-
50%
Rok 2022 je za mě černým, nebo lépe řečeno šedivým rokem České kinematografie. Českými lvy ovenčené snímky, jako Il Boemo, Arvéd, Buko jsou pro mě velkým zklamáním. Dobře u mě dopadl třeba Banger, nebo nečesky vnímány Jan Žižka, či opomíjený film Promlčeno. Arvéd je film o osobnosti, o které jsem neměl ani tušení ( moje chyba ), příběh je zmatený, herci neustále šeptají, takže mě bolely uši z toho, jak jsem ke měl nastražené.. zkrátka.. nic moc.
-
70%
Vypiplaný vizuál neutáhne vše. Je to takový manýrismus. Vojtěch Mašek Arvédovi chvíli fandí, chvíli ho posílá do pekla. Hlavně to však nemá vůbec žádnou psychologii. Arvéd se jen snaží přežít za každou cenu a je naštvaný na církev, protože jako homosexuál byl tehdy odmítán. Nic není rozpracované. Studoval teologii, ale takový ty momenty, kdy se mu lámal charakter, tam nejsou. V náznacích, chybí tomu jakákoliv intenzita, takže ve výsledku se divák může s Arvédem propadat do postupného fantasmagoření, ale na dvě hodiny toho není moc.
-
70%
Možná nejlepší atmosféra v českém filmu posledních let... Minimalismus, pomalé tempo a komorní charakter. Scénáristicky trochu manýra, absence dynamické životopisné šablony i celková náročnost mohou běžného diváka zklamat. Herci zaslouží pochvalu, zejména Michal Kern, který snímek velmi táhne vzhůru.
-
40%