Margaret Thatcher

Margaret Hilda Thatcherová, narozená 13. října 1925 v Granthamu, zemřela 8. dubna 2013 v Londýně, byla britská politička, která se stala první ženou v čele britské vlády a nejdéle sloužícím britským premiérem 20. století. Dětství a vzdělání Margaret Hilda Robertsová se narodila v roce 1925 v Granthamu v hrabství Lincolnshire do rodiny obchodníka s potravinami a tabákem. Její otec Alfred Roberts byl aktivním místním politikem, který v letech 1943-1952 působil v městské radě a jeden rok zastával funkci starosty Granthamu. Právě on byl pro Margaret významnou inspirací. Vyrůstala v jednoduchých poměrech, v domě bez tekoucí vody a ústředního topení. Přestože později vystudovala chemii na prestižní Oxfordské univerzitě a pracovala jako chemická laborantka, politika ji vždy přitahovala více. Po svatbě s podnikatelem Denisem Thatcherem v roce 1951, kterému o dva roky později porodila dvojčata Carol a Marka, se rekvalifikovala na právničku se specializací na daně. Politické začátky Do aktivní politiky vstoupila v 50. letech 20. století. Již v roce 1950 kandidovala jako konzervativní kandidátka ve volebním obvodě Dartford, ačkoliv volby prohrála. V roce 1959 byla zvolena do Dolní sněmovny jako poslankyně za britskou Konzervativní stranu. V roce 1970 ji tehdejší premiér Edward Heath jmenoval ministryní pro školství a výzkum. V této funkci mimo jiné zrušila bezplatné mléko pro školní děti, což jí vyneslo přezdívku "zlodějka mléka". Cesta k moci Po prohře konzervativců ve volbách v roce 1974 se stala stínovou ministryní životního prostředí. Kritizovala svou stranu za nedostatečné obhajování konzervativních hodnot a navrhovala razantní změnu politického stylu. V únoru 1975 byla po odstoupení Edwarda Heatha zvolena vůdkyní Konzervativní strany, čímž se stala první ženou v čele jedné z největších britských politických stran. V zahraniční politice vystupovala ostře proti Sovětskému svazu, což jí vyneslo v sovětských novinách Rudá hvězda přezdívku "Železná lady", kterou později přijala za svou. V parlamentních volbách v roce 1979 dovedla konzervativce k vítězství a 4. května 1979 se stala první ženou v čele britské vlády. Premiérské období Když Margaret Thatcherová převzala vládu, Velká Británie procházela obdobím hluboké ekonomické stagnace. Byla nazývána "nemocným mužem Evropy", s vysokou inflací dosahující 18 %, krachujícími státními podniky a silnými odbory. Thatcherová zavedla sérii ekonomických reforem, které později dostaly název "thatcherismus". Prosazovala snižování vládních výdajů, privatizaci státních podniků, omezování vlivu odborů a deregulaci finančních trhů. Její politika byla založena na ekonomickém liberalismu a individuální odpovědnosti. Klíčové momenty vlády Jedním z nejvýznamnějších momentů jejího premiérství byla válka o Falklandy v roce 1982. Když Argentina obsadila Falklandské ostrovy, britské zámořské území, Thatcherová rozhodla o vyslání vojenských sil k jejich osvobození. Britské vítězství výrazně posílilo její popularitu a pomohlo jí vyhrát volby v roce 1983. Dalším důležitým konfliktem byla stávka horníků v letech 1984-1985, kdy se hornické odbory vedené Arthurem Scargillem pokusily dlouhotrvající stávkou zabránit uzavírání některých dolů. Thatcherová v tomto konfliktu zvítězila a definitivně zlomila moc odborů. V roce 1984 přežila pokus o atentát, když Irská republikánská armáda (IRA) odpálila bombu v hotelu v Brightonu během sjezdu Konzervativní strany. Výbuch si vyžádal pět mrtvých, ale Thatcherová vyvázla bez zranění a druhý den pronesla svůj plánovaný projev. V zahraniční politice navázala blízké vztahy s americkým prezidentem Ronaldem Reaganem, s nímž sdílela podobné politické názory. Společně vystupovali proti komunismu a přispěli k ukončení studené války. Zároveň dokázala vybudovat konstruktivní vztah se sovětským vůdcem Michailem Gorbačovem. Konec politické kariéry Thatcherová vyhrála třikrát po sobě parlamentní volby (1979, 1983, 1987), což byl bezprecedentní úspěch. Její popularita však začala klesat koncem 80. let, zejména kvůli zavedení kontroverzní daně z hlavy a stále více euroskeptickým názorům na evropskou integraci, které nebyly sdíleny všemi členy její vlády. V listopadu 1990, po rezignaci jejího dlouholetého spojence Geoffreyho Howea a po prvním kole volby předsedy Konzervativní strany, se rozhodla odstoupit, aby předešla oficiálnímu sesazení. Její nástupcem se stal John Major. Odkaz a pozdější život Po odchodu z premiérského postu zůstala Thatcherová v parlamentu až do roku 1992. Poté vstoupila do Sněmovny lordů jako baronka Thatcherová z Kestevenu. Napsala dvě knihy pamětí a nadále se vyjadřovala k politickým otázkám. V roce 2002 se po sérii menších mrtvic stáhla z veřejného života. V posledních letech života trpěla Alzheimerovou chorobou. Margaret Thatcherová zemřela 8. dubna 2013 ve věku 87 let po mozkové mrtvici v londýnském hotelu Ritz. Její život a politická kariéra inspirovaly řadu filmových a televizních zpracování. V roce 2011 vznikl britský životopisný film Železná lady, ve kterém ji ztvárnila herečka Meryl Streep, která za tuto roli získala Oscara za nejlepší herečku v hlavní roli. Výrazný byl také herecký výkon Gillian Anderson v seriálu Koruna (The Crown) z roku 2020. Margaret Thatcherová zůstává jednou z nejvýznamnějších a zároveň nejkontroverznějších politických osobností 20. století. Její politika a styl vedení dodnes rozdělují britskou společnost. Pro své příznivce je symbolem ekonomické obnovy a silného vedení, pro kritiky představuje symbol sociální nerovnosti a bezohledného individualismu. Její odkaz, známý jako "thatcherismus", nadále ovlivňuje britskou i světovou politiku.