U mě zasazen do zlatého fondu. Krásný film, můžu vidět opakovaně a líbí se mi snad čím dál víc. je to tak mistrovsky napsané, tak geniální, hravě české, lidské, doplněné přirozeným herectvím Zdeňka Svěráka a dětskou roztomilostí Andreje Chalimona, spolu s další plejádou skvělých hereckých výkonů. Prostě krása
Jsem trošku přejedená svěrákovin, ale tenhle film se opravdu povedl. Nevzpomenu si na nikoho z herců, kdo by se mi ve své roli nelíbil. Scéna, kdy je malý Kolja ve vaně a telefonuje, mne vždy totálně dostane. Oscar si snímek jistě zasloužil.
Komediálně-sentimentální film Jana Svěráka s jeho otcem v hlavní roli Louky a maličkým Koljou. Sladké vyprávění, které je místy barevně cizelováno, ale místy velmi kulhá na obě nohy. Klasické scény s kamerou na jeřábu, různé efekty vypadají zajímavě , ale jako celku neprospívají. Pokud oponemene výtvarno a skvělou hudbu Antonína Dvořáka, moc toho nezbude, scénář vaří z vody, herci nemají co hrát. Tento film sice dostal Oscara , ale rozhodně není tím nejlepším co se natočilo v devadesátkách.
Zdeněk Svěrák napsal krásný, celkem smutný příběh, ve kterém se ovšem mockrát zasmějete nepřekonatelným humorným scénám, které umí jen on. A navíc všechno výborně zahrané. Jeden z nejlepších českých snímků, co jsem viděla. Určitě koukněte.
Dnes až legendární snímek - zaslouženě. Jedno z nejlepších spojení Svěrákových, kdy příběh - scénář Zdeňka Svěráka zaujme nejednoho diváka. Celý film vykouzlí velmi silnou atmosféru, a v divákovi vzbudí místy šťastné, jindy smutné pocity přesně tak, jak je cílem dané scény. Nemám co vytknout.
Tak se mi udělalo nějak smutno, a..že nevíš na koho jsem si vzpomněl?" Kolja vyniká uniká úžasnou poetikou, která z něj dělá světový (poprávu Oscarový) film.Snímek nedosahuje sice kvality Pelíšků, avšak je to náš nejlepší vývozní artikl.
Moc pěkný film, líbil se mi, ale když jsem na něm byla v kině, promítání neprobíhalo úplně dobře. Snad za to mohla kamera, nevím, ale díky tomu se snížil skvělý zážitek z daného filmu. Na tento film se dá dívat opakovaně.
Ta scénka z výslechu byla vskutku fikaná, člověk si musel stále dávat pozor na jazyk, na to, co řekne, aby ho hned nezavřeli.
