Zbožňovaný herec pojídá lidské maso a hledá lásku. Kanibalští Romeo a Julie jdou do kin

Zbožňovaný herec pojídá lidské maso a hledá lásku. Kanibalští Romeo a Julie jdou do kin
Do morku kostí | Metro-Goldwyn-Mayer
Kanibalská romance Do morku kostí se na loňském benátském festivalu dočkala hned dvou ocenění. Režisér Luca Guadagnino si vysloužil Stříbrného lva za režii, představitelku hlavní role Taylor Russell porota označila za nejlepší mladou herečku. Tyto úspěchy v kombinaci s přítomností hvězdného Timothéeho Chalameta by měly zaručit, že se s několikaměsíčním odstupem snímek objeví i v našich kinech, dlouho to však pro české publikum vůbec nevypadalo dobře. Až 18. května snímek vstoupil alespoň do omezené distribuce několika kin v Praze, Brně a v Hradci Králové, a to pouze na jeden měsíc. Příznivci znepokojivých artovek by tedy s návštěvou kina neměli otálet.
Do morku kostí | United Artists

Dospívání v osmdesátkách

Stejnojmenný román Camille DeAngelis přetavil do podoby scénáře David Kajganich, který s Guadagninem pracoval už na vztahovém thrilleru Oslněni sluncem (2015) a na remaku slavného hororu Suspiria (2018). Guadagnino poprvé natáčel ve Spojených státech a estetika americany celým dílem výrazně prostupuje. Společně s ústřední dvojicí procestujeme více než půl tuctu států amerického středozápadu a na ploše několika měsíců roku 1988 prožijeme osudovou romanci, kterou by šlo nejsnadněji popsat jako kanibalskou verzi Romea a Julie.
Teenagerka Maren (Taylor Russell) žije se svým starostlivým otcem (André Holland) a po několika minutách nenápadného vyprávění ze středoškolského prostředí se dozvíme, proč se dvojice musí nezvykle často stěhovat. Maren totiž své spolužačce zničehonic ukousne prst, a tak ji otec rychle odveze do jiného státu. Zdá se, že něco podobného se už mnohokrát stalo, Maren si to však nepamatuje.
Do morku kostí
Do morku kostí
  • Max
67%
Nedlouho poté ji otec opustí a zanechá audiokazetu, v níž popisuje Mareniny kanibalské pudy táhnoucí se už od raného dětství. Šokovaná a opuštěná dívka se vydává najít svou dávno ztracenou matku, aby se o svém původu dozvěděla víc. Vedle otcovy nahrávky se jejím průvodcem stane i úlisný stařík Sully, který jí (i publiku) vysvětlí, že oba patří mezi poměrně početnou skupinu lidí, kteří jednou začas musejí jíst lidské maso. Potřeba krve a čerstvého masa je silná a každý takto postižený jedinec se s ní musí vyrovnat po svém.
Platí to nejen pro Maren a Sullyho, ale i pro světáckého mladíka jménem Lee (Timothée Chalamet), který Maren později doprovází. Mezi oběma mladými lidmi se začne vytvářet blízké pouto, které se pohybuje na hranici mileneckého vztahu a přátelství stojícího na sdíleném údělu. Prostřednictvím toho druhého poznávají sami sebe a snaží se najít svoje místo na slunci. Opravdu se nelze kanibalskému údělu vzepřít? A i kdyby ano, nepopře tím člověk svou podstatu?
Do morku kostí
Do morku kostí | Metro-Goldwyn-Mayer

Láska až do morku kostí

V duchu podobných coming of age dramat (jako třeba Raw) je jasné, že kanibalské prokletí je metaforou pro specifika dospívání, které společnost a především rodiče obvykle odmítají. Maren i Lee se musejí vyrovnat s neakceptujícími rodiči, již vyžadují, aby jejich děti byly „normální“. Sami sebe hledající teenageři jsou proto na útěku, přemítají o limitech indoktrinované morálky a snaží se najít lásku, jíž se jim doma nedostalo. Lze hledat paralely třeba s Formanovým Taking Off o rodičích květinových dětí, nedávnou meditací o první lásce Falcon Lake či mileneckými thrillery od Bonnie a Clyda až po Takové normální zabijáky. Guadagninovi se však navzdory povědomosti mnohých motivů podařilo vytvořit velmi funkční žánrový mix mladistvé romance, dramatu o dospívání a body hororu.
Zasněná kamera Arseniho Khachaturana vykresluje prosluněnou bezstarostnost mladistvého cestování americkým venkovem, skvělá je i hudba z pera Trenta Reznora a Atticuse Rosse, střídající hororové hučení i melancholické kytarové vybrnkávání a podle potřeby scény vystupující do popředí či naopak nenápadně podbarvující emoční vyznění. V dialozích plných pubertálního zmatení snímku nechybí ani černohumorný nadhled. Když Maren a Lee vzpomínají na své „poprvé“, mají na mysli ochutání lidského masa, nikoli sex.
Do morku kostí
Do morku kostí | Metro-Goldwyn-Mayer
V jádru je však bizarní příběh o mladých kanibalech možná až příliš krotký a zaměnitelný, využívající mnohokrát viděné zápletky o těžkostech první lásky. Guadagnino napříč více než dvouhodinovým vyprávěním dává jasně najevo, že jeho ambice byly mnohem vyšší. Projevuje se to už v prvních záběrech na obrazy visící na chodbě střední školy ve Virginii, o které studenti na rozdíl od vitríny se sportovními cenami nejeví sebemenší zájem. Jako by režisér chtěl ukázat, že i v tuctovém a nenápaditém prostředí dokáže objevit záblesky umění.
„Možná tě láska osvobodí,“ směje se Leemu protřelý kanibal Jake v podání Michaela Stuhlbarga, který si odpudivou roličku zjevně velmi užíval. Právě Jake seznámí ústřední dvojici i publikum s konceptem „Bones and All“, jak se snímek jmenuje v originále. Spočívá v tom, že kanibal spořádá druhého člověka celého včetně kostí a vnitřností. Pro Guadagninův snímek platí, že příběhová kostra, emoční jádro i vnější obal působí chutně, přesto se nejde zbavit dojmu, že s takovým talentem za kamerou a obětavými herci a herečkami před ní šlo uklohnit ještě větší dobrotu.
75%
Hypnotické výkony Taylor Russell a Timothéeho Chalameta v hlavních rolí dominují nenuceně plynoucí romanci o první lásce, která s člověkem zůstane už navždy. To bohužel nejde říct i o samotném filmu, přesto se jedná o nápaditou a uspokojivou podívanou.
Mojmír Sedláček
Mojmír Sedláček

Kinolog: Ivetu zabíjejí podruhé příšernou telenovelou. Anebo je to pohádkový horor?
Ostatní14. 5. 2023
Kinolog: Ivetu zabíjejí podruhé příšernou telenovelou. Anebo je to pohádkový horor?