Terminátor 3: Vzpoura strojů

David Fincher si v devadesátkách udělal jméno především kultovními generačními thrillery Sedm (Seven) a Klub rváčů (Fight Club). Na jejich úkor neprávem zapadla tajuplná Hra (The Game), v níž Michael Douglas jako znuděný milionář dostává od mladšího bratra (Sean Penn) narozeninový dárek, na jaký nikdy nezapomene. Rafinovaně vystavěný snímek se dočká televizního remaku od Kevina Williamsona, jednoho z otců série Vřískot (Scream) a tvůrce seriálu Stoupenci zla (The Following)

V Hollywoodu se léta neúspěšně snaží oživit slávu terminátoří série. Nevyšly už tři filmové pokusy o restart (Terminator: Salvation, Terminator: Genisys, Terminátor: Temný osud) a i nadějně vypadající hraný seriál Terminátor: Příběh Sáry Connorové (2008) skončil jako neúspěch a vydržel jen dvě série.

Nemusíte hrát upovídanou postavu jako Woody Allen nebo Jim Carrey, abyste se zapsali do filmové historie. Často bohatě stačí, když hrdinové a hrdinky místo slov jednají a nabídnou pohled, z něhož zamrazí. Následující kladné filmové postavy milujeme a věšíme si jejich plakáty na zeď navzdory tomu, že většinou sotva otevřou ústa. Anebo možná právě proto.

Arnold Schwarzenegger prohlásil, že série filmů franšízy Terminátor, která započala v roce 1984, předpověděla budoucnost nástupu umělé inteligence. Prohlásil to v Los Angeles v pořadu An Evening with Arnold Schwarzenegger a magazín People uvedl, že mluvil o tom, jak se teorie režiséra Jamese Camerona nedávno staly realitou.

Terminátoří série navzdory tomu, že už nevyšly tři pokusy o restart (Terminator: Salvation, Terminator: Genisys, Terminátor: Temný osud), odmítá zemřít. Kdo za to může? James Cameron.

Jediný skutečný rovnocenný protivník Predátora, věčný Terminátor, milovník doutníků a hrdý majitel poníka a oslíka, na to nesmíme zapomínat, zkusí oživit nabídku Netflixu.

Už jsme si dávno zvykli, že i sebevětší franšíza se může dočkat restartu, obvykle s omlazeným a etničtějším obsazením. Na takové kousky se ale v našem speciálu nezaměříme. Dnes se podíváme na zoubek sériím, které udržují nastavený směr, klidně i stejného hrdinu (a herce), ale vždy se z nějakého důvodu ignorují události dříve vyřčené.

Arnold Schwarzenegger slaví zítra polokulaté narozeniny. 75. To se jistě sluší nějak oslavit. Pokud máte masochistickou náladu, můžete si vždycky užít s Rudou Sonjou, kterou on sám pouštěl svým dětem za trest. Anebo můžete vsadit na jistotu a připomenout si jeho komerčně nejúspěšnější hit, který se Tom Cruise letos pokusil sesadit z pozice nejlepšího akčního blockbusteru všech dob. Jenže promiň, Tome, možná kdybys předvedl ještě o pár kaskadérských kousků víc... Snad příště.

Pokud máte v Hollywoodu jako herec či herečka zvučné jméno, můžete si klást podmínky, o nichž si ostatní mohou nechat pouze zdát. A pokud se vám shodou okolností úplně nechce účinkovat v projektu, který vám vnucuje agent, potažmo jde o pokračování rozjeté série, svou neochotu lze snadno vyjádřit v absurdních natáčecích požadavcích. Prestiž jediného jména ostatně často převyšuje potenciál dané látky a producenti se neštítí vyplnit dost náročná přání, aby vysněného herce dostali na palubu.

Ačkoli se zdá, že devadesátky tu s námi byly ještě včera, opak je pravdou. Přelom tisíciletí nastal před dvaadvaceti lety. Za tu dobu se zvýšila nejen populace či inflace, ale rovněž se zcela zapomnělo na spoustu kdysi slavných a úspěšných herců a hereček. Následujících osmnáct jmen platilo v devadesátých letech za drahocenné hollywoodské harcovníky, ovšem nové milénium jim nepřálo. Dnes na ně vzpomínají jen pamětníci, kteří rádi tráví čas u retro filmů. O koho se jedná?