Wednesday přidává na intenzitě a vrší víc záhad. Vyprávění vede nepředvídatelným způsobem

Když se poprvé objevila zpráva o tom, že Tim Burton bude dělat seriálovou Wednesday, zdálo se to jako logická kombinace, přitom šlo ale v jistém ohledu o střetnutí dvou protichůdných poetik. Tim Burton točí filmy o společenských vyvrhelích, zrůdách, které společnost nikdy nepřijme, i když se o to snaží. Jejich příběhy přitom pojednávají o nechápavé společnosti a nekompatibilních náhledech na život, čímž nejvíce trpí hlavně protagonisté.

Ne tak Addamsova rodina, která sice sestává z podobných zapovězenců, nicméně nepřijetím společností nijak netrpí. V závislosti na tom, kterou adaptaci zrovna sledujeme, bývají ke zděšení okolí buď naprosto ignorantští, nebo si jej se sadistickým potěšením užívají. Seriál se snaží obě poetiky spojit a přivést Wednesday, samozvanou morbidní sociopatku, mezi burtonovské figury. První sérii se povedlo mezi oběma pojetími najít rovnováhu a spojit postavu, která vzdoruje společnosti, s kolektivem figur, jež po ní zoufale touží. Své vyprávění vedla jako kombinaci detektivky, urban fantasy a teenagerského dramatu, podobně jako Harry Potter. Druhá série, na niž údajně dramaturgicky dohlížela i její hlavní hvězda Jenna Ortega, by měla být temnější, intenzivnější a mysterióznější a celkově trochu zvednout sázky. 

Přesto nám seriál dává najevo, že je to stále seriál Tima Burtona. Animované vsuvky přesně v jeho stylu doplňují tradičně vyšinuté postavy v extravagantních kostýmech. Mezi těmi překvapivě nekralují takzvaní vyvrženci neboli lidé se zvláštními schopnostmi, ale bizarní skautský vedoucí (Anthony Michael Hall), antagonista pro jednu epizodu.

To se projevuje od první epizody, kdy tvůrci přitvrdili na bizarnosti vražd, intenzitě vztahů i roztomilé podvratnosti, která se týká hlavní hrdinky. Wednesdayino odmítání všeho je staronovým školním kolektivem nahlíženo jako roztomilá póza, která se od jejich hrdinky očekává. Zároveň tvůrci zapracovali na síti vztahů a motivu kolektivního hrdiny. Hrdinčiny spolužáky už nepoznáváme, jsou součástí divákům dobře známé sestavy, takže sledujeme o to větší školní drama.

Naštěstí je dobře vyváženo detektivní zápletkou, která stále táhne většinu vyprávění. Jen se tentokrát větví do více linií a cílů. Ve druhé sérii se neobjeví jen jeden padouch, ale rovnou celá síť postav s různými cíli, které se protínají. Vrací se padouši první série, objevují se nové šílené postavy a různí hrdinové se zaplétají do různých bizarních situací. Středobodem všeho ale stále zůstává Wednesday, jejíž pátrání je nyní sice soustředěno na konkrétní cíl, ale rozmělněno na několik odboček, jež by se měly nakonec pospojovat do jednoho celku.

Ke kolektivnímu hrdinovi se tentokrát přidá i zbytek Addamsovy rodiny, jež se v nové řadě zapojuje do školních aktivit. Zatímco v první sérii byli Gomez, Morticia a Pugsley napojeni jen na Wednesdayinu osobní linii a dění ve škole se dotýkali okrajově, druhá série je zapojuje do širších souvislostí. Zejména se to týká Pugsleyho, nového studenta akademie Nevermore, jehož linka vytváří paralelu k Wednesday v první řadě. Na rozdíl od své sestry, která odmítala jakékoli společenské vazby a její noví přátelé se do pátrání zapojovali náhodou a často proti její vůli, Pugsley se zoufale snaží najít přátele a s chutí uvrtává svého spolubydlícího do různých špatností, které se nakonec propojí s problémy řešené jeho sestrou. 

Díky většímu zapojení ostatních Addamsových se do příběhu vrátí spor Wednesday a Morticie, jenž v první řadě zdánlivě došel určitého řešení. Ve druhé sérii nabere novou dynamiku, rozšířenou navíc o nového člena rodiny, babičku Addamsovou. Ta je tentokrát jinou postavou, než jakou si pamatujeme z předchozích adaptací. Obecně se dočkáme šťavnatých nových postav, z nichž se zajímavě vyvrbí zejména Wednesdayina fanynka Agnes (Evie Templeton) a nový ředitel Dort (Steve Buscemi). Byť zpočátku působí první půlka série trochu rozkolísaně, ve skutečnosti dosud připravila hřiště pro linie, které se ve druhé půli slijí do jedné. To ale neznamená, že by po stránce vyprávění seriál strádal, naopak se mu daří všechny dílčí problémy poměrně rychle odvyprávět tak, aby diváka stále překvapoval. Právě díky rozmělňování, odbočkám a falešným stopám nabírá detektivní linka zajímavý spád a dokáže svého diváka stále držet v napětí i tím, že své vyprávění řídí celkem nepředvídatelným způsobem. Za měsíc se dočkáme dalších čtyř epizod a vzhledem k tomu, jak se završila první polovina, bude rozvinutí zápletky ještě napínavější.

Podívejte se také na nejlepší seriály podle Kinoboxu.