Robert Benton

Robert Douglass Benton (29. září 1932, Dallas, Texas – 11. května 2025, Manhattan, New York) byl americký scenárista a filmový režisér, trojnásobný držitel Oscara, který patřil mezi nejvýznamnější osobnosti americké kinematografie druhé poloviny 20. století. Počátky kariéry Benton vyrůstal v texaském městečku Waxahachie během Velké hospodářské krize. V mládí trpěl dyslexií, což mu ztěžovalo čtení a psaní, ale našel útočiště v kreslení a ve filmech, které pravidelně navštěvoval se svým otcem. Vystudoval výtvarné umění na University of Texas v Austinu, kde získal v roce 1953 bakalářský titul. Mezi jeho spolužáky patřili herci Jayne Mansfield a Rip Torn. Po absolvování vojenské služby v letech 1954-1956, kde maloval diorámy, se přestěhoval do New Yorku, kde krátce studoval dějiny umění na Kolumbijské univerzitě. Práce v časopise Esquire a první scénáře Bentonova profesionální dráha začala v roce 1958, kdy nastoupil jako umělecký ředitel do časopisu Esquire. Zde se seznámil s Davidem Newmanem, s nímž později vytvořil úspěšnou scenáristickou dvojici. Jejich prvním významným počinem byl scénář k filmu Bonnie and Clyde (1967), který režíroval Arthur Penn a v hlavních rolích se představili Warren Beatty a Faye Dunaway. Film, inspirovaný skutečným příběhem bankovních lupičů z období Velké hospodářské krize, znamenal revoluci v americké kinematografii svým novátorským přístupem k zobrazování násilí a sexuality. Za tento scénář byli Benton s Newmanem nominováni na Oscara. Režijní debut a první úspěchy K režii se Benton dostal v roce 1972 s filmem Bad Company, nekonvenčním westernem s Jeffem Bridgesem v hlavní roli. Následoval kriminální film The Late Show (1977) s Artem Carneym a Lily Tomlin. Ve stejném roce se Benton podílel na scénáři k filmu Superman, který režíroval Richard Donner a který se stal jedním z prvních velkorozpočtových superhrdinských filmů. Vrchol kariéry a Oscary Skutečný průlom v Bentonově kariéře přišel s filmem Kramer vs. Kramer (1979), který napsal a režíroval. Tento citlivý portrét rozpadajícího se manželství a následného boje o péči o dítě s Dustinem Hoffmanem a Meryl Streep v hlavních rolích se stal komerčním i kritickým hitem. Film získal pět Oscarů, včetně cen za nejlepší film, režii a adaptovaný scénář pro Bentona. Hoffman a Streep byli oceněni za herecké výkony. V roce 1984 Benton napsal a režíroval částečně autobiografický film Places in the Heart s Sally Field v hlavní roli vdovy, která se během Velké hospodářské krize snaží udržet rodinnou farmu. Za tento film získal svého třetího Oscara, tentokrát za původní scénář, a Sally Field byla oceněna za nejlepší ženský herecký výkon. Pozdější tvorba V následujících letech Benton pokračoval v režírování filmů, které se vyznačovaly pečlivou charakterizací postav a citlivým přístupem k mezilidským vztahům. V roce 1987 natočil kriminální komedii Nadine s Jeffem Bridgesem a Kim Basinger. V roce 1991 režíroval gangsterské drama Billy Bathgate podle románu E. L. Doctorowa s Dustinem Hoffmanem v hlavní roli. V roce 1994 Benton adaptoval román Richarda Russa Nobody's Fool, v němž exceloval Paul Newman jako stárnoucí muž, který se snaží napravit vztahy se svou rodinou. Za tento scénář byl Benton opět nominován na Oscara. S Newmanem spolupracoval znovu na filmu Twilight (1998), noirové detektivce, v níž kromě Newmana hráli Gene Hackman a Susan Sarandon. V novém tisíciletí Benton režíroval adaptaci románu Philipa Rotha The Human Stain (2003) s Anthony Hopkinsem a Nicole Kidman v hlavních rolích. Jeho posledním režijním počinem byl film Feast of Love (2007) s Morganem Freemanem. Odkaz a styl Robert Benton byl považován za "hereckého režiséra", který dokázal z herců dostat mimořádné výkony. Pod jeho vedením získalo osm herců nominace na Oscara, z nichž tři (Hoffman, Streep a Field) cenu získali. Jeho filmy se vyznačují pečlivou charakterizací postav, citlivým přístupem k mezilidským vztahům a schopností zachytit autentickou atmosféru amerického života. Ústředním tématem mnoha jeho filmů je rodina – ať už pokrevní nebo vytvořená okolnostmi. Benton zemřel ve svém domě na Manhattanu ve věku 92 let, zanechávajíc za sebou bohaté filmové dědictví, které významně ovlivnilo americkou kinematografii.