Name: Zaklínač: Pokrevní pouto
Released: 2022
Rating: 35
Cast: Laurence O'Fuarain, Jodie Turner-Smith

Vyhrává nad rakovinou, nyní se slavný herec a mistr bojových sportů přidá k Zaklínači

Henry Cavill se v novém traileru loučí se Zaklínačem. Udobří si třetí řada publikum?

Seriál, který nechápe svou situaci. Zaklínač bez zaklínače je nepřekvapivě ještě horší podívaná

hraje

scénář

výkonný producent

Zaklínač - Pokrevní pouto: Trailer

Akční

Dobrodružný

Drama

Fantasy

Série/Franchise

Zaklínač: Pokrevní pouto

The Witcher: Blood Origin

Velká Británie

Česká republika

<p>Vítejte v elfím světě tisíc dvě stě let před tím, než se Kontinentem začal potloukat Geralt z Rivie. V době, kdy se teprve schylovalo ke konjunkci sfér. Cech zaklínačů ještě neexistuje, ale to se brzy změní...</p>

<p>Prequel k seriálu Zaklínač.</p>

Seriál

O průměrných počinech se píše nejhůře, protože nemají absolutně nic, co vypíchnout, nebo do čeho se strefovat. U Pokrevního pouta to platí obzvlášť a jde prakticky o jeden velký meh, který fanoušky série naštve nerespektováním předlohy a těm nezasvěceným nabídne přinejmenším nevyčnívající fantasy. Ono by to asi tolik nevadilo, kdyby to v obsazení nedrhlo, včetně neschopnosti lépe propracovat veškeré postavy (Cavillův Geralt tu žalostně chybí). Pomohla by tomu i lepší akce, ale ta asi spíš neurazí a hudba je taková ta klasika. Jestli něco ale skutečně novému Zaklínači sráží nohy, je to příběh. Ten je jedno velké klišé, kde se stane přesně to, co člověk očekává a opravdu nic navíc. Poslední díl to navíc dotáhne ještě dál a dojede podle šablony až do konce, který je naštěstí díky pouhým čtyřem dílům poměrně rychlý. Což je ostatně důvod, proč mě Pokrevní pouto bavilo trochu víc, než druhá série Zaklínače s Cavillem. Ale pořád to je nic moc, jen pro pořádek.

Můj bože, to je taková nuda! Líbí se mi, že to je fantasy, které se nestydí za to, že je fantasy, takže výrazná stylizace, spousta magie... ale nulová schopnost vzbudit zájem o svět a postavy. Čtyři hodiny působí jako dvanáct.

