David Soul

David Soul, vlastním jménem David Richard Solberg, se narodil 28. srpna 1943 v Chicagu a zemřel 4. ledna 2024 ve věku 80 let v Londýně. Byl americkým a později i britským hercem a zpěvákem, jehož kariéra zahrnovala pět desetiletí práce ve filmu, televizi, divadle a hudbě. Počátky kariéry Soul pocházel z rodiny luteránského pastora a učitelky. Vyrůstal mezi prériemi Jižní Dakoty a poválečným Berlínem, kde jeho otec Dr. Richard Solberg působil jako náboženský poradce pro americkou vysokou komisi. Přestože mu v 18 letech nabídli profesionální baseballovou smlouvu s Chicago White Sox, rozhodl se studovat politické vědy. Svou uměleckou dráhu zahájil jako hudebník, když po stopování do Minneapolisu začal vydělávat zpěvem mexických lidových písní v kavárně, kde předtím vystupoval Bob Dylan. Hereckou kariéru odstartoval v New Yorku v divadelní hře Sergeant Musgrave's Dance. Průlom v televizi První televizní role přišly v polovině 60. let v seriálech jako Flipper, I Dream of Jeannie a Star Trek. Národní pozornost získal v roce 1967, když vystupoval v The Merv Griffin Show jako "The Covered Man" - maskovaný zpěvák. Významnou roli ztvárnil v seriálu Here Come the Brides (1968-1970), kde hrál Joshuu Bolta. V roce 1972 se objevil jako partner Arthura Hilla v seriálu Owen Marshall, Counselor at Law. Skutečný průlom přišel s rolí zkorumpovaného motocyklového policisty v thrilleru Magnum Force (1973) po boku Clinta Eastwooda. Hvězdná sláva se Starsky & Hutch Celosvětovou popularitu získal Soul rolí detektiva Kennetha "Hutche" Hutchinsona v kultovním televizním seriálu Starsky & Hutch, který běžel na stanici ABC od roku 1975 do roku 1979. Po boku Paula Michaela Glasera (detektiv Dave Starsky) vytvořil jednu z nejslavnějších policejních dvojic televizní historie. Seriál se stal okamžitým hitem na obou stranách Atlantiku a inspiroval řadu napodobitelů. Soul v seriálu také režíroval tři epizody. Charakteristickým znakem seriálu byl červený Ford Gran Torino s bílým pruhem, přezdívaný "Pruhované rajče". Filmová kariéra Vedle televizní práce se Soul objevil v několika významných filmech. Debutoval ve snímku Johnny Got His Gun (1971), kde hrál postavu přezdívanou "Swede" v tomto protiválečném filmu. Následovala role v thrilleru Magnum Force (1973) a hlavní role v televizním hororovém miniseriálu Salem's Lot (1979) podle Stephena Kinga, kde ztvárnil Bena Mearse, spisovatele, který se vrací do rodného města a zjišťuje, že je zamořeno upíry. V 80. letech zaujal v televizním filmu Rage (1980) a v dramatu The Hanoi Hilton (1987). V roce 2004 se objevil v cameo roli ve filmové verzi Starsky & Hutch po boku svého původního kolegy Paula Michaela Glasera. Hudební úspěchy V polovině 70. let se Soul vrátil ke svým hudebním kořenům a zahájil úspěšnou pěveckou kariéru. Jeho singl "Don't Give Up on Us" (1977) dosáhl první příčky hitparád v USA i Velké Británii. Další hit "Silver Lady" (1977) se umístil na prvním místě ve Spojeném království. V letech 1976 až 1982 Soul rozsáhle koncertoval po USA, Evropě, Asii a Jižní Americe. Vystoupil také jako součást oslav stříbrného jubilea královny Alžběty II. v roce 1977. Pozdější kariéra a život ve Velké Británii V 90. letech Soul přesídlil do Velké Británie, kde zahájil novou kariéru jako divadelní herec. Účinkoval v mnoha divadelních produkcích, včetně role vypravěče v kritiky oceňovaném muzikálu Blood Brothers Willyho Russella, se kterým cestoval po Anglii, Francii, Austrálii a Novém Zélandu. V roce 1999 sklidil pozitivní recenze za roli cynického televizního producenta v Ayckbournově hře Comic Potential. Předtím se objevil v Darkeově hře The Dead Monkey v divadle Whitehall. V roce 2004 získal britské občanství a téhož roku převzal roli Jerryho Springera v kontroverzním muzikálu Jerry Springer: The Opera v londýnském Cambridge Theatre, který byl v roce 2005 vysílán BBC. V roce 2006 se vrátil na West End jako Mack v nové produkci muzikálu Jerryho Hermana Mack and Mabel v Criterion Theatre. Objevil se také v britských televizních seriálech jako Dalziel & Pascoe, Holby City a v reality show Maestro na BBC Two v roce 2008. V roce 2010 účinkoval ve filmu Farewell režiséra Christiana Cariona po boku Freda Warda a Willema Dafoea. Soul byl pětkrát ženatý a měl šest dětí. V roce 2010 se oženil s Helen Snell, se kterou se seznámil v roce 2002 při práci na britské divadelní produkci Deathtrap. Zemřel 4. ledna 2024 v Londýně po dlouhém boji s nemocí, obklopen svou rodinou.