Robert Zemeckis

Forrest Gump měl život jako bonboniéra a zaručeně nevěděl, co ochutná příště. Režisér Robert Zemeckis a scenárista Eric Roth jej v adaptaci stejnojmenného knihy Winstona Grooma protáhli některými milníky americké historie od 50. do 70. let, v nichž bodrý malomyslný hrdina chaoticky i stoicky skládal možná nejemotivnější charakterní zkoušku kinematografie. Forrest, vynálezce Elvisova jevištního vystupování, nejrychlejší magor v okrsku, pingpongový šampión, veterán vietnamské války či zakladatel úspěšné krevetové společnosti, toho v podání Toma Hankse zažil mnohé. Na vysněnou dívku Jenny (Robin Wright) přitom mohl myslet také ve vesmíru a v ohrožení domorodých kmenů Nové Guiney, což by však film už příliš vzdálilo od reality.

Skoro každý úspěšný titul, jehož autorská práva jsou vydaná napospas obchodní mašinerii hollywoodských studií, se dříve či později dočká svého pokračování. Někdy se ale neústupný proces zadrhne a veřejně či zákulisně probírané koncepty rozvíjející světy a zápletky originálních filmů se na stříbrná plátna ne a ne dostat. Najít správný recept, z něhož by v porovnání s předchůdci nevznikla jen nevzhledná šlichta, bývá občas složité. Jindy nemají zájem tvůrci nebo herecké hvězdy a někdy je princip seqeuelu tak bláznivý, že si to ani Hollywood prostě nemůže dovolit. Nadcházející filmová pokračování nějaký čas měla vzniknout, ale pravděpodobně se jich nedočkáme. I když někdy může být čekačka natažená i na čtyři dekády a nové generace už vlastně ani neví, na co se navazuje.

Slavný režisér Robert Zemeckis za měsíc oslaví 73. narozeniny, do důchodu se ale zřejmě nechystá. V posledních letech však za projekty jako Čarodějnice (The Witches) či Vítejte v Marwenu (Welcome to Marwen) mnoho slávy ani fanouškovských bodů nezískal a poslední pohádka Pinocchio mu dokonce vynesla dvě nominace na Zlaté maliny. Nešťastnou sérii může zlomit už letos v listopadu a samozřejmě u toho nebude chybět ani Tom Hanks.

Když se někdo zmíní o sci-fi filmech, většina fanoušků má po ruce alespoň obecný kanonický přehled. Nejdůležitější je pravděpodobně Vesmírná odysea (2001: A Space Odyssey), nejslavnější Star Wars, nejfilosofičtější na západě Blade Runner a na východě Stalker. Ke sci-fi se minimálně jednou přikloní snad každá velká režisérská osobnost, neboť v nesnadné charakterizaci a ohraničení tohoto žánru spatřují možnosti pro nekonečně kreativní vyjadřování, ať už vizuální nebo příběhové. Ve většině případů sci-fi filmy vychází z jiných kulturních zdrojů včetně literatury a komiksu, v dnešní době často rozvíjí či remakují klasická díla a série. V tomto článku se ovšem zaměříme na osm finančně nejúspěšnějších sci-fi historie, jejichž námět pramení přímo z myslí filmařů a neopírá se o žádné přidružené médium nebo značku.

Třicetiletý nostalgický cyklus už vzal naplno do spárů devadesátá léta, takže je načase vytahovat díla popkultury, na něž se lidé doposud dívali často skrz prsty, a začít na ně hledět skrz růžové brýle. Můžeme to přijmout buď cynicky, nebo se upřímně pobavit a s lehkou hlavou docenit fláky, na než jsme dřív nadávali. Třeba Twister.

Nejednou jsme psali o tom, jak vyhroceně leckteří diváci a divačky reagují na sledování filmu. Z vlastní zkušenosti to možná znáte taky – občas šokovaně křičíte na obrazovku, případně znechuceně odvracíte zrak. Obvykle to bývá spojováno s horory, silné tělesné zážitky však umí vyvolat i jiné filmy – včetně takových, do kterých byste to na první pohled možná neřekli.

