Paul Muller

Paul Konrad Müller (11. března 1923, Neuchâtel, Švýcarsko – 2. září 2016, Tivoli, Itálie) byl švýcarský herec, který strávil většinu své kariéry v Itálii. Jeho filmová kariéra trvala neuvěřitelných 51 let, během nichž ztvárnil více než 230 filmových rolí mezi lety 1948 a 2004. Vzdělání a začátky kariéry V letech 1941-1942 studoval herectví na prestižní škole "Conservatoire National Supérieur d'Art Dramatique" v Paříži. Do roku 1944 vystupoval v různých pařížských divadlech, včetně Theatre Pigalle, Salle Pleyel a Theatre des Ambassadeurs. V letech 1944-1946 byl povolán do francouzské armády a sloužil v Indočíně krátce před vypuknutím První indočínské války. Během této služby onemocněl malárií, která mu způsobila trvalé poškození sluchu. V letech 1947-1948 působil v různých divadlech a kočovných společnostech nejen ve Francii, ale také ve francouzské části okupovaného Německa a ve Florencii. Filmová kariéra Paul Muller debutoval ve filmu v roce 1948 a postupně se vypracoval na jednoho z nejvytíženějších charakterních herců evropské kinematografie. Většinu svého profesního života strávil v Itálii, kde se stal vyhledávaným hercem pro mezinárodní produkce. Během své dlouhé kariéry spolupracoval s mnoha významnými režiséry evropského filmu. Pracoval s nejznámějšími evropskými herci a herečkami klasického filmu a s proslulými jmény italské kinematografie jako byli Roberto Rossellini, Carlo Ponti, Federico Fellini, Mario Bava a Sergio Corbucci. Objevil se také ve filmech pod vedením režisérů jako Veit Harlan, Artur Brauner, Jesús "Jess" Franco, René Clément, Michael Curtiz, Richard Fleischer a Jean-Pierre Mocky. Jen s režisérem Jesusem Francem natočil nejméně 18 filmů. Významné filmy Mezi jeho nejvýznamnější filmy patří Journey to Italy (1954) režiséra Roberta Rosselliniho, kde ztvárnil postavu Paula Duponta. Tento film, známý také jako Voyage to Italy, je drama z roku 1954, ve kterém hlavní role ztvárnili Ingrid Bergman a George Sanders jako manželský pár Katherine a Alex Joyce, jejichž bezdětné manželství je na pokraji rozpadu. Dnes je Journey to Italy považován za přelomový film. Kritik Geoff Andrew jej označil za "klíčový milník na cestě k modernímu filmu" v jeho odklonu od neorealismu. Film je ceněn pro Rosselliniho "způsob rozpouštění vyprávění do atmosféry a umístění dramatu do nevyřčených vnitřních životů jeho postav". Dalším významným filmem v jeho kariéře byl I Vampiri (1957), italský hororový film režírovaný Riccardem Fredou a dokončený kameramanem Mariem Bavou. Film pojednává o sérii vražd mladých žen, které jsou nalezeny s vysátou krví. Noviny informují o vrahovi známém jako Upír, což přiměje mladého novináře Pierra Lantina, aby tyto zločiny vyšetřoval. Při svém uvedení v roce 1957 se stal prvním italským hororovým filmem zvukové éry. V Itálii nebyl úspěšný, což Freda interpretoval jako nezájem publika o horory natočené Italy. Film byl v kinech uveden jako The Devil's Commandment v USA a Lust of the Vampire ve Velké Británii. V 70. letech se Muller proslavil rolemi v kultovních hororových a exploatačních filmech. Lady Frankenstein je italský hororový film z roku 1971 režírovaný Melem Wellesem, ve kterém hrál roli Dr. Charlese Marshalla po boku Rosalby Neri a Josepha Cottena. V tomto filmu Mullerova postava Dr. Marshalla podstoupí transplantaci mozku do těla jiné postavy jménem Thomas, který pak mluví Marshallovým hlasem a jeho tělo získá nadlidskou sílu. V Eugenie de Sade (1973) režiséra Jesuse Franca ztvárnil roli Alberta Radecka de Franvala, sofistikovaného otce, kterého jeho svěřenkyně odhalí jako sexem posedlého psychopata. Tato smrtící dvojice svádí a ničí každého, kdo jim zkříží cestu. Pokračoval v hraní v produkcích jako akční film The Arena (1974) s Margaret Markov, Une Vierge pour Saint Tropez (1975) a Mogliamante (1977) s Laurou Antonelli. Objevil se také ve filmu Kiss Me Killer (1977). V pozdější fázi své kariéry ztvárnil role v dramatické adaptaci Salome (1986) s Tomasem Milianem, dramatické adaptaci La Boutique de l'orfevre (1989) s Burtem Lancasterem a v komediálním pokračování Fantozzi Alla Riscossa (1991) s Paolem Villaggiem. Odkaz a uznání V roce 2009 německá filmová produkční společnost Anolis vydala sběratelskou edici mistrovského díla Maria Bavy a Ricarda Fredy I Vampiri (Der Vampir von Notre-Dame) na 2-DVD setu. Tato edice obsahuje mimo jiné tři různé verze prvního italského hororového filmu zvukové éry a exkluzivní rozhovor s hercem Paulem Müllerem o jeho kariéře ("C'est la Vie – Paul Müller erzählt"). Je to jediný existující rozhovor s ním na obrazovce. DVD je věnováno zejména Müllerovi a jeho pozoruhodné práci v evropském filmovém průmyslu. Paul Muller zemřel 2. září 2016 v Tivoli v Itálii ve věku 93 let, zanechávajíc za sebou mimořádné filmové dědictví čítající více než dvě stovky filmů. Jeho všestrannost a schopnost přizpůsobit se různým žánrům z něj učinily jednoho z nejvyhledávanějších charakterních herců evropské kinematografie druhé poloviny 20. století.