Deborah Kerr

Deborah Jane Trimmer, známá jako Deborah Kerr, narozená 30. září 1921 v Hillheadu, Glasgow ve Skotsku, zemřela 16. října 2007 v Suffolku v Anglii, byla skotská herečka, která se stala jednou z nejvýznamnějších filmových hvězd 40. až 60. let 20. století. Počátky kariéry Deborah Kerr původně studovala balet a v roce 1938 debutovala v baletním souboru Sadler's Wells. Brzy však objevila svůj herecký talent a začala vystupovat v různých shakespearovských produkcích. Její filmový debut přišel v roce 1941 ve snímku Major Barbara, po němž následovaly další hlavní role ve filmech jako Love on the Dole (1941) a Hatter's Castle (1942). Skutečný průlom v její kariéře přišel s filmem The Life and Death of Colonel Blimp (1943) režiséra Michaela Powella, kde ztvárnila tři různé ženské postavy v životě hlavního hrdiny. Britské úspěchy a přesun do Hollywoodu V Británii si Kerr vybudovala silnou pozici díky filmům jako I See a Dark Stranger (1946) a především Black Narcissus (1947), kde ztvárnila jeptišku Sister Clodagh, která se snaží založit klášter v Himalájích. Za tento výkon získala cenu newyorských filmových kritiků a upoutala pozornost Hollywoodu. V roce 1947 podepsala smlouvu se studiem Metro-Goldwyn-Mayer a přestěhovala se do Spojených států. Hollywoodská kariéra V Hollywoodu debutovala po boku Clarka Gablea ve filmu The Hucksters (1947). Zpočátku byla obsazována do rolí elegantních, rezervovaných Angličanek, což vedlo k určitému typovému zaškatulkování. Za svůj výkon ve filmu Edward, My Son (1949) získala svou první nominaci na Oscara. Komerční úspěch jí přinesly filmy King Solomon's Mines (1950) a Quo Vadis (1951), kde ztvárnila křesťanku Lygii. Zlom v kariéře a vrcholné období Zásadní zlom v její kariéře přišel s filmem From Here to Eternity (1953), kde se odvážně vzdálila od svého typového obsazení a ztvárnila Karen Holmes, nevěrnou manželku armádního důstojníka. Její vášnivá scéna s Burtem Lancasterem na pláži se stala jednou z nejslavnějších filmových momentů všech dob a přinesla jí druhou nominaci na Oscara. V roce 1956 zazářila jako Anna Leonowens v muzikálu The King and I po boku Yula Brynnera, za což získala Zlatý glóbus a třetí nominaci na Oscara. Následující rok byl pro ni mimořádně úspěšný – ztvárnila jeptišku ve filmu Heaven Knows, Mr. Allison (1957) s Robertem Mitchumem a vytvořila nezapomenutelný romantický pár s Carym Grantem v klasice An Affair to Remember (1957). Pozdější kariéra Kerr pokračovala v úspěšné kariéře filmy jako Separate Tables (1958), za který získala pátou nominaci na Oscara, a The Sundowners (1960), australské drama, které jí přineslo šestou nominaci. Mezi její další významné filmy patří The Innocents (1961), kde ztvárnila guvernantku přesvědčenou o tom, že dům je strašidelný, a The Night of the Iguana (1964) režiséra Johna Hustona. Konec filmové kariéry a ocenění V roce 1968 se Kerr rozhodla ukončit filmovou kariéru, znechucena rostoucím násilím a explicitní sexualitou v kinematografii. V 70. a 80. letech se věnovala divadlu a televizním projektům. Její poslední filmové role byly ve snímcích The Assam Garden (1985) a Hold the Dream (1986). Přestože byla šestkrát nominována na Oscara za nejlepší ženský herecký výkon, nikdy tuto cenu nezískala, což z ní činí herečku s nejvíce nominacemi bez výhry v historii. Tato křivda byla částečně napravena v roce 1994, kdy obdržela čestného Oscara za celoživotní dílo. Akademie ji ocenila jako "umělkyni dokonalé elegance a krásy, oddanou herečku, jejíž filmová kariéra vždy představovala dokonalost, disciplínu a eleganci". Osobní život a odkaz Deborah Kerr byla dvakrát vdaná – nejprve za Anthonyho Bartleyho (1945-1959), s nímž měla dvě dcery, a poté za spisovatele Petera Viertela (1960-2007). V posledních letech života trpěla Parkinsonovou chorobou a zemřela ve věku 86 let. Kerr zůstává v paměti filmových fanoušků jako "anglická růže" s nezaměnitelným půvabem a všestranným hereckým talentem. Její schopnost ztvárnit jak rezervované, elegantní dámy, tak vášnivé, komplexní postavy z ní činí jednu z nejvýznamnějších hereček zlaté éry Hollywoodu.