František Valert

František Valert (21. srpna 1932 Konice – 20. září 1993 Los Angeles) byl český kameraman a pedagog. Po studiu na Slovanském gymnáziu v Olomouci odešel do Prahy, kde vystudoval FAMU (1952–1959), obor kamera. Stal se blízkým spolupracovníkem Zdeňka Podskalského. Spolupráce se Zdeňkem Podskalským František Valert se proslavil především díky dlouholeté spolupráci s režisérem Zdeňkem Podskalským, s nímž vytvořil řadu úspěšných filmů šedesátých let. Kamery na place řídil František Valert při natáčení satirické komedie Bílá paní (1965), která se stala jedním z nejpopulárnějších českých filmů své doby. Podskalský s kameramanem Františkem Valertem (jenž s režisérem nasnímal i Světáky) dávají prostor a volnost herecké akci. Klíčové filmové projekty Jako kameraman se podílel na realizaci filmů v období let 1953–1969, z nichž nejznámější jsou Bílá paní, Šíleně smutná princezna a Světáci. František Valert vytvořil kameru pro hudební pohádku Šíleně smutná princezna (1968), která se stala jedním z nejoblíbenějších snímků režiséra Bořivoje Zemana. Delší širokoúhlé záběry kameramana Františka Valerta zpravidla čelně sledují alespoň tři herce nebo herečky naráz. Dynamiku těmto statickým výjevům s velkou hloubkou ostrosti dodává vedle dialogů pohyb postav prostorem. S takřka třemi miliony návštěvníků se naopak stal největším diváckým hitem roku 1969 film Světáci (1969), kde kamery na place řídil František Valert. Mezi další významné práce patří revuální pásmo Ta naše písnička česká (1967), kde kameru zajišťoval F. Valert. Emigrace a pozdější působení V roce 1969 emigroval do zahraničí, kde nejprve působil ve Vysokoškolském institutu technologie a pokročilého učení Conestoga v kanadském Kitcheneru. František Valert tak ukončil svou českou filmovou kariéru v době největších úspěchů, kdy jeho kameramanské práce dosáhly vrcholu popularity u diváků i kritiky.