Svět Zaklínače vytvořený Andrzejem Sapkowskim patří mezi nejpopulárnější literární fiktivní světy, kdy jeho oblíbenost posilnila i videoherní série založená na příbězích Geralta z Rivie. Sériová adaptace od Netflixu s Henrym Cavillem poté zažila svůj úspěch, po čase byl ovšem cítit větší a větší odklon od zdrojového materiálu, kdy dle všeho hodlá tvůrčí tým být ve směřování seriálu ještě volnější. I proto seriál po 3. sérii opustí Henry Cavill a v roli Geralta z Rivie bude nahrazen Liamem Hemsworthem, dost možná bude právě toto hřebík do rakve seriálového Zaklínače, kdy se Netflix pochopitelně snaží potencionálně rozjet jednu ze svých nejúspěšnějších franšíz. Došlo tak už na animovaný film Zaklínač: Vlčí sen, kromě dalšího animovaného filmu se chystá i animovaný seriál a došlo i na seriálový prequel Zaklínač: Pokrevní pouto. Jenže Pokrevní pouto je v součtu spíše dalším klíčem k tomu, jak Netflix svého Zaklínače pohřbí. Seriál odehrávající se 1200 let před narozením Geralta z Rivie již při své výrobě zažil řadu komplikací, kdy došlo ke snižování rozpočtu, z původně plánovaných šesti epizod byl seriál omezen na čtyři epizody a došlo i na přepisování i přetáčky, které mimo jiné do seriálu zakomponovali oblíbeného Marigolda v podání Joeyho Bateyho. A výsledek je poměrně bolestivý. Pokrevní pouto totiž působí jako velmi fádní fantasy, na které je při sledování jednoduše vidět, že se při realizaci této minisérie pokazilo, co mohlo. V kontextu aktuálních velmi kvalitních fantasy seriálů či alespoň slušných seriálů nemohlo Pokrevní pouto v této formě zvítězit, kdy tvůrci sice pracují s pořád dostatečně zajímavým světem, který je v jistých momentech pořád správně brutální, teprve tohle je ovšem signál neúspěchu. Kritici 2. série Zaklínače jí dluží omluvu, teprve tohle je pád do propasti. Michelle Yeoh je sice v roli elfky Scian dostatečně zajímavá a je nadále hereckou jistotou, její herecký doprovod v podobě Sophie Brown a Laurence O'Fuaraina ovšem od počátku působí herecky nepřesvědčivě a nezajímavě. Celá čtyřdílná minisérie se po zhlédnutí vlastně pravděpodobně rychle vymaže z paměti, protože se na ní těžce hledá cokoliv kdovíjak zajímavého. Celé je to natočené rutinním způsobem, které sice má nějakou úroveň a v jistých momentech své kouzlo zvládá vyvolat i samotná výprava, jinak je to ovšem celé spíše nevtahující, nezajímavé a v jistých momentech lacině působící. Díky zmatenému vyprávění se snadno pozná, že se škrtal počet epizod, práce s ústředním příběhem tak díky tomu dvakrát nefunguje, kdy Pokrevní pouto ve výsledku působí jako minisérie, kterému chybí nějaká nosná dramaturgická konzultace, kdy to celé působí, že se nikdo nebyl ochoten podívat se na výsledek a říct si, že by možná bylo ideální to celé nějak poskládat, aby to alespoň dávalo smysl a šlo to celé přímo z bodu A do bodu B. Postavy jsou do velké míry ploché, vizuální efekty působí neskutečně odbytým způsobem a v součtu vlastně Pokrevní pouto nepůsobí jako něco, co se odehrává ve stejném světě jako klasický Zaklínač. Po vzoru Andrzeje Sapkowskiho není nutné se nachlastat, aby člověk poznal, že je cosi shnilého v tomto prequelu Zaklínačovo. Dojení je přitom v rámci obchodního duchu vlastně zcela přirozenou záležitostí, přesto by základem měla být nějaká nosná myšlenka jak s nějakým prequelem/sequelem/spin-offem konkrétně pracovat. Dívat se v roce 2022 na nový seriál, který připomene časy Xeny či Hercula s Kevinem Sorbem (tyto seriály jsou ovšem alespoň zábavné), je přeci jen krapet pochybné. Tento výsledek nepůsobí jako kdovíjaká snaha nosně pracovat s rozšiřováním dostatečně oblíbeného světa, vůbec z toho není cítit žádná epika či návod k fascinaci nad představeným světem. Pokrevní pouto přitom zároveň není tak špatné, aby vyvolávalo alespoň nějaké emoce. Je to jen prostě šeď, která díky omezenému počtu epizod rychleji uteče a na tenhle mišmaš, kde v průběhu skutečně téměř nic nedává smysl a především si někdo očividně neujasnil ani práci s atmosférou či nějakými ústředními motivy, se snadno zapomene velmi rychle. Z Pokrevního pouta je totiž těžké zapamatovat si cokoliv s výjimkou jistoty jménem Michelle Yeoh. Netflix by rád na Zaklínači vystavil velkou franšízu, po odchodu Henryho Cavilla je ovšem Pokrevní pouto dalším velkým kůlem, který i tentokrát možná mine životní funkce, přeci jen se ovšem jedná o výraznou ránu, která se hojit bude velmi těžko. A i kdyby ano, jizva pořád přeci jen zůstane....

Jak zde čtu, zdejší šedé hodnocení je primárně kvůli výskytu LGBT a více lidských ras. Rozhodl jsem se podívat alespoň na jednu epizodu, abych zhodnotil, zda nabízí nějaké skutečné kvality. A bohužel ne. Tento ,,zaklínačský" počin je lacinější než leckteré fanmade filmy. Nezajímavé postavy, vizuál jak z indický telenovely. Děj nemá vůbec čím zaujmout. Možná i proto, že to nemá se světem Zaklínače vůbec nic společného.

No to bylo něco! Selhává to jako preqeul. Selhává to jako adaptace. Selhává to i jako seriál. Příšerný postavy bez charakteristik, skupina indviduí bez dynamiky. Není tu vůbec nic, co by člověka mohlo zaujmout. Příšerný scénář, děj, postavy, dialogy, záporáci, svět, režie. Akce, kamera a hudba je nanejvýš průměrná. Když ohlednu od toho, že to má být zaklínač, pořád je to příšený nic. Ovšem o to víc rozum nebere, proč z tak unikátního fantasy materiálu udělat takovýto generický paskvil o ničem? Nedoporučuju nai lidem, kterým se libí seriál Zaklínač od Netflixu. Nechápu, jak si vůbec mohli dovolit něco takového usmolit a vydat. Více ZDE!