Jde o jednu z nejmilovanějších filmových trilogií všech dob. To však neznamená, že neměla složitý vývoj. První díl Návratu do budoucnosti (Back to Future) se musel potýkat s tím, že původně chtěný Michael J. Fox neměl na natáčení čas, proto byl obsazen Eric Stoltz. Po pár týdnech na place se ukázalo, že na roli Martyho McFlye skutečně nemá, natočený materiál putoval do koše a až poté se konečně povedlo Foxe do životní role dostat.

Prvotní instinkt při výběru filmu radí pustit si trailer. A právě to může být největší chyba. Stejně tak se někomu jeví jako věc cti, že si o snímku před návštěvou kina nic nepřečte. Jenže riskuje, že se pak střetne s úplně jiným dílem, než jaké očekával. Podívejme se na případy, kdy publikum bylo připravené na úplně jiný zážitek, a zapřemýšlejme, v jaké míře za to mohou naše dohady a v jaké vychytralí marketéři.

Disney je největší zábavní společnost světa se staletou tradicí a tak rozsáhlou knihovnou filmových děl a práv, že vedle finančních Goliášů mezi nimi přirozeně najdeme i velké průšvihy. Studiu pod vedením Boba Igera se z kasovního hlediska nepovedl především minulý rok, kdy série drahých produkcí včetně několika marvelovek a nového Indiana Jonese v kinech neuspěla a nejvýdělečnějším studiem se mohl stát konkurenční Universal. Ohlédneme-li se do nedávné historie, Disneyho filmová tvorba je tržebními fiasky naplněná podobně jako miliardovými hity. Představujeme deset nejbolestivějších propadáků, které v kinech tratily stovky milionů dolarů.

Nech svět světem (Leave the World Behind) je jedním z posledních filmů této sezóny, jejichž uvedení na Netflixu jsme poměrně netrpělivě vyhlíželi. Snímek od tvůrce seriálu Mr. Robot s Julií Roberts a Ethanem Hawkem v čele nakonec rozděluje publikum ohledně toho, jestli se jeho thrillerové manýře stojí za to odevzdat, nebo spíš ne. Pokud však směrem k dílu uděláte pár vstřícných kroků, máte rozhodně šanci prožít dvě a čtvrt hodiny slušného napětí.

Film Insterstellar Christophera Nolana vyvolává od svého uvedení do kin řadu otázek a dohadů stejně jako kdysi Počátek (Inception, 2010). I tehdy byl internet plný teorií, zda se káča dotočí nebo ne. U Interstellaru je ale situace trošku jiná a všechny převážně zajímá, zda má snímek nějaké vysvětlení. Rozhodli jsme se proto, že vám zkusíme na tuto otázku odpovědět a shrnout i všechny informace, které byste měli o tomto počinu znát.

Patřila ke tvářím, které zdobily televizní tvorbu devadesátých let. Catherine Bell, která tento týden oslavila 55 let, milovali fanoušci seriálu JAG po celém světě. Přitom v něm původně měla být jedinou epizodu.

Účinkování ve Forrestu Gumpovi vyneslo Tomu Hanksovi ovace, Oscara a podle mnohých také životní roli. Šestašedesátiletý herec na něj však chová i negativní vzpomínky. Nedávno se svěřil, že v úspěch filmu dopředu nevěřil, nyní pro New Yorker popsal komplikované a vyčerpávající natáčení scén, v nichž prošla pořádnou zkouškou jeho fyzička i paměť.

Forrest Gump se poslední roky setkává s větším množstvím kritiky než dřív. Nedá se mu však upřít, že dlouho šlo prakticky o univerzálně milovaný film, který se silně zapsal do popkulturního povědomí a Tomu Hanksovi vynesl druhého Oscara. Samotný herec přitom během natáčení pochyboval, že výsledek bude někoho zajímat.

Jeden z nejslavnějších dětských herců světa slaví 35. narozeniny. Haley Joel Osment si v šesti letech zahrál syna Forresta Gumpa, v 11 mu Šestý smysl umožnil komunikovat se zemřelými a na prahu puberty ztvárnil emocionálního robota ve Spielbergově megafilmu A.I. Umělá inteligence. V dospělosti o něm tolik neslyšíme, ale v herectví pokračuje a je vděčný, že ho brzká sláva a úspěch nesvedly na špatnou životní dráhu.