Eduard Šlégl

Eduard Šlégl, narozen 27. března 1869 v Praze, zemřel 16. ledna 1935 v Praze, byl český filmový herec. Vlastním jménem Eduard Schlögel (někdy uváděn jako Eduard Vincenc Schlögl) pocházel z Prahy, kde byl původní profesí obchodník. Měl dva obchody - jeden v ulici Na Poříčí a druhý na Václavském náměstí. Cesta k filmu Do filmového průmyslu se Eduard Šlégl dostal poměrně neobvyklým způsobem. Kolem roku 1920 začal navrhovat filmové plakáty pro filmové ateliéry AB Vinohrady. Jelikož v té době byl jeho syn Čeněk Šlégl (1870-1952) již známým divadelním a filmovým hercem, dostal se i Eduard do filmových ateliérů, kde se uplatnil jako představitel epizodních rolí. Tento nenápadný pán hubené postavy se tak stal charakteristickým hercem menších rolí v československé kinematografii 20. a 30. let 20. století. Filmová kariéra Eduard Šlégl natočil přibližně 30 filmů, ale jen výjimečně bylo v jeho rolích slyšet jeho hlas. Mezi jeho nejznámější role patří postava stoletého občana (který nikdy v životě nevzal ani kapku alkoholu do úst) ve filmu C. a k. polní maršálek z roku 1930. V té době mu bylo sice 61 let, ale stoletého muže zahrál velmi věrohodně. V československé kinematografii se objevoval především v epizodních rolích jako komorník, host, člen správní rady nebo kibic u kuželníku. Významné filmy K nejvýznamnějším filmům, ve kterých Eduard Šlégl účinkoval, patří mezinárodně uznávaný snímek Extáze (1933) režiséra Gustava Machatého. Tento film se stal jedním z nejvýznamnějších českých filmových děl 30. let a získal ocenění na benátském filmovém festivalu v roce 1934. Dalším významným filmem v jeho filmografii byl Hej-rup! (1934, v zahraničí známý jako Workers, Let's Go) režiséra Martina Friče, ve kterém hrály hlavní role Jiří Voskovec a Jan Werich. V tomto sociálně laděném snímku z doby hospodářské krize ztvárnil Eduard Šlégl jednu z mnoha epizodních rolí. Posledním filmem, ve kterém se objevil, byl Pozdní máj (1934) režiséra Leo Martena, kde si zahrál společně se svým synem Čeňkem Šléglem. Zajímavostí je, že v tomto filmu si otec a syn zahráli společně naposledy. Eduard Šlégl zemřel krátce po dokončení svého posledního filmu, 16. ledna 1935 v Praze, ve věku 65 let. Přestože nikdy nepatřil mezi herecké hvězdy první velikosti, jeho nenápadná přítomnost v mnoha českých filmech z počátku 30. let 20. století z něj činí zajímavou osobnost československé kinematografie.