Každý týden zhlédne v kině všechny nové filmy. Věnuje se scénáristice a stand-upu. V minulém životě byla právničkou. Grafomanka, co ráda i kreslí. Češka, která žije v USA.
www.podrobnosti.cz
www.instagram.com/whoisnorak
Setha Rogena a jeho styl humoru mám velmi ráda. Proto, když jsem se dozvěděla, že produkoval novou "nepřístupnou" komedii Kazišuci (2018), ve které navíc hraje můj další oblíbenec Ike Barinholtz (Sousedi), zaradovala jsem se.
Pokud jste kdy měli nějaké ambice natočit film, už nemáte opravdu žádnou výmluvu na to, proč váš film ještě neexistuje a nespatřil světlo světa. Steven Soderbergh totiž právě pustil do kin Unsane (2018). Snímek, který natočil na iPhone 7 Plus, dal dohromady pomocí několika běžně dostupných mobilních aplikací a při tvorbě si vystačil prakticky jen s pár udělátky na ovládání smart telefonu.
Ztratili jsme Stalina (2018) je skvělý film. Z mého pohledu vlastně prakticky bezchybný. Bavilo mě se na něj dívat, řemeslně je zvládnutý, herci hrají výborně, humor je chytrý, krásně to celé vypadá a je to vítaně chutná satirická jednohubka na poli kinematografie. Ale.
Gringo: Zelená pilule (2018) od "z kaskadéra-přes-herce-režisérem" Nashe Edgertona (brácha slavnějšího Joela Edgertona) nezaznamenal v USA moc velký úspěch ani u fanoušků, ani u kritiků. Budu tak asi jedna z mála, která vám vyloženě doporučí na tento film jít. A ještě rovnou přiznám, nejen že mě od začátku do konce bavil, ale že mě (jako si klade za cíl asi každá komedie, ale většině se to nepovede) několikrát rozesmál nahlas. A to je výkon.
Na filmu V pasti času (2018) je dobře vidět, že není "černý film" jako "černý film". V pasti času režírovala uznávaná režisérka afroamerického původu Ava DuVernay, žena, která je mi dokonce v něčem inspirací.
Operace Entebbe (2018) je film o reálném incidentu, který se odehrál v roce 1976, kdy aktivistická (teroristická) skupina bojující za práva Palestinců unesla letadlo mířící z Tel Avivu do Paříže, přistála s ním v Ugandě a vyjednávala o propuštění zajatých Palestinců držených v Izraeli. A vyjednávala docela dlouho.
Ve filmu Oni 2: Noční kořist (2018), se podruhé setkáme s třemi vrahy, kteří skrývají své obličeje pod plátěným pytlem, maskou pin-up girl a panenky. První film s nimi mě docela bavil, takže jsem se na pokračování těšila.
Hostiles je zajímavé dílo. Nemělo by vás rozhodně odradit, že je to western. Protože možná víc než western je to hlavně kvalitní, napínavé a relativně akční drama, na které se velmi dobře dívá. A to i přes nezdravě dlouhou stopáž v podobě dvě a čtvrt hodiny.
Co si myslím o Black Pantherovi (2018) jako o filmu si můžete již brzy poslechnout v novém díle podcastu Spoiler Alert. Ale v tomto článku se zaměřím spíš na to, co vnímám ve svém okolí jako opravdu zajímavou masovou reakci na film. Asi bude divné, když přirovnám uvedení Black Panthera do kin se zvolením prvního černého prezidenta USA, ale v jistém smyslu to JE podobná atmosféra, kterou jsem tady, v USA, nezažila v žádném jiném kontextu než právě u zvolení Obamy nebo nyní při uvedení "Černého pantera" do kin.
Přání smrti s Brucem Willisem v hlavní roli je remakem filmu Přání smrti s Charlesem Bronsonem. Nebudu srovnávat, nemá to cenu, a pokuste se to také nedělat. Příběh o lékaři, který žije spořádaným rodinným životem stabilně se chovajícího otce, manžela a pracovníka do té doby, než mu manželku zabijí a dceru brutálně zmlátí neznámí útočníci, sice není originální ani nijak chytrý, ale umí být záživný.
Lady Bird (2017) je nejnovější a první samostatný režijní počin zavedené herečky a scenáristky Grety Gerwig. Ta mi nikdy nebyla jako herečka dvakrát sympatická, ale na svou stranu mne dostala svým výkonem ve skvělém filmu Ženy 20. století (2016), který všem vřele doporučuji zhlédnout.
Noční hra (2018) je nový režijní počin scenáristů filmů Šéfové na zabití (2011) a Šéfové na zabití 2 (2014). To by vám mělo naznačit, v jakém duchu se film ponese. V tom černohumorném, vtipném, svižném, s nádechem krimi.
Horory miluju. Na horror Winchester: Sídlo démonů (2018), ve kterém hraje neoddiskutovatelně skvělá herečka Helen Mirren, jsem se tedy dost těšila. Navíc příběh vypráví o domě a postavě, které opravdu existovaly, a byť jsou tam odlišnosti, je tématika domu, který měl svého času přes 150 pokojů a 7 podlaží a v některých z nich údajně strašilo, zajímavá.
Když se řekne Spielberg, Hanks a Streep, člověk ihned pochopí, že půjde o skvěle řemeslně připravený snímek s výbornými hereckými výkony a divákovi pravděpodobně předkládající nějakou zajímavou látku. Ať už jsou na plátně ztvárněná fantaskní stvoření nebo reálné historické události.
Pokud se alespoň trochu zajímáte o sériové vrahy, bude vám jméno Jeffrey Dahmer asi dobře známé. Američan, který zabil (nejméně) 17 lidí, z nichž některé snědl, většinu po smrti ještě využil k nějakému sexuálnímu aktu a obecně pak mrtvoly porůznu znesvěcoval. Například z jednoho člověka si vypreparoval lebku, z té si vytvořil masturbační pomůcku, genitálie mrtvoly mumifikoval a zbytek těla rozčtvrtil a rozpustil v kyselině. Prostě nebyl to váš běžný soused.
