Alec Guinness
Herec
Guinness, narozený roku 1914, začal hrát v divadle v 30. letech a o dekádu později se usadil i na filmovém plátně. Opakovaně pracoval se slavným režisérem Davidem Leanem, např. na Mostu přes řeku Kwai (1957), Lawrenci z Arábie (1962) či Cestě do Indie (1984). Objevil se i v Doktoru Živagovi (1965) či produkcích známého studia Ealing jako Zlaté věže (1951) nebo Pět lupičů a stará dáma (1955).
V pozdější fázi kariéry v 70. letech se však nabídek nehrnulo tolik jako dříve. Když mu jeho agent poslal scénář Lucasových Hvězdných válek, podle Guinnesse se jednalo o pitomost a pohádkový nesmysl. Podle The Hollywood Reporter však roli nakonec vzal z čistě pragmatických důvodů – tedy pro peníze. Studio 20th Century Fox muselo zdvojnásobit původní nabídku honoráře ve výši 150 tisíc dolarů a navíc přihodit dvě procenta z hrubých tržeb.
Lucas později Siru Alecovi přihodil další čtvrt procento z tržeb pouze z osobní vděčnosti, že se tak uznávaný charakterní herec v díle objevil a tím pomohl tomu, aby jej více lidí bralo vážně. Osobní vazby se ukázaly být podstatné i pro další Guinnessovu účast na sáze: „Odkýval jsem nabídku na jednodenní práci na dalších Star Wars. Je to totálně hloupý projekt, ale vzhledem k tomu, co dlužím Georgi Lucasovi, jsem neměl to srdce odmítnout,“ napsal do svého deníku.
Právě Guinnessovy deníky a dopisy se staly místem, kde se hojně vypisoval ze své frustrace související nejen s údajnou banálností až směšností dialogů a postav ve Hvězdných válkách, ale i se specifickou popularitou, kterou mu role „vesmírného čaroděje“ Kenobiho přinesla. Tyto myšlenky následně rozepsal ve své autobiografii A Positively Final Appearance z roku 1999: „Před dvaceti lety, když se film poprvé objevil, šlo o něco svěžího s nádechem zábavy a morálky. Pak mi ale začalo být nepříjemné, jak vlivným se dílo stalo,“ což ilustroval příběhem dvanáctiletého chlapce, který po Guinnessovi chtěl autogram a tvrdil, že první Star Wars viděl už stokrát. Hercem to prý hluboce otřáslo.
Je ironií osudu, že právě Guinness si ve své divadelní i filmové kariéře zakládal na subtilnosti, nenápadnosti, téměř až neviditelnosti. Jeho role stály na minimalistické mimice i gestech, na neokázalém vyjádření niterných psychických hnutí. A přesto se stal tváří té nejkomerčnější ságy, jakou filmové plátno stvořilo.
Jistě, právě díky tomu mohl Guinness až do konce života v roce 2000 žít zajištěně a nezaprodávat se reklamám či jiné komerční tvorbě; dekády přetrvávající úspěch Star Wars mu složenky platil uspokojivě, což si herec uvědomoval a nikdy za to Lucasovi nepřestal být vděčný. Setkání s fanoušky, kteří ho považovali za skutečného mistra Jedi a všestranně schopného mudrce a chtěli po něm vyřešení životních problémů, jej však ubíjelo. Obzvláště kvůli tomu, že Star Wars až do konce života považoval za banální zábavu pro všechny věkové kategorie, v níž není třeba hledat nic hlubšího.
Na všechny epizody Hvězdných válek se můžete podívat na platformě Disney+, Cesta do Indie je k vidění na Amazon Prime Video. Podívat se můžete i na náš žebříček nejlepších epických filmů.
Zdroje: Collider; Guinness, A.: A Positively Final Appearance; The Hollywood Reporter