3/10 – Já jsem člověk (kecám, jsem robot), který o opěvovaném lóru polského velmistra Sapkowskiho ví jen velmi málo, přesněji vůbec nic. Hodlám to samozřejmě jednou napravit, ale je dost možné, že do té doby dříve skončí netflixovský Zaklínač. Abych však nepůsobil jako recenzent, který si fabuluje výroky z análu, tzv. analfabet, přiznám, že jsem alespoň hrál první hru od CD Projekt RED a hrál bych i další, kdybych na ně měl dostatečně výkonné zařízení. U první hry jsem se přirozeně velmi bavil, zejména mě pak oslovil legendární český dabing, který v té době skutečně exceloval a vyhoupl hráčský zážitek na úplně jinou úroveň. Hlášky, které zdomácněly, můžete najít třeba ZDE anebo ZDE. Teď ale k tomu, proč vám to tu všechno vykládám. Snažím se vám tu zdlouhavou cestou naznačit, že po Sapkowskiho předloze je mi putna a z her je mému notebooku šoufl, ale i bez toho mohu snadno identifikovat seriál, který absolutně nemá co nabídnout (nebo to alespoň nenabízí) a bez větších rozpaků ho označit slovem NUDA. Naprosto jsem se nebavil. Dokonce jsem se u sledování pěkně vyvztekal, protože když jsem nějaká úsek z čiré divácké beznaděje přeskočil, musel jsem se k němu ještě rozezleně vracet, protože Zaklínač: Pokrevní pouto je přeborníkem v tom, jak zašít jednu klíčovou informaci do pěti minut bezcílného plkání. Jednoduše hrůza. A opakuji: strašná nuda. Tak hustá, že by se už ani krájet nedala. Je to celkem škoda, protože téma samo o sobě je docela zásadní pro celý Zaklínačův svět. Nicméně vůbec se ho nepodařilo prodat. Už jen proto, že během první epizody se seriál snaží akorát prodat sám sebe scénou ze současnosti, kde vidíme Marigolda, kterého přepadne nějaká mystická pipka a nařídí mu, aby o tématu našeho příběhu stvořil báseň. Příšerný pokus, jak obhájit existenci seriálu. Ta píseň nakonec samozřejmě zazní během závěrečných titulek poslední epizody a je zdaleka tím nejlepším, co celý tento paskvil může nabídnout. Navíc i pěkně shrne děj, takže všem, kteří chtějí vědět o co go, ale nechtějí proplýtvat 3 a půl hodiny svého života, doporučuju najít si na Spotify píseň Song of the Seven a na tento seriál se zvysoka vysrat. Slibuji, že nebudete litovat. Ve zkratce: „Strašné postavy, špatná charakteristika, špatná motivace, ošuntělé kostýmy, moje nenáviděná herečka Michelle Yeoh – samozřejmě strašná, vyplňování nudnou vatou, která nikoho nezajímá a divák nedostane důvod, proč by ho měla zajímat ani ocenění, že ji nepřeskočil (já ji přeskočil), zdaleka ne tak dobrá hudba jako je pro Zaklínače standardem. Slabá akce. Slabé monstra. Nulová atmosféra. Příšerné dialogy. Tečka.“

Ahhh. Selhává to po všech směrech. Postavy nefungují, jejich vývoj je uspěchaný a navíc je každý z nich typickým archetypem. Příběh je na tom hodně podobně, nemá šanci překvapit, ba naopak je po celou dobu průhledný jako igelit. Nebýt snahy o zaklínačský prequel, asi bych se pousmál nad hloupým fantasy, takhle mi je to spíše líto. Alespoň, že ty akční scény jsou někdy k světu (greenscreen je však odporný). 4/10

Dva ze čtyř dílů mi stačily. Vše již asi bylo popsané jinými a já tedy můžu napsat jen to, že sice zklamaný nejsem, protože jsem čekal, že to bude sračka, ale nečekal jsem, že to bude až taková ztráta času. A to jsem byl na druhou sérii toho hlavního Zaklínače s Cavillem docela mírný.

Nejhorší počin co jsem za dlouho dobu viděl ..absolutní dno ..

Ako nerd do zaklinačského univerza, som pri tomto seriali mal chuť prehltnúť žiletku

Zaklínač: Pokrevní pouto

Herci a tvůrci 8

Videa 2

Komentáře 11

Dodatečné informace

Související články

Novinky na Kinoboxu