Jiří Sequens

Jiří Sequens se narodil 23. dubna 1922 v Brně a byl český filmový a televizní režisér. Vystudoval gymnázium a dramatické oddělení brněnské konzervatoře v roce 1946. Již za okupace začínal jako mladý herec v brněnském Zemském divadle a v rozhlase. Po válce odjel na studijní cestu do SSSR, studoval na moskevské Vysoké filmové škole (1946-1947) a poprvé se dostal do styku s filmem, kdy jako asistent režiséra Sergeje Gerasimova natáčel snímek Mladá garda (1947). Poté studoval filmovou režii také v Paříži. Režisérské začátky a raná tvorba V roce 1951 debutoval celovečerním hraným snímkem Cesta ke štěstí. Následoval Olověný chléb (1953), v němž se poprvé před kamerou objevila Jana Brejchová. Koncem 50. let Sequens absolvoval dlouhou cestu po moři, během níž natočil několik dokumentů. Po návratu k hranému filmu se pokusil o psychologický film Útěk ze stínu (1958) nebo kriminální drama Deváté jméno (1963). Nakonec se našel ve vyprávění dramatických příběhů většinou s historickým pozadím, často politicky angažovaných. Vrchol kariéry - film Atentát Na stříbrné plátno převedl ikonické zpracování atentátu na Reinharda Heydricha Atentát (1964), jehož anglický název je The Assassination. Jiří Sequens své dílo realizoval jako širokoúhlý, černobílý film, který dané události rekonstruuje s až dokumentaristickou přesností. Při inscenování řady záběrů vycházel z dobových fotografií pocházejících z archivu gestapa. Film získal dvě důležitá festivalová ocenění (zlatá medaile v Moskvě a hlavní cena v Soluni) a byl prodán do řady zemí, včetně velkých distribučních trhů Francie, Itálie a Velké Británie. Na základě úspěchu tohoto snímku na festivalech v Moskvě a v Soluni natočil Sequens v Řecku drama z posledních válečných dnů v Berlíně Epitaf pro přátele a nepřátele a satirickou komedii Láska na Lesbu. Televizní tvorba a seriály Natočil třináctidílný seriál Hříšní lidé města pražského podle vlastního scénáře, děj se odehrává kolem roku 1928. Vrchního policejního radu Vacátka ztvárnil Jaroslav Marvan. Vzhledem k úspěchu seriálu natočil krátce po jeho konci stejný štáb s týmiž herci čtyři celovečerní filmy, které opět vycházely z povídek Jiřího Marka. Jednalo se o snímky Pěnička a Paraplíčko (1971), Partie krásného dragouna (1971), Vražda v hotelu Excelsior (1971) a Smrt černého krále (1972). Nejvíce kontroverzním dílem se stal seriál Thirty Cases of Major Zeman (Třicet případů majora Zemana), československý akčně-dramatický televizní pořad určený jako politická propaganda na podporu oficiálního postoje komunistické strany. Seriál byl natáčen v 70. letech. Seriál sleduje život policejního vyšetřovatele Jana Zemana během jeho kariéry od roku 1945 do roku 1973. Muž, který natočil desítky filmů, oblíbený kriminální seriál Hříšní lidé města pražského i kontroverzní seriál Třicet případů majora Zemana. Právě seriál, který byl poplatný době, byl příčinou, proč po roce 1989 Sequens prakticky zmizel ze světa filmu. Pozdní období a pedagogická činnost Až do konce 80. let také přednášel režii na FAMU. Později Sequens rozšířil svou televizní tvorbu o seriály Bronzová spirála (1988) a Hříšní lidé města brněnského (1998). Sequens natočil dvacítku celovečerních filmů a inscenací, několik filmů dokumentárních a dva seriály. Těžce nemocný Jiří Sequens zemřel v lednu 2008. Obě filmařovy děti, dcera Sylva Sequensová a syn Jiří Sequens, se věnují herectví.