Přicházejí v noci (2017)
6
Komentáře 45
Od nejnovějších
Nech svět světem (2023)7Postupné prorůstání blíže nespecifikované apokalypsy do života dvou rodin, které se náhodou sešly v jednom domě. Budování tíživé atmosféry krok za krokem. Pozvolné odhalování lidských charakterů v krizových situacích. Preppeřina těžká dřina. Tak pozor, ať jste připraveni a raději nebuďte sami!
Premiantka (2024)6Psát, nebo nepsat? A když psát, tak musí z mlžných lesů vyjít talentovaná, mystériem (panenství/sexu) obestřená, krásná dívka a trochu svým géniem poškádlit vyčpělého učitele/spisovatele. Ale k tomu, aby měl film drive, nepomůže vysypat z korby náklaďáku pár jinotajných úryvků prózy nebo poezie. Ani rádoby kontroverzní dynamika vztahu nadaná studentka a učitel, který chce od života víc. Ani Martin Freeman a Jenna Ortega. Není to pak ani uvěřitelné, ani zábavné.
Občanská válka (2024)6Road movie o nesourodé partičce novinářů a novinářek, která se vydala ulovit senzaci. Cesta do DC za posledním rozhovorem se Schrödingerovým prezidentem (možná ještě žije, možná ne) vede skrz občanskou válkou zmítané Státy. Takový hon na bájné zvíře. Je to také cesta iniciační, jak se stát správně odpojenou válečnou fotografkou, po které krutosti okolního světa beze stopy stečou a která je v ideálním případě ještě stihne bezchybně zachytit. Snímku se daří vybudovat napětí, nechybí překvapivé momenty i vizuálně poutavé obrazy. Často nejkrvavější okamžiky doprovází líbivá, feelgood hudba, která jen podtrhuje odtržení od reality. Otázkou ale zůstává, proč jsou USA, tam kde jsou, kdo jsou strany na opačných stranách barikády a co vlastně chtějí... Pomyslná nestrannost pressu pro film nefunguje. Chyběl mi smyl toho všeho - takové vyprázdněné bububu.
The Curse (2023)8The Curse si budu pamatovat. Možná ne úplně pro děj, ale kvůli pocitům, které ve mně vyvolával. Diskomfort. Stud. Trapnost. Místy jsem musela sledování přerušit, jak intenzivní wtf?!? nepříjemno jsem pociťovala. A přitom se jedná o nevinný příběh dvou wannabe filantropů, kteří chtějí ve vyloučené lokalitě páchat dobro a stavět soběstačné domovy. Protože to nedělají z čisté dobroty duše, tak o tom rovnou natáčí TV show. Jenže eko domy svým designem zabíjí ptáky. Hyperkorektní přístup znesnadňuje komunikaci všemi směry. A trojlístek hlavních postav si vás prostě nemá šanci získat: přemotivovaná a od reality odtržená bílá mesiáška (Emma Stone), její neslaný, nemasný manžel, který exceluje v trapnostech (Nathan Fielder), a producent, co chce z vysoka sr*t na svět, ale když ten náhodou začne sr*t na něj, rozloží se (Benny Safdie). Disociace. Amputace. Imploze. Samotné domy fungují jako zrcadlo zobrazující pokřivený odraz světa. Satirická reflexe světa, který se rozhodnou zlepšit diletanti. Celé to působí jako jenga - prostě jen čekáte, kdo vytáhne ten pomyslný poslední kámen a věž se mu sesune k zemi. A jako Ariadnina červená nit se seriálem vine ona kletba. Nebo? Je to tak originálně divný, až je to skvělý!
