Recenze filmu Kdo se bojí Virginie Woolfové?

Komentáře a recenze 10

Chrustyn

45 693 bodů •18. 4. 2009

8

Profesionál v převádění divadelních her na stříbrné plátno Mike Nichols se do diváckého podvědomí zapsal hned tímto prvním filmem. Nemilosrdná studie manželského páru ve středních letech odehrávající se během jednoho večera. Výborné herecké výkony, skvělé dialogy a neustále houstnoucí atmosféra dělají z tohoto snímku nezapomenutelný a strhující zážitek, který je však chvílemi moc dlouhý a rozhodně není pro každého.

Pete69

36 098 bodů •16. 11. 2024

7

Toto psychologické drama mě v úvodu moc nebavilo, ale postupně vše začalo gradovat a stával se z toho avangardní psycho film, který vyústil výborným závěrem. Skvělý Richard Burton i Elizabeth Taylor, kterých se zdatně drželi mladí herci. Zajímavý kousek.

Sheldon

16 089 bodů •10. 12. 2015

10

„Kdo se bojí Virginie Woolfové?“ nabízí skutečně mimořádně plodné podhoubí pro herecké výkony, které jsou ve filmu naprosto jedinečné. Ačkoli se film odehrává v sevřeném prostředí, nudit se rozhodně nebudete, protože hry a dialogy posouvající děj si v ničem neberou servítky a často způsobí pověstné mravenčení v zádech.

lamps

15 419 bodů •20. 5. 2016

8.5

Nichols uvězněný v okovech divadelní předlohy sice není tak pěkně koukatelný, jako když pracuje s upraveným filmovým scénářem, avšak kvalitu neztrácí ani tak. Přestože příběh víceméně sází na to, že člověk má s danou partnerskou problematikou osobní zkušenosti, i "laika" dokáže bez problému oslovit jednak chytře gradovaným scénářem plným hnusných životních pravd a lehce absurdních dialogů, a jednak hereckým koncertem hlavní herecké dvojice, který sice hlavně v případě Taylorové budí dojem uječenosti a přehrávání, ale hrát to jinak by znamenalo pošpinit a znehodnotit celou obsahovou stránku. A jelikož obě dvě složky si udržují po celou dlouhou stopáž vynikající úroveň, nelze se nudit a nehltat každé pronesené slovo. Ale na druhou stranu mít to opravdu tak blízko k realitě, jak tu mnozí zmiňují, Burton by musel v té výtečné scéně v úvodní části Taylerovou skutečně zastřelit - potom bych byl teprve navýsost spokojený.

Klajnik

9 257 bodů •7. 8. 2020

9

Partnerská sonda podle (jistě) skvělé divadelní hry Edwarda Albeeho. Odehrává se pouze v domě a jeho blízkém okolí a pokud si má takový komorní film udržet vysokou zábavnost a úroveň, tak to musí vynahradit kvalitou scénáře (postavy, téma, dialogy...). To je zde ohromná. Příběh začíná pozdě v noci a končí při úsvitu. Po celou dobu sledujeme jen dialogy mezi dvěmi manželskémi páry, které bravůrně odhalují rozpoložení postav a partnerskou situaci. Psychologická linka je silná. Vztah Marthy a George mě po celou dobu fascinoval - vyloženě mě bavilo sledovat, jak se poodhaluje. Ačkoliv je destruktivní, toxický a smutný v mnoha směrech, tak scénář dokázal s naprostou lehkostí přejít do osobitě milé či zábavné roviny. Zkrátka to byl skvělej zážitek. Zajímavé je, že představitelé těchno hlavních rolí byli doopravdu manželé. "Kdo se bojí Virginie Woolfové?" je jeden z nejlepších vintage B&W filmů, které jsem kdy viděl.

cerfik

7 933 bodů •21. 8. 2012

10

Tak skvěle propracovaný scénář spojený s mistrnou režií a hereckými výkony, které jsou až k neuvěření, to se jen tak nevidí. Filmový poklad jdoucí do hlubin lidských vztahů s takovou opravdovostí, že z toho mrazí.

