Ettore Manni

Ettore Manni (6. května 1927, Řím – 27. července 1979, Řím) byl italský herec, který se stal jednou z výrazných postav italské kinematografie 50. a 60. let. Během své téměř třicetileté kariéry se objevil ve více než 100 filmech a proslul především rolemi v peplum filmech a spaghetti westernech. Začátky kariéry a spolupráce s hvězdami Manni se narodil 6. května 1927 v Římě a k filmu se dostal v roce 1952 s filmem La tratta delle bianche, kde hrál po boku Eleonory Rossi Drago. V roce 1952 si ho všiml režisér Luigi Comencini, kterého zaujal tento pohledný a silný univerzitní student. Svůj filmový debut absolvoval jako hlavní postava ve filmu La tratta delle bianche po boku takových hvězd jako Eleonora Rossi Drago, Silvana Pampanini, Tamara Lees a velmi mladá Sophia Loren. Ettore Manni se stal populárním ve své rodné zemi a hrál po boku nejzářivějších italských hereček své doby – Sophia Loren, Eleonory Rossi Drago a Gianny Marie Canale, často v rolích kontinentálních milovníků. Spolupráce s producentskými giganty V letech 1952 a 1953 dostal hlavní role a vedlejší role v produkcích Carla Pontiho a Dina De Laurentiise, včetně filmů I tre corsari (The Three Pirates), Fratelli d'Italia, The Devil Is a Woman a The Ship of Damned Women. Ponti také spojil Manniho s jeho manželkou Sophií Loren ve filmu Two Nights with Cleopatra (1954), kde hrál Marca Antonia proti Lorenině Kleopatře. Hrál také bratra Anthonyho Quinna ve filmu Attila (1954) a znovu se setkal s Rossi-Drago ve filmech Donne sole (1956) a Le amiche (1955). Éra peplum filmů Ettore Manni byl populární hlavní herec během 50. a 60. let, kdy byl hvězdou peplum žánru. Když se meč-a-sandál spektákly staly módní, Manni toho plně využil s vedlejšími rolemi ve filmech Hercules and the Captive Women (1961) s Regem Parkem jako svalnatým titánem, Hercules and the Masked Rider (1963), Hercules, Prisoner of Evil (1964) a Giants of Rome (1964) s Richardem Harrisonem. V filmu Hercules and the Captive Women poskytl Ettore Manni, známá tvář v peplum filmech a docela dobrý herec, vynikající podporu jako Herkulův nejlepší přítel Androcles. Přechod k spaghetti westernům Manni také naskočil na vlnu „spaghetti westernů" s vystoupeními ve filmech Ringo and His Golden Pistol (1966), Fort Yuma Gold (1966), The Stranger Returns (1967), Johnny Colt (1966), Ed ora... raccomanda l'anima a Dio! (1968), I Am Sartana, Your Angel of Death (1969). Ve filmu Django and Sartana Are Coming... It's the End (1970) hrál šerifa po boku Gordona Mitchella a Kristy Nell. Ettore Manni se ve filmech od roku 1951 vyznamenal v rolích všech druhů a velikostí. Během své první dekády na plátně byl často obsazován do kostýmních eposů. Mezinárodní projekty a pozdější kariéra Objevil se jako Jason v několika populárních francouzských filmech série „Angelique" s filmy Untamable Angelique (1967) a Angelique and the Sultan (1968). Vrcholná role se mu dostala, když se objevil po boku Jeanne Moreau ve filmu Mademoiselle (1966). Mimo Itálii, kde Manni v pozdějších letech přibral na váze, ho bylo možné najít v rolích kněží a důstojníků. Osobní život a tragický konec Na počátku 70. let Manni poznal krásnou rakouskou herečku Kristu Nell, která měla hlavní a vedlejší role ve francouzských a italských filmech. Nell bohužel byla diagnostikována s leukémií a prohrála svůj boj s nemocí v Římě v roce 1975. Bylo jí pouze 28 let. Jeho poslední role je také jeho nejznámější výkon, odporný Katzone ve Felliniho filmu La città delle donne/City of Women (1979). Ve filmu City of Women hrál Dr. Xaviera Katzona. Ettore Manni zemřel 27. července 1979 ve věku 52 let ve svém domě v Římě na ztrátu krve způsobenou střelnou ranou do stehna. Ettore Manniho poslední film City of Women byl vydán posmrtně.