Viliam Polónyi

Viliam Polónyi, narozen 6. července 1928 v Krupině (kraj Banská Bystrica), zemřel 12. listopadu 2012 v Bratislavě, byl významný slovenský herec, který se nesmazatelně zapsal do historie československé kinematografie. Začátky kariéry Po absolvování obchodní akademie se Viliam Polónyi věnoval různým aktivitám - ochotnickému divadlu, hudbě, zpěvu a dokonce i sportu. Původně uvažoval o fotbalové kariéře, hrál fotbal ve Zlíně a později přestoupil do bratislavské Káblovky. Divadlo ho však natolik okouzlilo, že se mu rozhodl věnovat profesionálně. V roce 1949 uspěl při konkurzu do nově vzniklého Divadla Jozefa Gregora Tajovského ve Zvolenu, kde zahájil svou profesionální hereckou dráhu. Vojenskou základní službu absolvoval ve Vojenském uměleckém souboru, kde se zdokonaloval jako zpěvák a konferenciér. Po vojně nastoupil do bratislavského divadla Nová scéna, kde působil v letech 1953-1976 a později 1982-1985. Mezitím v letech 1976-1982 zastával funkci ředitele Divadla Andreje Bagara v Nitře. Filmová kariéra Ve filmu debutoval v roce 1955 menší rolí ve snímku Štvorylka. Postupně se vypracoval mezi nejvýraznější slovenské herce inklinující ke komedii, satiře a grotesce. Jeho herectví a fyziognomii byly blízké lidové a moudré postavy, zemité, vitální i komické. Během své kariéry ztvárnil více než šedesát filmových rolí a účinkoval v téměř sedmdesáti televizních inscenacích a filmech. Významné filmové role Výrazný hlas a spontánní herecký projev dělaly z Viliama Polónyiho originálního a nezapomenutelného herce. Diváci si ho pamatují především jako svérázného poručíka Michalka ze čtveřice kriminálních filmů režiséra Andreje Lettricha, v nichž ztvárnil Ladislav Chudík hlavní postavu kapitána Jakubce. Tato slovenská verze Watsona a Sherlocka Holmese se objevila v detektivkách Smrť prichádza v daždi (1965), Vrah zo záhrobia (1966), Volanie démonov (1967) a Prípad krásnej nerestnice (1973). Za výkon ve filmu Tango pre medveďa (1966) režiséra Stanislava Barabáše získal v roce 1967 cenu Igric. Spolupráce s významnými režiséry Viliam Polónyi spolupracoval s mnoha významnými režiséry své doby. Režisér Peter Solan ho obsadil do kultovního filmu Prípad Barnabáš Kos (1964), kde hrál po boku Josefa Kemra. Objevil se také v satirických komediích Jána Lacka Šťastie príde v nedeľu (1958) či Výlet po Dunaji (1962). Větší prostor dostal v povídkovém filmu Tvár v okne (1963) Petera Solana, který patří mezi výrazné slovenské snímky reprezentující tzv. novou vlnu. Vrchol kariéry Divákům nejvíce utkvěl v paměti jako vymýšlející báťa Klimo ve filmu Sebechlebskí hudci z roku 1975. Hrál také ve filmech Naši pred bránami (1970, režie Ľudovít Filan), Kosenie jastrabej lúky (1981, režie Štefan Uher) a v Tisícročnej včele (1983) Juraje Jakubiska. Českým divákům se připomíná každoročně o Vánocích v pohádce O statečném kováři (1983), kde po boku Vlada Müllera hraje kováře Jakuba. V mezinárodní produkci se představil například v bulharsko-sovětsko-východoněmeckém filmu Nakovalňa ili čuk (1972), kde ztvárnil postavu Hermanna Göringa. Ocenění a uznání Za své herecké výkony získal Viliam Polónyi řadu ocenění. Kromě již zmíněné ceny Igric za výkon ve filmu Tango pre medveďa (1966) obdržel také Cenu Andreje Bagara (1974), titul Zasloužilý umělec (1975), Cenu Literárního fondu SR za celoživotní tvorbu (1998) a bylo mu uděleno státní vyznamenání Pribinův kříž III. třídy (2009). Získal také Cenu předsedy Banskobystrického kraje (2010) a Čestné občanství Krupiny (2004). Pozdní léta Po plastické operaci rtu a dalších zdravotních problémech musel Viliam Polónyi své herecké aktivity omezit, přesto hrál až do roku 2004, kdy mu bylo 76 let. Kromě herectví byl také talentovaným hudebníkem, diváky překvapil na televizní obrazovce jako host Borise Filana skvělou hrou na kytaru. Byl také vtipným vypravěčem a baviče. Po celý život mu vydržela láska k fotbalu. Viliam Polónyi zemřel 12. listopadu 2012 v Bratislavě ve věku 84 let.