junxi91

6 913 bodů •9. 8. 2022

6

Temné, hluboké, lehce satirické a dost cynické psychologické drama o jedné postarší intelektuální středostavovské manželské dvojici. Manžel Jiřík je spíše klidný typ intelektuála, je to profesor dějin na univerzitě v Nové Anglii, zatímco jeho žena je spíše hlučná, veselá, ale také líná a dost znuděná. Je to navíc dcera rektora univerzity, a ti dva se právě pozdě v noci vrátili z večírku, který organizoval právě Martin otec. Po návratu domů chce Jiřík spát, ale Marta mu oznámí, že se chce ještě bavit a že pozvala domů další hosty – mladý páreček Nicka a Honey. Nick je učitel biologie na stejné univerzitě, je to celkem atraktivní mladý muž (bývalý boxer) s vypracovanou postavou, a Honey je taková trošku jednodušší holka, které se chce často zvracet a pořád mluví něco o tom, jak se jí něco líbí nebo nelíbí. Marta do Jiříka neustále šije a dobírá si jej před hosty, říká o něm, že není pořádný chlap, že nikdy nebude ředitelem katedry dějin, ale že je spíše taková „plíseň“ nebo „hniloba“ katedry dějin. Poté se jde Marta převléct do vyzývavých šatů a společnost jí při tom dělá Honey. Marta poví Honey o jejich synovi, který má slavit šestnácté narozeniny. Jakmile se o tom dozví Jiřík, tak se naštve a řekne Martě, že to neměla dělat. Líbila se mi scéna, jak Jiřík zabrousil do sklepa pro svou brokovnici a zamířil na Martu, která jej celou dobu pomlouvala na gauči, a vystřelil na ni deštník. Jiřík a Nick mají na zahradě rozhovor, kde se Nick přizná, že si vzal Honey jen kvůli penězům, a protože si myslel, že je těhotná. Jiřík zase poví Nickovi o tom, jak omylem zabil svou matku a později také otce. Nick se chce dostat na vrchol katedry biologie a myslí si, že Marta by mu s tím mohla pomoci. Následně chce mladý pár domů a Jiřík trvá na tom, že je zaveze, nakonec však skončí všichni čtyři v zájezdním hostinci, kde si spolu Nick s Martou krásně a vyzývavě zatancují. Marta neustále kritizuje Jiříka, což on bere jako hru s názvem „pomlouvání hostitele“. Po skončení této hry má přijít další hra s názvem „hupnutí na hostitelku“. Marta začne vyprávět o Jiříkově neúspěšném spisovatelském pokusu, kdy Jiřík napsal knihu o chlapci, který zabil své rodiče, a její otec – rektor – mu vydání románu zatrhnul. To Jiříka nasere a málem Martu zardousí. Poté všem poví o svém dalším románu, který je o učiteli a jeho ženě, kterou si vzal jen proto, že mu nakecala, že je těhotná. Honey je sice blbá, ale pozná, že je to o nich a uteče pryč. Pak jsem se trochu ztrácel, ale v zásadě došlo k tomu, že Jiřík došel domů a viděl v okně ložnice Martu, jak si užívá s Nickem. Objeví se zde také Honey, která už jen mele opilecké nesmysly, ze kterých si Jiřík odvodí, že skutečně těhotná byla, ale potratila. Marta není příliš spokojená se sexuálním výkonem Nicka a říká, že pouze Jiřík ji dovede učinit šťastnou. George přinese Martě kytici a následně si oba dělají z Nicka svého sluhu a ponižují jej. No, a nakonec Jiřík řekne, že právě obdržel telegram, že jejich syn je mrtev. On ho prostě zabil, protože o něm Marta mluvila. Prostě je to celé takové trochu zamotané, neustále se o něčem mluví, chvílemi je to vtipné, jindy to nedává moc smysl, a všichni čtyři hlavní protagonisté jsou tak trochu pošahaní. Název filmu vychází z písničky „Kdo se bojí Virginie Woolfové“, kterou se bavili hosté na večírku pořádaném rektorem. Film také zobrazuje celkem typické soužití postaršího manželského páru, tudíž je podle mě spíše určen pro tuto cílovou skupinu.