Obchodníci s bolestí (2023)6Když jsou peníze tou jedinou mantrou... Systém zdravotnické péče a pojištění v USA moc nefunguje. O tom už kdysi Michael Moore natočil výborný dokument Sicko. Situaci o něco zlepšil tzv. Obamacare, federální zákon z roku 2010. Ale to, že se ve Státech často neřeší příčina bolesti, ale jen se tlumí projevy, tomu zákon až tolik nepomohl. Prevence, rehabilitace, dlouhodobá léčba stojí peníze. Tedy skvělé podhoubí pro pořádný byznys ve farmaceutickém odvětví. Šup sem s pár všespásnými medikamenty! Ostatně Obchodníci s bolestí začínají v roce 2011. Trochu se s těmi ohlédnutími za analgetiky, která rozvrací americkou společnost, v posledních pár letech roztrhnul. pytel. A tohle není zrovna ten nejvyvedenější počin. Celé je to takový jeden velký, nablýskaný podvod (na diváctvo). Doporučuji výborný seriál Absťák věnovaný epidemii závislosti na opiátech a rozvratu mnoha rodin a komunit. O něco méně povedený, ale také koukatelný seriál na stejné téma, jen vyprávěný z pohledu bad guys z Purdue Pharma, Zabiják bolesti.
Obchodník se smrtí (2005)7Když jsem film před téměř dvaceti lety viděla poprvé, byla jsem nadšenější. Nevím, zda je to tím, že už mi téma nepřijde tak třaskavé. Otupělost dnešní doby? Možná je to tím, že vizuálně, dynamikou a dialogy v něčem zestárnul. Přirozený vývoj? Přesto se jedná o kvalitní film, který otevírá oči (pokud vám zrovna jedním z nich neprochází kulka) ohledně možné/pravděpodobné/skutečné mašinerie válečných konfliktů a zbrojního průmyslu. Postava Jurije Orlova je inspirovaná reálnou osobou ruského pašeráka a prodejce zbraní Viktora Bouta, kterého USA v roce 2022 jako vězně vyměnily s Ruskem za basketbalistku Brittney Griner a už v roce 2023 kandidoval v regionálních volbách. Film společně například s Krvavým diamantem patří do kategorie příběhů o tom, jak si "vyspělý" svět na post-koloniální Africe stále mastí kapsy.
I'm Hip (2023)7Zábavná pocta animákům jako Top Cat, Tom & Jerry nebo Looney Tunes.
Volání divočiny (2023)9Ryby nekňučí, nevyjí, nevřeští... mlčí. Nemají heboučkou srst a velká kukadla. Proto nás, lidi, jejich osudy a smrt tolik neoslovují. Režisérské duo zvolilo antropomorfizované zobrazení lososa pro vtažení diváctva do příběhu o velkém putování této tažné ryby od jikry až po finální heroický výkon, který vždy neomylně vyústí ve smrt. Environmentální apel je neoddiskutovatelný, nicméně nesklouzává k burcujícímu aktivismu a drží si popisný styl přírodovědného filmu. Brilantní!
WAR IS OVER! Inspired by the Music of John and Yoko (2023)6Myšlenka dobrá. Vizuální zpracování skvělé. Ale pachuť kýče zůstává.
Tlustokožec (2022)9Mohly by to být idylické prázdniny u prarodičů, nebýt tlustokožce. Výborně vyprávěné z pohledu malé holčičky včetně slovní zásoby, která líčením událostí odpovídá věku.
Devadesát pět smyslů (2023)7O smyslech a (ne)možnosti je naplno využívat. Každý z pěti smyslů má svůj příběh a jiné vizuální zpracování. Snímek vznikl na základě rozhovorů s lidmi odsouzenými k trestu smrti v texaské věznici Huntsville Unit, nejrušnější popravčí komoře v USA. Ke zhlédnutí na docplus.com.
Podivuhodný příběh Henryho Sugara (2023)6Vizuální opulence a kadence vypouštěných slov je zahlcující. Forma vítězí nad obsahem. A to mám Roalda Dahla fakt ráda.
Červená, bílá a modrá (2023)7Důležitý střípek do mozaiky věnované tomu, proč by si ženy o svých tělech měly rozhodovat samy. Výstižné, jasné a ze života!
Oppenheimer (2023)10Čekala jsem hodně a dostala i něco navíc. Konverzační přestřelka v několika časových rovinách. Obrazově impozantní. Hudebně brilantní (naprosto perfektně zhudebněná štěpná jaderná reakce). Cillian Murphy a Robert Downey Jr. si Oscary odnesli zcela zaslouženě. Stejně jako Christopher Nolan. Znalosti jaderné fyziky výhodou, nikoliv však podmínkou. Výborná mozaika doby. Onu tíhu odpovědnosti za oheň, pardon za bombu, při odchodu z kina ucítíte i na svých bedrech. Pranýř, potažmo trest dostali Prométheus a Oppenheimer srovnatelný.
