Fargo (1996)

Nechápu co je na tomto filmu tak extra,že si zasloužil,takové hodnocení. Podle mě průměrný film s tuctovou zápletkou a až na pár případů průměrně hrajícími herci. Co je na tom tak geniálního až kultovního vážně nepochopím. Fargo pro mne bylo 98 minut nudy,které se ani k blížícímu finále nerozběhlo.

Film je tak originálním mixem, který si bere to nejlepší z žánru film noir, thrilleru, detektivky a zároveň díky svým zdánlivě banálním dlouhým dialogům zůstává v bezpečných vodách nezávislé produkce. Coeni opět míchají promyšlené bizarní figurky a postavičky, které však dávají do přímého kontrastu s pro ně nepříliš typickými zcela obyčejnými dobrými lidmi. Zároveň však dodržují svou zálibu ve vymýšlení neuvěřitelných situací, kdy se drží starého známého hesla, že pokud se má něco podělat, tak se to zaručeně podělá a to jako obvykle obyčejnou lidskou hloupostí.

Na filmu spolupracovali osvědčení tvůrci většiny filmů bří Coenů – kameru měl Roger Deakins, hudbu složil Carter Burwell a herecké obsazení je sázkou na jistotu. Prakticky všechny postavy v tomto filmu se v průběhu let staly kultovními.

Film s rozpočtem 7 milionů dolarů vydělal celosvětově jenom v kinech 60,7 milionů dolarů a v anketách se pravidelně umisťuje mezi nejzásadnějšími díly kinematografie.

Po letech opět viděno a film pro mě neztratil nic ze svého "půvabu". Tohle je podle mě prostě realita - žádní zločinci s IQ 180, detektivové, kteří při odhalování zločinu obracejí auta ve 200km/hod., na 100 metrů trefí pachatele do hlavy, stopy zkoumají rentgenovým zrakem a každého přeperou, ať je jakákoli vazba, a ostatní zúčastnění, kteří se rovněž tak dokážou vybičovat k heroickým výkonům. Nikoli. Strůjce celého příběhu je ten největší ubožák, jím najatí zloduši dva směšní chlápci, z jejichž tupého přístupu mrazí o to víc, oběť se nezmůže naprosto na nic a její otec maximálně tak na sabotáž celé akce a hlavní vyšetřovatelka je těhotná ženská ve středních letech z venkova s manželem, který kreslí návrhy na poštovní známky. Scény jako označování zahrabaného kufru peněz nebo drtička jsou už léta nesmazatelně vryty v mojí paměti. Tohle zkrátka můžu vidět kdykoli znovu.

Pojetí kriminálního případu je dokonale originální až karikaturní, což platí i pro výčet hlavních postav, které působí, že by zkazili i nákup mrkve a celeru. Vykreslení nedomyšleného plánu únosu, který jeho pachatelé navíc na každém sebemenším kroku neuvěřitelně packají, se postupně stává více a více groteskní a činí ze zprvu celkem vážné kriminální zápletky absurdní příběh, postupem času nabírající stále krvavější a syrovější kontury. Scénář dokonale zachycuje nesmyslnost a zbytečnost celé záležitosti, která se zintenzivňuje s každým dalším krokem. Všechny vyobrazené násilnosti představují jen ledabylou snahu pachatelů uhasit jeden průšvih ještě vetším průšvihem a rozjetý kolotoč zbytečných událostí nekontrolovatelné zrychluje až k závěrečnému finále, kde už je absurdita celého jednání tak vyhrocená (zejména ve scéně zatýkání přeživšího únosce při jeho snaze zahladit stopy), že osoba stojící celou dobu mimo dění (v tomto případě vyšetřující kriminalistka) není schopna podobné jednání vůbec racionálně pochopit. Oscar za scénář tedy jednoznačně zasloužený, ovšem Oscar za hlavní roli je i pro mě záhadný, nebyl důvod ho zde udělit...

Velmi povedený film hlavně svou atmosférou a hereckými výkony. Musím ale upozornit, že je dost drsný. Celou dobu jsme musel myslet na tarantina a jeho pojetí "násilí a krve" a říkal jsem si, že tento film to vzal za trochu jiný konec a povedlo se. Hold občas mrknout na něco staršího vůbec neuškodí.