Neuvěřitelný skutečný příběh Marie Curie-Skłodowské, první ženy - vědkyně, která získala Nobelovu cenu. Biografie vědkyně, manželky a matky, která se zasloužila o přelomové objevy na poli fyziky a chemie... V roce 1934 se Marie Curie zhroutila ve své laboratoři v Paříži. V nemocnici vzpomíná na svůj život, jak začala studovat v Paříži, jak bylo financování jejího výzkumu často odmítnuto kvůli tomu, že byla žena, jak potkala stejně zaníceného Pierra Curie a vstoupili do partnerství. Potom, co Marie objevila hned dvě radioaktivní částice polonium a radium, zamilovali se do sebe, vzali se a měli dvě děti. Marie brzy ohlásí objev radioaktivity, který způsobí revoluci ve fyzice a chemii. Radium se brzy začne používat v řadě komerčních produktů. O škodlivosti radioaktivity se tenkrát ještě nevědělo. I samotná Marie nosila radioaktivní materiál ve zkumavce v kapse, anebo v noci zamyšleně pozorovala, jak ze šuplíku pracovního stolu vychází jemné zelenomodré světlo. Po smrti milovaného manžela zůstává věrná svému závazku vědě a zkoumá dál. Brzy je evidentní, že její práci bude možné aplikovat v medicíně a může zachránit tisíce životů. Anebo ve válce, kde jich může zničit na miliardy. Marie byla snad jediným člověkem, kterého nezkazila sláva. (JOJ Cinema)
Silná ženská hrdinka, silné a zajímavé téma, bohužel v dost obyčejném zpracování, které pouze zpracovává historické události bez jakékoliv tvůrčí invence.
Pěkný snímek o životě manželů Curiových, zejména pak o Marii, která přeci jen žila déle a je známější z obou manželů. Film je pěkným životopisem, ale také se věnuje tomu, jaký dopad měly objevy této manželské dvojice dopad na lidstvo, ať už dobrý, nebo špatný. Po filmařské stránce to není nic extra a hudbu pokládám za příšernou, ale celkově se mi příběh se zvláštním zpracováním líbil.
Gabriel Lippmann byl doktorandským poradcem Marie a Pierra, Pierre byl poradcem Paula Langevina, Langevin byl poradcem Irène a Frédérica Joliot-Curie.
Ve skutečnosti USA v roce 1961 neprovedly žádné jaderné testy na povrchu, ani žádné testy účinků jaderných zbraní, jak je zobrazováno. Jediná série testů, která se uskutečnila, byla operace Nougat, jejíž všechny testy v roce 1961 byly tunelové nebo podzemní. Druh zkoušek účinků zbraní na civilní obydlí s figurínami, předměty denní potřeby, konzervami atd. v cílové vesnici "města zkázy" se nejvíce podobá testu s názvem "Apple-2", provedenému na Nevadském testovacím polygonu (NTS) 5. května 1955 v rámci operace Teapot.
Ačkoli jaderné testy na nevadském testovacím polygonu byly v 50. a 60. letech minulého století turistickou atrakcí a na některých z nich se jako diváci podíleli i novináři a politici, americká armáda nikdy neprodávala přímé vstupenky pro "zvědavce".