Zrození šampiona (2009)5Selanka amerického střihu. Když chceš, tak to dokážeš, máš-li umíněnou bílou paničku v zádech. Příběhu by víc slušelo, kdyby se skutečně jednalo o drama. Tohle je spíš rodinná "zábava" na nedělní odpoledne. Hlavně se neotřít o nefunkční systém nebo nedej bože nepoukázat na hlubší sociální problémy. Potenciál příběhu zůstal mezi náhradníky hoblovat lavičku...
May December (2023)6Znepokojivé drama o věkově nevyváženém vztahu starší ženy a mladšího chlapce, posléze muže. Haynes nechává nahlédnout za oponu přípravy na roli a právě prostřednictvím herečky-pozorovatelky zachytáváme střípky života ústředního páru. Co odvál čas? Co zpečetila každodennost? Kdo je oběť? Je tu nějaká? Jde o skutečnou lásku, nebo o mocensky nerovný vztah? U koho hledat onu pravdu pro věrohodné ztvárnění předlohy? Postavy přichází a mizí jako na orloji. Výraznější emoce chybí. Výsledný dojem znepokojivě odtažitý.
To Catch a Killer (2023)7Tahle žánrovka si s diváctvem hned od začátku nebere žádné servítky. Úvodní scény rozjede ve velkém a po celou dobu si zvládá držet vaši pozornost. Mrazivá, hutná atmosféra. Rozuzlení nepředvídatelné až do konce. Bavily mě netradiční úhly záběrů a změny perspektivy. Pasáž z jatek by mohla fungovat v reklamě na vegetariánství. Snímek samotný jako promo za zrušení Druhého dodatku k Ústavě Spojených států. V kontextu celého filmu je replika „Tahle planeta je jedno velký zasr*ný vězení!“ smutně trefnou obžalobou moderní společnosti.
Hranice Evropy (2024)8Že se určitým tématem zabývá Saša Uhlová, znamená, že je pácháno nějaké bezpráví. Fakt, že si mnohé ústrky, erodování práv a pošlapávání důstojnosti vyzkouší na vlastní kůži, je obdivuhodné. Dokument je volné pokračování Hranice práce mapující pracovní podmínky špatně placených zaměstnání v ČR. "Výlet" za hranice, s ohledem na výběr pracovních pozic a všeobecné vzhlížení k západním zemím, jsem očekávala méně zdrcující. Což byla pravda jen částečně. Osobně mě nejvíc překvapily podmínky v irském hotelu. Snímek funguje, ale tolik se mě nedotknul. A to jsem si při studiu na VŠ byla o prázdninách "vydělat" ve Skotsku sběrem malin. Pokud má člověk pocit, že některých změn není schopen ani u nás, pak je mnohem těžší jich docílit za hranicemi. A trochu po něm informace stečou. I přesto doufám, že téma padne úrodnou půdu a bude se dále medializovat. Ostatně jednotná evropská minimální mzda zní jako plán! Viděno v rámci festivalu Jeden svět 2024. P.S. Jdu to porovnat s psanou reportáží Hrdinové kapitalistické práce v Evropě.
Když nastává příliv (2023)7Něco jako příběh o Noemově arše, kterou nikdo nepostavil. Ostrůvek Mandø dvakrát denně od světa odřízne příliv. Jeho populace řídne. Nachází se na dánské periferii. Hladina moře stoupá. A na pozadí hrozící klimatické katastrofy biblických rozměrů farmář hledá ženu, slaví se jubilea a život tak nějak plyne dál. Dokument je plný (srozumitelných) metafor, ale také (skutečně) humorných scén a záběrů nádherných scenérií. A nad tím vším visí otázka: jsme schopni zásadních životních změn, aniž by nás k tomu musela dotlačit krize? Viděno v rámci festivalu Jeden svět 2024.
