Big Brother se vrací do Česka. Vyvaruje se chyb, kvůli nimž minule selhal?

Možná nechápavě kroutíte hlavou, protože si pamatujete, jak marná byla česká verze z roku 2005. Vězte však, že ta americká se liší v několika zásadních detailech, které vysvětlují její trvalý úspěch. Tím největším rozdílem je, že „pravý“ Big Brother se odehrává ve zcela uzavřeném systému. O vyřazení hráčů a hráček rozhodují pouze obyvatelé vily a o vítězi porota složená z neúspěšných soutěžících, kteří jsou až do své volby nadále izolovaní od veřejnosti.

Nejde tedy o pouhou soutěž popularity u publika, ale o komplexní hyperspolečenskou hru založenou na budování vztahů uvnitř uzavřeného prostoru. Přátelství, manipulace a podbízení se před námi rozvíjí ve fascinujícím mikrokosmu společnosti právě tak, jak hlásají slogany.

Samozřejmě, že lze očekávat jistou manipulaci ze strany produkce, protože však lidé na internetu mohou sledovat takřka každý okamžik živě, tvůrci mají mnohem menší možnost cucat si příběhy z prstu. Big Brothera to povyšuje na unikátní reality show, která neztrácí kontakt s velmi specifickým typem autenticity. (Proto se také jedná o jednu z nejméně příjemných show na sledování, v níž se často střetáváme s nejhoršími lidskými vlastnostmi.)

Když k tomu připočteme, že formát reality TV je z produkčního hlediska velmi laciný, není divu, že se producenti rozhodli dát formátu druhou šanci. Televize Nova a slovenská Markíza právě odstartovaly casting na unikátní soutěž o 2,5 milionu korun.

Právě casting je dalším zásadním prvkem každé správné reality show. Je třeba namixovat lidi z různých koutů země, různého věku, genderu a s odlišnou životní zkušeností, aby byl jejich střet něčím podnětný.

Producentka Kateřina Zavadová v rozeslané tiskové zprávě uvádí: „S respektem k tradici, ale především s maximální snahou o posunutí formátu na úroveň odpovídající současným diváckým postojům, nárokům a očekáváním, nyní vracíme Big Brother na obrazovky. Každá reality show stojí na soutěžících. Právě teď začínáme s důkladnými castingy, abychom letos na podzim v domě plném kamer přivítali budoucí hvězdy Česka a Slovenska.“

Nezbývá než doufat, že producenti vědí, proč jejich uchopení formátu v roce 2005 selhalo. Nemohla za to jen konkurence VyVolených, ale pořad založený na diváckém hlasování, který negoval jakoukoli aktivitu ve vile a soutěžící přivedl k tomu, že jim nezbylo nic jiného než se apaticky válet, opíjet a čekat na nevyhnutelný ortel.

Další věc, ve kterou musíme doufat, je svěření projektu dobrému střihačskému týmu. Nová česká verze Survivora udělala hodně věcí dobře, ale na výsledek se dá stěží dívat, protože je servírovaný v podobě naddimenzované stopáže, jež dusí veškerý potenciál. Big Brother je sice založený na takřka nonstop dohledu, i tak je nicméně zapotřebí epizody prezentovat s určitým citem.