„Zabilo nás to.“ Matt Groening vysvětlil, proč asi nikdy neuvidíme druhé Simpsonovy ve filmu
Simpsonovi ve filmu | 20th Century Fox
Groening, jenž nám Homera, Marge, Barta, Lízu a Maggie poprvé představil v krátkých skečích roku 1987, se zúčastnil festivalu Annecy International Film Festival spolu s režisérem Simpsonových ve filmu Davidem Silvermanem a aktuálním showrunnerem seriálu Mattem Selmanem. Trio hovořilo o nadcházející sedmatřicáté sezóně a řeč přišla také na možnost dalšího celovečeráku, kterou ale Groening smetl ze stolu. „Ten první film nás zabil,“ popsal náročnou logistiku, která vyvěrala ze souběžné tvorby seriálu i filmové verze pro kina.
„Nemáme žádný ‚tým B‘. Dělali jsme na filmu a zároveň jsme pokračovali s tvorbou seriálu,“ vyprávěl jednasedmdesátiletý tvůrce Futuramy či Rozčarování. „Dokonce jsme na zdi měli odpočítávací hodiny – říkali jsme tomu Simpsonovské hodiny smrti – které odpočítávaly měsíce, týdny, dny, sekundy do termínu, kdy musel být film hotový. A to nás zničilo.“
Náplastí mohly být skvělé tržby i solidní kritické přijetí, nemluvě o tom, jak snímek se spoustou citovaných hlášek lehce zarostl do popkultury. Groening tedy uznává, že „v ideálním světě bychom udělali další film.“ V takovém světě ale zkrátka nežijeme a Silverman, jenž režíroval i řadu seriálových epizod nebo pixarovské Příšerky s.r.o., vypíchl ještě nepsanou nutnost vymyslet dostatečně kvalitní příběh. „Nechceme si dát pauzu [od tvorby seriálu]. Musíme mít příběh, který si opravdu zaslouží být filmem.“
Selman posléze vyrukoval s argumentem, který z pohledu tvůrců dále eliminuje potřebu převádět „filmově strukturovanou“ show na velká plátna. „Ty nejlepší epizody Simpsonových jsou stejně strukturované jako malé filmy – mají tříaktovou strukturu. Takže když to pak vidíte v kině, musíte si říct: ‚Proč si tohle zaslouží velké plátno?‘“
Tvůrci si ostatně s formátem filmu před osmnácti lety celkem odvážně pohrávali. Do původního sestřihu například vložili gag, kdy pan Burns na chvíli přeruší příběh a obecenstvu sdělí, že nemá nárok na vrácení peněz. Testovací publikum to ale moc nenadchlo a střihač škody včas napravil. „Poučení z prvního filmu bylo, že diváci nemají rádi, když jsou zesměšňováni a zostuzováni za to, že na ten film vůbec přišli,“ shrnul Silverman nástrahy komerční kino-verze pořadu, který se hlavně dříve nebál překračovat hranice bezpečné rodinné přístupnosti. Kdo ví, co by Simpsonovým veřejnost dnes v kinech vůbec povolila.