Klauni zabijáci z vnějšího vesmíru

Jak víme z mnohaleté masáže angloamerickou popkulturou, žádná dětská oslava narozenin se neobejde bez klauna. Jelikož coby zodpovědní rodičové nechceme, aby se našemu desetiletému otrlečkovi někdo vysmíval, že k prvním kulatinám nedostal, co se patří, praštili jsme se přes kapsu a namísto jednoho šáši s happy mealem jsme k pobavení oslavence i jeho věrných diváků přizvali rovnou celou skvadru filutů v křiklavých kostýmech. Ale nebojte, v naší kosmické manéži vás nečeká žádná dojemně pitomá show, ale naopak jeden z nejbláznivějších projektů ze zlatých osmdesátých. Klauni zabijáci jsou bizarním autorským projektem bratří Chiodoových, kteří se coby loutkovodiči a specialisté na animatronické efekty podíleli mimo jiné na Critters či Team America: Světovej policajt. Pod jejich vedením přímočará premisa o mimozemských vraždících klaunech, kteří se svým šapitó přistanou poblíž amerického maloměsta, nabývá zcela fantasmagorickou podobu. Striktně řečeno, film sestává jen z nápaditých epizodických výjevů, kde šášové za pomoci nejroztodivnějších klaunských, cirkusových či pouťových propriet likvidují bezbranné obyvatele i strážce pořádku. Jako by už to samo o sobě nebylo dost, film je pojatý jako campová variace na céčkové horory z padesátých let o mimozemských invazích, oděná do křiklavého svetříku upleteného z osmdesátkového kýče a nevkusu. Vše od nonsensových gagů, přes groteskní masky a efekty po řvoucí synťáky je zasvěceno snaze z diváků vytřískat smích. Nicméně v základu snímku stojí varovné připomenutí faktu, že málokterá monstra z celé historie popkultury jsou děsivější, sadističtější a zvrácenější než klauni. (Festival otrlého diváka)