Javorský jako Burian. Představuje se seriál Bohéma

Kdo sem zapadl, tomu se nemohlo nic stát – anebo to aspoň tak vypadalo a dlouho si to všichni mysleli. Jenže pak přišlo osvobození následované znárodněním filmu a studio patřilo lidu. Ale hercům šlo i nadále hlavně o filmové role… Hitler a Goebbels zbožňovali film a věděli, že pro masy pracujících ve válečné výrobě je kino důležité jako chleba a mnohdy snad i nahradí svobodu. Předpokládali, že na tomto se s českými filmaři shodnou, a nemýlili se: komedie a romance se slavnými českými herci se točily skoro až do konce války jako na běžícím pásu.

Němci založili společnost Pragfilm, která pohltila bývalé AB Barrandov. Investovali do vybavení ateliérů a zaměstnávali dvě tisícovky převážně českých lidí s cílem natáčet německé i české filmy. Díky tomu na tom byla poválečná znárodněná kinematografie skvěle. České filmy pomáhaly udržet v protektorátu klid a pořádek, konstatovali nacisté. A zároveň udržovali národní povědomí, konstatovali Češi. A tak byli všichni spokojení a ruka ruku myla: diváci v kině zapomínali na drsnou skutečnost, producenti vydělávali a filmaři díky šlapající výrobě nemuseli na práce do Německa. Tito všichni nebyli vidět. Vidět ale byli herci, jejichž popularita za protektorátu vyletěla jako kometa. Jenže se neobešla bez společenských styků s nacisty, a tak většina českých hvězd stála po válce před lidovým soudem pro kolaboraci. Motivem obvinění byla často jen závist a špatné svědomí právě těch diváků, kteří hvězdám krátce předtím nadšeně tleskali. Někteří byli očištěni, ale většině to stejně nepomohlo. A byli takoví, kteří klidně zradili kohokoliv a prohlásili cokoliv. Jen aby mohli hrát dál – i za komunistů. Prostě vklouzli z jedné kolaborace do jiné.

„Bohéma začíná těsně před mnichovskou dohodou a končí v roce 1953. Měla by odpovědět na otázku, jak je možné, že se jedna země a jeden národ za pouhých patnáct let tak strašně změní z hrdé demokracie v ustrašenou totalitní společnost. Rámec se odehrává za okupace roku 1968. Což byl hřebík do rakve národní morálky,“ říká autorka scénáře Tereza Brdečková.

„Málokdy v našich dějinách se skupina lidí pohybovala na tak tenké hranici mezi slávou, blahobytem a výstředním životem na jedné straně a koncentrákem, mučením a smrtí na straně druhé, mezi odbojem a zradou, mezi slávou a hanbou, jako tomu bylo u herců a filmařů z barrandovského studia za německé okupace během druhé světové války a následně i po Únoru 1948,“ říká kreativní producent Jan Štern. „Za okupace se ve stínu masových poprav natočily nejlepší komedie, jako kdyby všichni ti lidé ze sebe pod strašným tlakem německé krutovlády vymačkali to nejlepší, čeho byli schopni. Za všechno se dříve či později krutě platilo, nic nebylo odpuštěno, nebylo polehčujících okolností. Dnes už kultovní herci byli vystaveni obrovskému tlaku ze stran vládců, nacistických a později komunistických, někdo tlak vydržel se ctí, jinému to zlomilo charakter, ale přitom se stále točilo.“

Hvězdy stříbrného plátna v Bohémě, která je součástí jarního vysílacího programu České televize, ztvární přední čeští herci - David Novotný se představí jako Jaroslav Marvan, Saša Rašilov coby Oldřich Nový, Vladimír Javorský ztvární Vlastu Buriana.

„Bohéma je projekt o tom, že herci jsou lidé jako my, jenom mají jednu vadu – mají talent, kterým se vymykají. A všichni na to dojedou,“ uzavírá režisér Robert Sedláček. Ten již jeden seriál z naší nedávné historie natočil. V Českém století (2013) zmapoval dějiny od vzniku Československa až po rozdělení v roce 1993.