Anatomie pádu (2023)9Výborné (soudní) drama. Nejen o tom, co dělá ženu ženou podezřelou. Respektive podezřelejší, než kdyby odpovídala společenským standardům. Sandra Hüller je skvělá podezřelá a zdatně ji sekunduje Milo Machado Graner v roli nevidomého, ale vědoucího syna. Film má 150 minut, ale bude to hodně dobře investovaných 150 minut. Fakt!
Godzilla Minus One (2023)8Tahle Godzilla má za mě hned několik plus. Je to film japonský. Ta potvora nepřipomíná dinosaura, ale je spíš monstrum klasického formátu (mně tělesnou stavbou připomíná člověka v převleku). Děj není jen o nahánění monstra lidmi nebo nahánění lidí monstrem za dunění hudby a občasného výskoku spřáteleného Konga. Tohle je důstojný snímek s godzillou, víc (sociální) válečné drama než sci-fi akčňák. A hodně vydařený!
#annaismissing (2023)3Ne. Nemůžu si pomoct, prostě #annaismissing je o prkenných nebo zcela nevýrazných výkonech všech (bez ohledu na věk). Téma výborně aktuální. Ale krimi zápletka na téma úskalí digitální doby a online (ne)gramotnosti v podání hereckého ansámblu je úsměvná. Barbora Bočková je výborná divadelní herečka. Tady funguje jako naprogramovaný nevěrohodný kyborg. Výrazový repertoár Marka Němce jsou dvě podoby: Blue Steel a Blue Steel Light. Dialogy pokulhávají neméně! Například výslech na policejní stanici je spíš groteska. Moc nechápu tak vysoké hodnocení. Nebo je to za to, že se #annaismissing tématem tak liší od průměrné české produkce?
Mluv se mnou (2022)8Za hororem Mluv se mnou stojí dva "no name" týpci (no name pokud se nezajímáte o horory) vystupující na YouTube pod společným pseudonymem RackaRacka. Jde o výborně vystavěný příběh kolem mumifikované ruky. Herecké výkony jsou na horor excelentní. Jako bonus Miranda Otto. Další důkaz, že Opičí tlapky (William Wymark Jacobs, 1902) ani lidské ruce rozhodně nenosí štěstí. Takže si s nimi nezahrávejte a už vůbec s nimi nemluvte!
Wonka (2023)9Optimistická oddechovka pro malé i velké. Timothée Chalamet je něco jako Brad Pitt nebo Leonardo DiCaprio své doby. Jen umí i zpívat. Wonka vůbec není ani cringe, ani kýč. Barvy, třpytky, fantaskní svět, úsměvy tak akorát v normě. Hezky to plyne, sem tam nějaký ten taneček a písnička. Kouzelný příběh plný čokolády!
Panenky na útěku (2024)5Na některé Coenoviny koukám opakovaně. Panenky na útěku mezi ně patřit nebudou. Přestože lesbickou sex machine Margaret Qualley žeru i s navijákem, zbytek filmu mě do varu příliš nedostal. Trochu drzá, ale jinak průměrná road movie o putování s kufříkem (tleskám, takový obsah jsem nečekala!) nehýří nijak pozoruhodným vtipem (asi pro úplnost chybí druhá polovina bratského dua). Na druhou stranu, nuda za těch 84 minut v kině nehrozí! P.S. Pokud se těšíte na Pedro Pascala, stačí vidět trailer.
Zimní prázdniny (2023)9Škoda, že se neudělují Oscaři pro skupinu. Protože tohle trio by si jednoho takového rozhodně zasloužilo! Nesourodá trojice si zůstane o vánočních prázdninách navzájem na krku. Učitel a sršatý morous se zálibou v Antice (Paul Giamatti), problémový student a chytrolín (Dominic Sessa) a sarkasmy trousící a po synovi truchlící vrchní kuchařka (Da'Vine Joy Randolph). Stačí dva týdny a stane se z nich partička, která drží při sobě. Není to uslzené, žádný kýč, prostě pár životem vláčených a n*sraných lidí, kteří na sebe zbyli a vykřesali z toho maximum. Nepostrádá to vtip, hřejivé pohlazení a ty dialogy! To prostě musíte vidět!
