Shadow in the Cloud (2020)

Tři různé filmy v jednom. Buď člověk přistoupí na tu hru s otáčející se mincí a začne se tím bavit, nebo ho zvolený přístup otráví a autoři ho ztratí. V rámci přijatelnosti je zřejmě nejvděčnější první třetina, která si podává ruku s úspornými thrillery alá Telefonní budka a Pohřben zaživa. Pak film přešlápne směrem k Overlordu, ovšem za pomoci twistu, který se nedaří tak úplně hladce prodat. Není složité pochopit, proč ho scenáristé zvolili jako motivaci pro hlavní hrdinku, jen to zkrátka úplně správně nezaklapne. A pak přijde finální fight, který je něčím jako... Rambo pro moderní svobodné mámy? Wow. Ve finále už film tak tlačí na pilu, že vlastně jen chybí, aby skřet sundal masku a pod ní se ukrýval Nicolas Cage. JENŽE já měl vždycky slabost pro akční osmdesátky a Shadow in the Cloud na mě působí jako jejich ozvěna v ženském uchopení. Vždyť to, jak si na konci utrhne hrdinka rukáv, než jde na věc, v případě takového Slye bychom kdysi řvali nadšením. Tak proč potlesk za pět minut akční slávy nedopřát i Chloë Grace Moretz, která je v hlavní roli výborná. Roseanne Liang se každopádně nepředvedla ve špatném světle. Scénář je diskutabilní, ale její režie je vážně hodně dobrá. Takhle nějak bych si představoval, že by se měla pumpovat energie do Wonder Woman. Ve výsledku určitě rozporuplný film, ale v jednotlivostech natolik našlapaný, že mu to rád odpustím. A soundtrack Mahuia Bridgman-Cooper nejlepší za hodně dlouhou dobu.