-
50%
ART! ... to musí být jedině Art. Tohle slovo pro mě znamená (v souvislosti s filmem), že cokoliv, co normální člověk považuje za bláznivé, je v tomto případě obdivuhodně krásné, hodno zamyšlení a prostě... tomu vy nerozumíte...:)
Já nevím, filmové školy nemám, ale když mám co dělat, abych dialogům rozuměla, protože herci "šuchlají" a sotva otvírají hubu, dost mě to se*e. Ivu Bittovou mám ráda, je to brňanda jako já, ale tady se mi na ní líbilo jen to bleděmodré oblečení. Rodena bych shodila z přídě toho jeho lodního baráku. A zbytek lidí... no, dobře, dyť sou to Pražácííí...
Ale vážně, žena má vědět, co chce. Tímto filmem Alice Nellis ženám moc nepomohla. Sama je totiž taková rozháraná a její filmy podle toho vypadají.
(4.11.2020) -
90%
-
75%
-
75%
-
75%
Ženský den blbec v podání úžasné Ivy Bittové pod taktovkou ještě úžasnější režisérky, Alice Nellis, která snímek opět v mých očích vyplnila nádhernou snovou atmosférou, která se prolíná většinou jejích filmů v různé míře. Herecky velmi slušné, příběh by možná potřeboval ještě trochu obrousit, ale žádné velké výtky nemám. Všechny postavy, které se během filmu prolnou s Juliiným životem jsou reálné a hlavně sympatické, takže si každý najde svou osůbku, která ho vystihuje. Grandiózní hudba Niny Simone všechnu krásu potrhává stokrát a ve mě se znovu probudil ten pocit, jaký jsem zažil naposledy u Americké krásy. Ten nepopsatelný záchvěv radosti je prostě úžasný...