Šmoulové ve filmu chtějí být moderní a trendy. Šmoulení bude ale stále bavit hlavně nejmenší

Znovu se tak vydáváme do kouzelné šmoulí vesnice, v níž vládne pohoda a věčná radost. Každý Šmoula zde má svou jasnou činnost či vlastnost, v níž vyniká, tedy kromě Nevíka. Jak jeho jméno napovídá, tak jako jediný Šmoula v ničem nevyniká a hledá sám sebe, v čemž se mu snaží pomoci Šmoulinka. Při svých snahách ale roztočí kolotoč událostí, během nichž zlý čaroděj Razamel, bratr Gargamela, unese Taťku Šmoulu. Šmoulinka, Nevík, Silák, Koumák a spol. uspořádají záchrannou výpravu, která zavede Šmouly do našeho světa a na nečekané fantasy dobrodružství.

Onen fantasy aspekt je tentokrát důležitější než kdy dřív. Celá zápletka se totiž točí okolo tajemství Taťky Šmouly, který svým druhům celou dobu tajil, že jsou ve skutečnosti modrými strážci vesmíru a v jejich lesích se ukrývá mocná kniha, kterou touží za přispění Razamela získat mocní čarodějové, co chtějí ovládnout celé univerzum. Do toho se na scéně zjeví Taťkův ztracený bratr Ken, šmoulí ninjové a jakési chlupaté potvory. Výsledkem je přímočará a ne příliš záživná fantasy zápletka, která se sice snaží svézt na současné žánrové vlně, ale diváci by se bez ní asi klidně obešli.

Ve výsledku to totiž dopadá tak, že zaměnitelnou zápletku stejně nikdo moc nevnímá a celý snímek se odvíjí od šmoulího putování od bodu A do bodu B, kdy na každé zastávce čeká Šmoulinku a její družinu nějaká překážka či mini dobrodružství. Hlavní zkrátka je, aby se během těchto zastávek uskutečnila nějaká vděčná divácká atrakce pro nejmenší či některý ze Šmoulů řekl vtipnou hlášku. Humor se nese povětšinou v duchu franšízy – je správně jednoduchý, přímočarý, místy infantilní a cílící zejména na nejmenší publikum. Zároveň je ovšem cítit snaha zavděčit se minimálně i náctiletým a dát Šmoulům o něco modernější háv.

Taťka Šmoula je tedy docela schopným DJem, ve vesnici potkáme Šmoulu influencera a Razamel si povídá s temnými čaroději přes Zoom a stěžuje si na slabý signál. I tyto vtípky ale fungují spíše na jednoduché bázi, někdy vyznívají spíše křečovitě, u pár povedenějších gagů se ale může pousmát i rodičovský doprovod. I přes snahu chytat se moderních internetových trendů tedy snímek stále cílí na nejmenší a ambice pobavit i dospělejší publikum jsou tu takřka na nule. Což je na jednu stranu škoda, na tu druhou ale tvůrci své zadání jakž takž zvládají.

Je navíc zajímavé, jak se tvůrci snaží vyhnout velké chybě z minulých filmů. I přes částečné umístění v našem světě tedy nedojde k žádné interakci s lidmi a herci, což ve snímcích s Neilem Patrickem Harrisem stejně moc nefungovalo. Reálný svět je tu tedy upozaděn na naprosté minimum (vlastně by tu vůbec nemusel být) a lidé si modrých hrdinů vůbec nevšímají.

Animace pak po vzoru moderních trendů mixuje tradiční 2D kabátek s modernější animací a místy je znát, že se na tomto aspektu nejspíš trochu šetřilo. Na druhou stranu to ale tvůrci v tomto směru vykompenzovali určitou hravostí a sympatickými nápady. Animace si tak více hraje s jistou komiksovostí, původní poetikou a čeká nás také sympatická sekvence, v níž si hrají s různorodými animačními styly. Bohužel podobně nápaditých a malinko osvěžujících scén je ve snímku poskrovnu. Noví Šmoulové jsou tedy po většinu času spíše rodinnou rutinou, která nemá příliš velké ambice a ve své snaze o moderní přístup často pokulhává. Malé děti sice bez problémů zabaví, publikum s občankou se však u něj maximálně párkrát pousměje. Zkrátka počin, co neurazí ani nenadchne.

Podívejte se na žebříček nejlepších animovaných filmů podle databáze Kinoboxu.