Mel Ferrer

Mel Ferrer (25. srpna 1917 – 2. června 2008, Elberon, New Jersey, USA) byl americký herec, režisér a producent, který se významně prosadil ve filmu, divadle i televizi. Narodil se jako Melchor Gastón Ferrer do rodiny kubánského chirurga a manhattanské socialistky. Jeho otec, Dr. José María Ferrer, byl vedoucím lékařem nemocnice St. Vincent v New Yorku, zatímco jeho matka Mary Matilda Irene O'Donohue pocházela z prominentní katolické rodiny. Začátky kariéry Ferrer získal soukromé vzdělání na Bovée School v New Yorku a Canterbury Prep School v Connecticutu. Studoval na Princetonské univerzitě, kterou však opustil ve druhém ročníku, aby se mohl věnovat herectví. Již v 15 letech začal vystupovat v letním divadle a v roce 1937 získal cenu Theatre Intime za nejlepší novou hru napsanou studentem Princetonu. Ve 21 letech debutoval na Broadwayi jako sborový tanečník a o dva roky později zde začal působit jako herec. Po překonání obrny pracoval jako diskžokej v Texasu a Arkansasu a přestěhoval se do Mexika, kde napsal román Tito's Hat (vydaný v roce 1940). Po návratu do New Yorku se stal producentem a režisérem rozhlasových pořadů pro NBC. Filmová kariéra v 50. letech Ferrer debutoval jako filmový režisér snímkem The Girl of the Limberlost (1945), ale jeho herecká kariéra se naplno rozběhla až koncem 40. let. Svůj první významný herecký výkon předvedl ve filmu Lost Boundaries (1949), kde ztvárnil černošského lékaře, který se vydával za bělocha. Skutečnou slávu mu však přinesla 50. léta, kdy se stal jednou z hollywoodských hvězd. Mezi jeho nejvýznamnější filmy z tohoto období patří dobrodružný Scaramouche (1952), kde ztvárnil zápornou postavu markýze a předvedl působivý osmiminutový šermířský souboj se Stewartem Grangerem. V roce 1953 zazářil v muzikálu Lili po boku Leslie Caron, kde hrál fyzicky i emocionálně zmrzačeného loutkáře. Tento film se stal jedním z jeho nejpopulárnějších a přinesl mu i hitový singl "Hi-Lili-Hi-Lo". Ve stejném roce si zahrál krále Artuše ve velkofilmu Knights of the Round Table. V roce 1954 potkal herečku Audrey Hepburn, s níž se téhož roku oženil a v roce 1956 s ní hrál ve válečném eposu War and Peace, kde ztvárnil prince Andreje. Mezi další významné filmy z tohoto období patří The Sun Also Rises (1957) podle Ernesta Hemingwaye. Kariéra v 60. a 70. letech V 60. letech Ferrerova herecká kariéra postupně ustupovala do pozadí, ačkoli se objevil v několika významných filmech jako The Longest Day (1962) a The Fall of the Roman Empire (1964). Více se věnoval režii, například filmu Green Mansions (1959) s Audrey Hepburn v hlavní roli. V roce 1967 produkoval úspěšný thriller Wait Until Dark, opět s Hepburn v hlavní roli. Po rozvodu s Hepburn v roce 1968 a následném srdečním záchvatu se jeho kariéra zpomalila. V 70. letech pracoval Ferrer převážně v Itálii a objevoval se v mnoha evropských produkcích. Mezi jeho filmy z tohoto období patří hororový The Antichrist (1974), kriminální drama The Suspicious Death of a Minor (1975), dobrodružný The Black Corsair (1976) a kultovní horor Nightmare City (1980). V americké produkci se objevil ve filmech jako Brannigan (1974) s Johnem Waynem nebo v hororu Eaten Alive (1977). Pozdější kariéra V letech 1981-1984 se Ferrer vrátil do povědomí amerických diváků díky roli právníka Phillipa Eriksona v populárním televizním seriálu Falcon Crest, kde hrál po boku Jane Wyman. V 80. letech se objevil také v televizních minisériích jako Peter the Great (1986) a Dream West (1986). Jeho posledním filmem byl akční snímek Eye of the Widow (1991). Oficiálně ukončil hereckou kariéru v roce 1997, na své 80. narozeniny, a usadil se ve švýcarském Lausanne. Osobní život Ferrer byl pětkrát ženatý se čtyřmi ženami a měl šest dětí. Jeho nejznámějším manželstvím bylo to s Audrey Hepburn (1954-1968), s níž měl syna Seana Hepburna Ferrera. Jeho poslední manželství s Elizabeth Soukhotine trvalo od roku 1971 až do jeho smrti. Za své přínosy filmovému průmyslu získal hvězdu na hollywoodském chodníku slávy. Mel Ferrer zemřel 2. června 2008 ve věku 90 let.