![martin-mickey-stusak](https://1263469901.rsc.cdn77.org/resize/images/2015/11/11/martin-mickey-stusak024409353_409.webp?width=50&height=-&quality=95)
martin-mickey-stusak
36 250 bodů •
10
Když se řekne František Vláčil, je v podstatě řečeno vše. Ani jemu se bohužel v životě nevyhnulo těžké období. Po svých třech velkolepých filmových počinech z konce 60. let dostal možnost natočit film až v roce 1976, čímž se stal právě tento snímek. Vznikl podle knihy Bohumila Říhy, z něhož se do filmového zpracování použila pouze závěrečná část. Stárnoucí pražský lékař se po manželčině emigraci přestěhuje na venkov, kde se stane obyčejným vesnickým lékařem, kde se setká jen s odmítáním a nepochopením. Stane se však, že jeho lidský přístup mu zjedná úctu nových pochybovačných kolegů i nedůvěřivých pacientů. Citový příběh o člověku, který musí přehodnotit dosavadní život a přimknout se k přírodě a primárnímu humanistickému aspektu své profese. A takovéhoto člověka mistrovsky ztvárnil člověk na sebe vzatý Rudolf Hrušínský, který byl zrovna taktéž zrovna politicky v nemilosti, ale František Vláčil si ho razantně prosadil. A to byla trefa do černého. Nezůstalo však jen u něj. I ostatní herci se tu velmi dobře projevili. A když se k tomu přidá Vláčilova režie, vizuálně působivá kamera Františka Uldricha a hudba skladatele Zdeňka Lišky, tak tu máme velmi silný citový příběh o doktoru, jehož největší životní zkouška nastala až v jeho melancholickém, avšak plodném podzimu života. Mistrovské dílo, jaké už dnes ani v budoucnu nikdo nezopakuje.