Hlavní hrdina Tváře – maloměstský podivín a excentrik Jacek – miluje heavy metal, svoji holku, malé auto a svého psa. Pracuje na staveništi, kde má vyrůst nejvyšší socha Ježíše na světě. Když jej nečekaně zmrzačí tragická nehoda, obrátí se k němu oči celé země – Jacek se totiž stane prvním občanem Polska, který podstoupí transplantaci obličeje. Tvář je odpoutaná, nekonvenční bajka o vnitřní síle a kráse, která virtuózně kloubí realismus, fantazijní prvky a černý humor. Szumowska záměrně pracuje s rozvolněnou strukturou, jejíž nevyzpytatelnost ještě umocňuje rafinovanými hrátkami s ostřením. Výsledkem je nekompromisní, ale zároveň mimořádně zábavná studie krize identity, která umně přepíná z komisní frašky do jízlivého společenského komentáře. (Film Europe)
To nejlepší na Tváři jsou drobné vesnické mezilidské momenty jako z Hoří, má panenko (vtip s vesnickou kapelou, hrající moderní song, je z Formanova filmu zkopírovaný) a vizuální kouzlo některých scén. Jakmile se film pokouší o něco komplexnějšího, je výsledek poněkud... prázdný a přitom nabubřelý....
Tvář
Twarz
