Monika Gossmann, narozená 10. prosince 1981 v Alma-Atě v tehdejší Kazašské SSR (dnes Almaty, Kazachstán), je herečka, režisérka a pedagožka. Pochází z rodiny ruských Němců, kteří se v roce 1988, když jí bylo šest let, přestěhovali do Německa, konkrétně do Ludwigshafenu.
Vzdělání a počátky kariéry
Po střední škole absolvovala tříletý výcvik jako zpěvačka, tanečnice a muzikálová performerka na Hamburské škole současného tance. V roce 2007 úspěšně dokončila studium na prestižní Moskevské umělecké divadelní škole Stanislavského (Moscow Art Theatre School). Během studia vystupovala v Moskevském uměleckém divadle jako Anna Petrovna v Čechovově Platonovovi a v Moskevském divadle pro hudbu a film v muzikálu Chicago. Po studiu v Moskvě se přestěhovala do Los Angeles, kde se dále vzdělávala v Meisnerově herecké metodě.
Filmová kariéra
Monika Gossmann se prosadila v mezinárodních filmových produkcích. Její první výraznější rolí byla postava Designérky ve sci-fi komedii Iron Sky (2012) finského režiséra Tima Vuorensoly. Film vypráví příběh nacistů, kteří po druhé světové válce uprchli na odvrácenu stranu Měsíce a v roce 2018 plánují invazi na Zemi.
Významným milníkem v její kariéře byla role Fräulein Friedy v oceňovaném filmu Mank (2020) režiséra Davida Finchera, kde ztvárnila hospodyni a pečovatelku scenáristy Hermana J. Mankiewicze, kterého hrál Gary Oldman. Film získal dva Oscary a byl nominován v deseti kategoriích. Jak sama herečka uvedla v rozhovorech, práce s perfekcionistickým Fincherem, známým svým opakováním záběrů, pro ni byla náročnou, ale cennou zkušeností.
V roce 2022 se objevila v minisérii The Staircase od HBO, kde ztvárnila postavu Agnes Schafer. Minisérie s Colinem Firthem a Toni Collette v hlavních rolích je založena na skutečném kriminálním případu.
V roce 2023 si zahrála roli Martiny v britském filmu The Unlikely Pilgrimage of Harold Fry, kde ztvárnila slovenskou lékařku, která emigrovala do Velké Británie, ale nemůže najít práci ve svém oboru. Ve filmu, v němž hlavní roli ztvárnil Jim Broadbent, její postava pomáhá hlavnímu hrdinovi během jeho pěší pouti.
Mezi její další filmy patří Maximum Impact (2017), kde hrála postavu Marii, a The Unforgiven (2014). Objevila se také v německé komedii Die Känguru-Chroniken - Reload3D (2019).
Divadelní a pedagogická činnost
Kromě filmové tvorby je Monika Gossmann aktivní i v divadelním prostředí. Vystupovala po celém světě se souborem Tiger Lillies Circus a v mnoha německých divadlech, zejména jako Lady Milford v Intrikách lásky a jako slečna Julie ve stejnojmenné hře.
V roce 2014 otevřela vlastní studio "LUCID BODY room berlin", kde vyučuje somatickou hereckou techniku. V roce 2016 založila vlastní divadelní společnost "Teamonfire Productions". Napsala muzikál Dorian podle Obrazu Doriana Graye Oscara Wildea, který byl smluvně zajištěn společností Rodgers & Hammerstein. Také napsala a režírovala hru HUMBOLDT, která měla premiéru v Moskvě, Omsku, Berlíně a Bayreuthu v roce 2019.
V současnosti působí jako asistentka profesora na Škole divadla Floridské státní univerzity, kde vyučuje herectví, studium scén a pohyb. Dříve vyučovala na NYU Berlin, Copenhagen Staten University, Copenhagen Skuespillerakademiet, Moscow MXAT a Actors Space Berlin.
Osobní život
Monika Gossmann je od roku 2007 vdaná za Antona Pampushnyye. Mluví plynně německy, anglicky a rusky, přičemž němčina a ruština jsou její rodné jazyky. V současnosti žije se svou rodinou v Berlíně, ačkoli pracovně působí i ve Spojených státech.