Agnieszka Holland

Již mnoho se napsalo o agresivních výrocích některých polských politiků (převážně spojených s dosud vládnoucí stranou Právo a spravedlnost) vůči filmu Hranice a jeho autorce Agnieszce Holland. V českém veřejném prostoru neexistuje snad nikdo, kdo by podobnou rétoriku schvaloval či komu by alespoň přišla nějak ospravedlnitelná. Mnohem zajímavější je však situace kolem tuzemské reflexe samotného filmu. Většinu dosud publikovaných kritických ohlasů lze totiž rozdělit do dvou protichůdných táborů, které vytyčují (minimálně) jednu velmi podnětnou otázku o povaze filmového média.

Navzdory velmi kladným ohlasům si očekávaná novinka Agnieszky Holland odvezla z Benátek „jen“ zvláštní uznání poroty. I tak však snímek Hranice výrazně rezonoval, a to nejen ve specifickém prostředí festivalu. Například polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro jej označil za nacistickou propagandu.

Agnieszka Holland natočí drama o spisovateli Franzi Kafkovi, Jiří Vejdělek další komedii o aristokratce, debutanti budou řešit závažná témata současnosti. Radní Státního fondu kinematografie podpořili ve velké výzvě na výrobu celkem sedm celovečerních hraných filmů, mezi které rozdělili téměř 61 milion korun.

Od začátku Ruskem rozpoutané války na Ukrajině si řada lidí začala více všímat událostí na východ od naší země, včetně historie a zeměpisného umístění Ukrajiny. Co o tamních lidech vypovídají ukrajinské filmy a seriály? V našem výhledu je satira s nynějším prezidentem v hlavní roli, exkurz do 30. let minulého století, syrové festivalové drama, vzpomínka na Majdan z let 2013 a 2014 nebo válečný film popisující odvahu posádky jedné ukrajinské lodi bránící Krym před ruskou anexí.

Česká kinematografie už delší dobu nemá úplně nejlepší pověst. Přesto zde stále vznikají filmy, které dokáží oslovit i náročnější publikum. Zde uvedené snímky patří mezi nejvýraznější a nejzajímavější domácí tituly minulého desetiletí, z nichž mnohé jsou dosud nedoceněné.

Celkem 190 akademiků hlasovalo o 87 hraných, dokumentárních, animovaných a krátkých filmech i televizních pořadech, které splnily statut cen Český lev. Nejvíce nominací získaly s takřka vyrovnaným počtem filmy Krajina ve stínu, Havel a Šarlatán. Od letošního ročníku se nově otevřely další kategorie i televizním projektům a díky tomu tak například minisérie Herec získala 7 nominací. ČFTA vyhlásila poprvé také kategorie pro animovaný a krátký film, které v nominacích s převahou ovládla nastupující generace filmařů z řad studentů. O sošku Českého lva 
se tak bude v 19 kategoriích ucházet 27 titulů.

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA), která stojí za udílením cen Český lev, každoročně vybírá i kandidáta na Oscara za Českou republiku. Letos do boje o nejprestižnější filmovou cenu vysílá drama Šarlatán. Svůj poslední snímek, inspirovaný skutečnými osudy léčitele Jana Mikoláška, natočila režisérka Agnieszka Holland podle scénáře Marka Epsteina a do hlavní role obsadila Ivana Trojana a jeho syna Josefa Trojana.

Do českých kin dnes míří čtveřice novinek, největším tahákem nicméně bude jediný snímek, koprodukční historické drama Šarlatán polské režisérky Agnieszky Holland s Ivanem a Josefem Trojanovými v titulní dvojroli.

Tuzemská opatření kvůli koronaviru se rozvolňují a do českých kin se dle výhledu Unie filmových distributorů v průběhu července a srpna vrátí očekávané filmové blockbustery, což by mohlo a mělo nakopnout zájem o návštěvu kin a přinést vyšší zisky. Na jaké filmy se v následujících třech měsících můžete vypravit?