Smrtihlav (2017)

Další snímek popisující atentát na Heydricha, tentokrát však poněkud jinak. Neukazuje jen osud československých parašutistů, ale i strohý životopis samotného Heydricha. Ta strohost je však bohužel ohromnou vadou na kráse celého snímku. Ono se to týká komplet všeho. Tedy i těch parašutistů. Myšlenka něco takového natočit nebyla špatná, ale takovýto materiál je spíše pro televizní seriál. Je toho prostě hodně a jak je vidět, ani do dvouhodinového filmu se to všechno nevešlo. Celkově to tedy vypadá, jako krutý sestřih právě takového seriálu. Bohužel, není. Děj to takřka pořádně nemá, takže o nějaké plynulosti všech těch událostí si muže divák nechat jen zdát. Mnohé scény působí bez patřičného vysvětlení nelogicky a kdo není znalý této historie, nemá šanci se dozvědět co, kde, jak a proč. Škoda. Něco takového mělo spíše vzniknout jako dvojfilm. Jediné ohromné plus si zaslouží scény vyhlazování polských vesnic po napadení Polska a později samotných Lidic. Takové zpracování je možno vidět jen u některých klasických sovětských válečných filmů. Českým divákům tak nezbývá než se opět vrátit k české klasice nazvané prostě ´Atentát´.

Není to úplný propadák , ale je to určitě nejslabší film k tomuto tématu po Atentátu a Anthropoidu. Českému divákovi navív určitě hodně vadily cizí exteriéry....

Jak název napovídá, primárním cílem tvůrců bylo přiblížit postavu nacistického pohlavára Reinharda Heydricha. Po zhlédnutí ale nabývám dojmu, že film o muži se železným srdcem vypověděl nicotně málo. První polovina, vázaná výhradně na Heydrichovu osobu, je sledem nesouvislých scén, které sice představí Heydrichův cit pro organizovanost a systematické "pročištění" země, narůstající krutost či chladnou odměřenost vůči manželce, kořeny tohoto zla ale nepřiblíží. Během několika scén se z rozpolceného námořníka stává bezcitná bestie, postupný přerod či zásadní zvrat je ale divákovi odepřen. Věřil Heydrich Hitlerově ideologii bezmezně a konal tedy hrůzné činy ve zfanatizovaném stavu, nebo si byl vědom svých hříchů a jeho "pracovní výkonnost" byla dána obyčejnou touhou po moci? Je jasné, že dodat jednoznačnou odpověď je téměř nemyslitelné v rámci dostupných informací, na druhou stranu je nutné se moci do postavy maximálně pohroužit a pochopit ji, což umožněno není a o tyranovi se dozvíme pouze to, že je tyran, ne však proč. Celkový dojem tak upadá s množstvím bezvýznamných scén, které jsou řemeslně zvládnuté, žádný efekt ale nevyvolají. Druhá polovina se soustředí na osud českých parašutistů. Nutno dodat, že se jedná o zahraniční pohled na českou historii značně zdeformovanou pro potřeby zámořského publika - parašutisté tak mají ruský přízvuk, hory jsou větší, sněhu je víc a některá historická fakta jsou doladěna akcí a melodramatičností ( viz. transparentní smrt Morávka, bitva v kostele, kdy si odbojáři zbraně propůjčily z Predátora atd. ). Pro historiky pravděpodobně trýznivý zážitek, pro obyčejného Čecháčka stravitelné. I přes historické paskvily jsou pasáže s parašutisty výrazně zábavnější než 1. polovina a v samotném závěru dosahují i částečně úspěšného emocionálního nátlaku. Jen nevím, zda je to filmařským umem, mou vlasteneckou povahu, či prostě tím, že jsem citlivka. 60%