Grindhouse: Auto zabiják

Třiasedmdesátiletý Kurt Russell je nenapodobitelný akční hrdina. Ve filmech Johna Carpentera čelil hororovým monstrům (Věc), dystopické vězeňské byrokracii (Útěk z New Yorku) nebo čínské mafii a orientálním čarodějům v jednom (Velké nesnáze v Malé Číně). Při výběru svých rolí málokdy šlápl vedle a charismatem áčkové hollywoodské hvězdy utáhl další kultovní filmy jako Tombstone, Hvězdná brána (Stargate), Auto zabiják (Death Proof) nebo Kosti a skalp (Bone Tomahawk). Sylvester Stallone, jenž s ním zazářil v kriminální buddy komedii Tango a Cash jej přirozeně chtěl začlenit do výběru akčních ikon v předdůchodovém věku Expendables: Postradatelní (The Expandables) z roku 2010. Russell měl ale jasný vzkaz.

Trilogie X režiséra Ti Westa si první dva zářezy odbyla takřka naráz v roce 2022. Tehdy odpremiérovalo X a Pearl s tím, že oba snímky se točily především okolo herečky Miy Goth a na poli popových hororů si rychle našly své zaryté příznivce a příznivkyně. Na závěrečný třetí díl MaXXXine jsme naštěstí nemuseli čekat příliš dlouho – přesto se zdá, že za dva roky se v tomhle štábu nashromáždilo dost nápadů na pořádnou filmovou explozi.

Ve velkém rozhovoru pro časopis GQ se Kurt Russell rozpovídal o řadě svých slavných rolí. Během toho nešlo vynechat jména hned několika věhlasných filmařů včetně Johna Carpentera a Quentina Tarantina, s nimiž Russell spolupracoval opakovaně. Co všechno o nich prozradil?

Ačkoli by už mělo jít o samozřejmý a trvalý postoj, na 25. listopad připadá Mezinárodní den boje proti násilí páchanému na ženách. Všem, kteří nad význačností tohoto sdělení pochybují, mohou otevřít oči následující filmová a dokumentární díla. Některé snímky se k dané tematice vyjadřují nepřímo, popřípadě zasazují ženské revenge příběhy do atraktivních žánrových schémat. Jiné dané téma artikulují otevřeně a vztahují se ke skutečným událostem kolem útlaku žen, domácího násilí, znásilnění nebo hnutí MeToo. Představíme si tři základní linie tvůrčího přemýšlení o těchto námětech – od faktických dokumentů přes seriózní filmová zpracování až po atraktivní žánrové příběhy, v nichž hrdinky mohou dojít konečné satisfakce, která jim v realitě často uniká.

Čtvrtstoletí po premiéře Vřískotu dobývá kina další maskovaný zabiják, jehož bezhlavé řádění podvratně ohýbá hororový žánr a pořádně zatopí partě teenagerů z provinčního města Plymouth. Oběti, jež si brutální vrah předem vytipoval a označuje je v morbidních instagramových příspěvcích, se totiž podílely na loňském incidentu v supermarketu, kdy davy lidí prahnoucí po zlevněném zboží způsobily krvavý masakr. Snímek Den díkůvzdání (Thanksgiving) režiséra a scenáristy Eliho Rotha (Hostel) momentálně uvádí také tuzemská kina a rozhodně jde o jeden z nejzábavnějších a nejkreativněji natočených vyvražďovacích slasher hororů kinematografie.

Herec, režisér, fanoušek hororu a Tarantinův parťák Eli Roth nám v listopadu nadělí Thanksgiving. V hlavních rolích slasheru se představí vrah, šerif a hromada mladého masa na porážku. Více v první upoutávce.

Padesátiletá herečka, modelka a aktivistka Rose McGowan, kterou si můžete pamatovat z filmů jako Vřískot či Planeta Teror, má neuvěřitelný život. Podle vlastních slov nezažila dětství, narodila se do kultu Children of God a následně prchla do USA, které rovněž popisuje jako mocenský a lidská práva potlačující kult. Hollywood, v němž se angažovala jen proto, aby předešla bezdomovectví, jí namísto lukrativního přístřeší poskytl celoživotní trauma. Roku 1997 ji znásilnil producent Harvey Weinstein, proti němuž o dvacet let později jako první veřejně vystoupila.

Ze severských jazyků k nám pronikají pojmy vyjadřující abstraktní hodnoty. Dánské „hygge“ znamená neokázalou pohodu danou pohodlím a splynutím s přírodou. A finské „sisu“ zase značí neobyčejnou sílu vůle, statečnost, odhodlanost, odolnost, otužilost a vytrvalost. Schopnost stát chladnokrevně tváří v tvář neřešitelné situaci. Tak jako Finové za druhé světové války nebo jako když se ocitnete v lese, musíte vykonat velkou potřebu a kolem jsou jen jehličnany a žádný lopuch.

Ve svém oboru jsou respektovaní a publikum je miluje. Na kontě mají řadu oceňovaných kinematografických skvostů, a přesto si umí sáhnout do svědomí a přiznat, že minimálně jednou chybovali. I ti nejlepší a nejslavnější režiséři totiž natočili film, za který se s odstupem času stydí, popřípadě jej nemají v oblibě. Mohlo jít o lukrativní studiovou zakázku nebo o podfinancovaný debut, ale také o sledované snímky, jež daní tvůrci realizovali na vrcholu sil a popularity. V následujících řádcích se dočtete o deseti renomovaných filmařích, kteří mají jasno, jaké je jejich nejméně oblíbené dílo. Jsou řazení dle data výroby daného filmu.

Horor s démony, vyvražďovačka se zombíky, jedno rodinné drama a tři čeští zástupci mezi komentáři týdne. V nich se představí například Josef Trojan, syn ikonického herce Ivana Trojana, slovenský zázrak s kytarou a někdejší mezinárodní reportér v roli dokumentaristy. Vaše názory uvádíme bez jakýchkoliv redakčních úprav. Inspirujte se.