Marisa la civetta

Pro sedmnáctiletou Marizu neexistuje jiný domov než nádraží v Civitavecchii. Zde, jako osiřelá dívka, žije krátce po smrti svého otce, železničáře; zde si přivydělává v nádražním bufetu, prodáváním zmrzliny cestujícím projíždějících vlaků. Krásná a čiperná, zvyklá na obdiv okolí a dokonale ovládající umění koketérie, ale Marizino srdce zůstává klidné, dokud mladý námořník Angelo, spěchající na svou první plavbu, nevystoupí z vlaku na nástupišti jednoho slunného nedělního rána.