Carroll Baker

Carroll Baker, narozená 28. května 1931 v Johnstownu v Pensylvánii, je americká herečka, která se stala jednou z výrazných osobností filmového průmyslu druhé poloviny 20. století. Její herecká kariéra trvající přes pět desetiletí zahrnovala role v Hollywoodu, evropském filmu i na divadelních prknech. Počátky kariéry a průlom Po studiu na komunitní vysoké škole pracovala Baker jako tanečnice a asistentka kouzelníka, než se přestěhovala do New Yorku, kde se začala věnovat herectví. Studovala pod vedením Lee Strasberga v prestižním Actors Studio, kde si osvojila metodu herectví, jež později definovala její přístup k rolím. Po krátkém působení v televizních reklamách a menších divadelních rolích na Broadwayi zaznamenala svůj filmový debut v roce 1953 ve snímku Easy to Love. Skutečný průlom v její kariéře přišel v roce 1956, kdy ji režisér Elia Kazan obsadil do hlavní role ve filmu Baby Doll, adaptaci divadelní hry Tennessee Williamse. Její ztvárnění koketní, ale sexuálně naivní jižanské nevěsty jí vyneslo nominaci na Oscara za nejlepší herečku a Zlatý glóbus pro nejslibnější novou herečku. Téhož roku se objevila po boku Elizabeth Taylor a Rocka Hudsona ve velkofilmu Giant, kde ztvárnila jejich dceru. Hollywoodská hvězda Po úspěchu filmu Baby Doll se Baker etablovala jako vážená herečka a objevila se v několika významných westernech včetně The Big Country (1958) a How the West Was Won (1962). V roce 1961 ztvárnila hlavní roli ve filmu Something Wild, který režíroval její tehdejší manžel Jack Garfein. Šlo o kontroverzní nezávislý snímek, v němž hrála oběť znásilnění, což byl na svou dobu odvážný námět. V polovině 60. let se jako smluvní herečka Paramount Pictures stala symbolem sexu poté, co se objevila jako hédonistická vdova ve filmu The Carpetbaggers (1964). Producent Joseph E. Levine ji následně obsadil do titulní role ve filmu Harlow (1965), biografii herečky Jean Harlow. Navzdory velké publicitě byl film Harlow kritickým neúspěchem, což spolu s právními spory ohledně její smlouvy s Paramountem vedlo k jejímu odchodu z Hollywoodu. Evropská kariéra V roce 1966 se Baker přestěhovala do Evropy, kde strávila následující desetiletí natáčením filmů především v Itálii. Usadila se v Římě, naučila se plynně italsky a začala hrát v žánrových filmech. Její první italský film byl Her Harem (1967) režiséra Marca Ferreriho. Následovaly horory The Sweet Body of Deborah (1968) a The Devil Has Seven Faces (1971). Baker se stala oblíbenkyní režiséra Umberta Lenziho, se kterým natočila sérii čtyř filmů - So Sweet... So Perverse (1969), Orgasmo (1969), A Quiet Place to Kill (1970) a Knife of Ice (1972). Tyto snímky, patřící do žánru giallo, ji často obsazovaly do rolí žen v nesnázích a obsahovaly nahé scény, což bylo něco, co by si v té době v Hollywoodu dovolilo jen málo herců. V roce 1973 ztvárnila titulní roli čarodějnice ve filmu Baba Yaga režiséra Corrada Fariny. Návrat do amerického filmu Baker se vrátila do amerického filmu v roce 1977 v černé komedii Bad produkované Andy Warholem. V 80. letech se přeorientovala na charakterní role a objevila se v několika uznávaných dramatech. V roce 1980 hrála ve filmu The Watcher in the Woods po boku Bette Davis. Následovaly role ve filmech Star 80 (1983), kde ztvárnila matku zavražděné modelky Dorothy Stratten, The Secret Diary of Sigmund Freud (1984) jako Freudova matka a Native Son (1986) podle románu Richarda Wrighta. V roce 1987 se objevila ve filmu Ironweed po boku Jacka Nicholsona a Meryl Streep, kde kritici ocenili její výkon jako Nicholsonovy manželky. V roce 1990 zaujala roli Eleanor Crisp, matky psychopata ve velmi úspěšné komedii Kindergarten Cop s Arnoldem Schwarzeneggerem, která celosvětově vydělala přes 200 milionů dolarů. Pozdní kariéra a odkaz V 90. letech Baker pokračovala v práci v televizi i filmu. Objevila se v několika televizních filmech včetně Judgment Day: The John List Story (1993) a Dalva (1996). Hostovala také v populárních seriálech jako Murder, She Wrote, L.A. Law, Chicago Hope a Roswell. V roce 1997 hrála v thrilleru The Game režiséra Davida Finchera, kde ztvárnila hospodyni miliardáře, kterého hrál Michael Douglas. Svou poslední roli ztvárnila v roce 2002 v seriálu The Lyon's Den, než se v roce 2003 oficiálně stáhla z herectví. Během své padesátileté kariéry se objevila ve více než 80 rolích ve filmu, televizi a divadle. Kromě herectví se Baker věnovala také psaní - vydala autobiografii Baby Doll: An Autobiography (1983) a další knihy včetně románů. Carroll Baker zanechala v kinematografii nesmazatelnou stopu jako všestranná herečka, která se nebála riskovat a přijímat kontroverzní role. Od nominace na Oscara za Baby Doll přes evropské exploatační filmy až po charakterní role v pozdějších letech prokázala svou schopnost přizpůsobit se měnícím se trendům filmového průmyslu a udržet si relevanci po několik desetiletí.