tindersticks
783 bodů •
6.5
Menzel vždycky uměl přenést Hrabalovu poetiku do filmu velmi dobře, v některých případech jeho předlohu dokonce posunul (Postřižiny nepatří mezi nejvýraznější Hrabalovy počiny, filmu se podařilo vytáhnout k dokonalosti hlavně strýce Pepina a dobovou atmosféru 1.republiky), poslední Menzelova adaptace je ale jen filmem - příběhem, bez oné drásavosti a mnohovrstevnatosti Krále. Ani typově přesní Labuda, Huba a Kaiser nejsou schopni nabídnout život Jana Dítěte a jeho chamtivost, nemorálnost i pokoru, jeho oscilování mezi němectvím a češstvím tak jako Hrabal. Nejlepší je kuriozně ve chvílích, kdy Kaiser komentuje svůj život a sám posedává nebo se přehrabuje ve starém harampádí. Ano, je lepší knihu poslouchat než sledovat hraný děj (snad kromě pohledu na Petru Hřebčíkovou). Proto si příště vytáhnu samizdat , který jsem kdysi koupil na černém trhu než abych si znovu pustil Menzelův film. Možná ho měl natočit Kachyna..
