Hry bez hranic: Přidali jsme se, koukali, vyhráli a ještě se zasmáli

Hry bez hranic: Přidali jsme se, koukali, vyhráli a ještě se zasmáli 3 obrázky v galerii
Hry bez hranic | Foto: Evropská vysílací unie
Televizní zábavnou show Hry bez hranic, ve které proti sobě soutěžilo několik evropských států, sledovalo publikum od května roku 1965. Autorem pořadu ve spolupráci s dalšími evropskými stanicemi byla francouzská televize, která se nechala inspirovat nápadem prezidenta Charlese de Gaullea, aby se země Evropy propojily nějakou zábavnou formou.

Soutěž se od svého odvysílání stala okamžitě neuvěřitelně populární (Velká Británie si dokonce vytvořila vlastní verzi pro soutěžení mezi britskými městy s názvem It's a Knockout), ale byla vysílána pouze v západní Evropě. I tak ale byla sledovanost neuvěřitelně vysoká, přes 110 milionů diváků. Prvního ročníku Her bez hranic se účastnily Francie, Belgie, západní Německo a Itálie, a tak to bylo až do roku 1982. Od roku 1988 se začaly Hry bez hranic vysílat znovu, za účasti Itálie, Belgie, Francie, Portugalska a Španělska. Nejsilnější byl ročník 1994, kdy se her zúčastnilo devět evropských zemí – Itálie, Portugalsko, Wales, Švýcarsko, Česká republika, Řecko, Maďarsko, Slovinsko a Malta. Natáčení soutěže skončilo v roce 1999.

Pořádání Her bez hranic bylo velmi finančně nákladné, v roce 1983 se proto přerušilo. Diváci však po dalších dílech toužili a o pět let později se jich též dočkali. Historii Her bez hranic tak lze rozdělit na dvě části. První od roku 1965 do roku 1982 a druhou mezi roky 1988 a 1999. Jedinou zemí, která se účastnila všech 30 ročníků, byla Itálie. Naopak Tunis se účastnil pouze jednou (v roce 1992) a jednalo se o jedinou zemi ležící mimo evropský kontinent. Vedle klasických letních Her bez hranic mohli diváci sledovat i několik Her na sněhu, Vánoční speciál a zimní Hry bez hranic.

Hry bez hranic | Foto: Evropská vysílací unie

U nás jsme se s Hrami bez hranic setkali až v 90. letech, kdy se zapojila Československá (později Česká) televize a rázem se z nich stal jeden z nejpopulárnějších zábavních pořadů. Šlo totiž o neobvyklý typ zábavy, kdy mezi sebou jednotlivé státy soutěžily v originálních kláních, v ještě originálnějších kostýmech a kulisách. Ozdobou soutěží navíc byli i komentátoři z jednotlivých zemí, kteří se také účastnili některých soutěží, případně hlavní sudí, jemuž k velké popularitě stačila pouze dvě slůvka a píšťalka. Nejdůležitější ale byla zábava a bezprostřednost. Původní komentátorkou pořadu byla Martina Adamcová, kterou později vystřídali Marcela Augustová a Petr Vichnar.

Českoslovenští a později čeští soutěžící se her poprvé zúčastnili v roce 1991 a za svou účast si vysloužili titul nejúspěšnějšího národa. Češi vyhráli čtyři z pěti ročníků her, kterých se zúčastnili (konkrétně šlo o ročníky 1991/1992, 1992, 1993, 1994 a 1995). Jediný ročník, který čeští soutěžící nevyhráli, byl ten, jehož finále se konalo v roce 1993 v Karlových Varech (skončili jsme druzí). Družstvo Šumperka v něm skončilo za maďarským Kecskemétem a jedním ze soutěžících byl tehdy ještě neznámý Aleš Valenta, olympijský vítěz v akrobatickém lyžování ze Salt Lake City 2002.

Hry bez hranic | Foto: Evropská vysílací unie

Není tedy divu, že se Hry bez hranic pravidelně reprízují. Není moc příležitostní se pobavit, zasmát a ještě vidět vítězství našich barev (ve Hrách bez hranic jsme nosili zásadně oranžovou). Takže pokud máte Hry bez hranic rádi, neváhejte, stačí si o víkendu zapnout stanici ČT 3, kde je vysílají.

Ankety
Myslíte, že Woody Allen sexuálně zneužil svou dceru?
Ano
Ne
Nejnovější články:
Načíst další články
TOPlist