Dámský gambit (2020)8Seriálu se nedají upřít dvě věci: skvělou Anyu Taylor-Joy a vliv na ochotu hrát šachy. Díky seriálu totiž mnoho žen skutečně tuto královskou hru hrát začalo, jak píší The New York Times. Cesta Beth Harmon ze sirotčince je strhující, prožívala jsem s ní každý tah. Její postava není černobílá a má své temné stránky. Ale co ten poslední díl...?!? Ulepený, s cílem podojit emoce a co si budeme, vcelku předvídatelný. Možná je to nefér, ale závěrečná epizoda může za chybějící hvězdu. Jinak velmi milá setkání s Harrym Mellingem (jako Edgar Alla Poe byl v jinak průměrném filmu Bledé modré oko světlým bodem) a po letech od Lásky nebeské s Thomasem Brodie-Sangsterem. A teď mě omluvte, jsem na tahu!
The Ritual (2017)7Tohle je Horor! Plastické postavy. Uvěřitelné dialogy. Břitký anglický humor. A pak se to celé zvrtne… A nastupuje les, respektive zkratka, ze které může uniknout jen vyvolený. Vnitřní děsy vypuštěny. Okultismus. Primitivní náboženství. Něco. Někde. Blízko. Škoda poslední zhruba čtvrtiny. Za mě by mohlo být ukázáno méně. Přesto atmosféra působivá. Do lesa teď nějakou dobu nepůjdu a trip po Švédsku odkládám na neurčito. Tohle krmit nebudu!
Jezero smrti (2008)7Slunění u vody už nikdy nebude jako dřív. Bát se nebudete, ale nepříjemnému mrazivému pocitu se nevyhnete. Víkend, který měl pro dvojici skončit sladkým ano, se zvrtne v boj o život. Je totiž vtažená do řetězce činů, na které pouhá omluva nestačí. A nabízí tak odpověď na otázku: kde se bere zlo. To niterné, násilné. Nemůže mě nenapadnout další násilí věnovaný film - Funny Games / Funny Games USA. V případě Jezera smrti pár začne terorizovat místní omladina. I v tomhle případě vás nejednou napadne: je, nebo není film natočený podle skutečné události? Cením, jak se ústřední herecká dvojice (Kelly Reilly, Michael Fassbender) ušpinila. A to doslova. Bláto, listí, krev. Ozvat se, nebo to nechat plavat? To je oč tu běží...
Duna: Část druhá (2024)10Epic! Velký příběh podpořený dechberoucím vizuálnem. Vlastně nevím, co filmu vytknout. Leda snad to, že od dalšího pokračování nás budou dělit roky. Vizuální efekty jsou tak propracované, až mě nutí přemýšlet, zda je všudypřítomný písek skutečný písek (natáčelo se na poušti u Abú Dhabí a v oblasti Měsíční údolí v Jordánsku) nebo je dodělaný. A ty souboje! Předloha dává prostor technologiím i starému dobrému boji s dýkou v ruce. U nich ani nemrkáte a jen tajíte dech. Celou dobu jsem jen doufala, že uvidím, jak z červa po jízdě sesedají. Nedočkala se. A taky jsem se těšila na Joshe Brolina, kterak v roli Gurneyho Hallecka více hrábne do strun balisety. Cítím se ochuzena! Ale to jsou drobnůstky. Bulvy jsem na konci vylovila z krabice od popcornu a v tichosti odešla rozjímat nad tou impozantní podívanou!
Zóna zájmu (2023)6Rodinná selanka ve stínu koncentračního tábora. Neotřelým (ne)pohledem na zvěrstva v Osvětimi, vycizelovanými záběry a zvukem jako jednou z hlavních postav jsem byla po nějaké době přejedená. Kouzlo pominulo. Působivé pasáže, kdy se otřesete odporem, nevěřícně kroutíte hlavou nad absurdností poklidného rodinné života pár metrů od bolesti a utrpení jiných, byly. Ale vzápětí vás film nechává tápat ve tmě po významu (nebo možná nedohlédnu důležitosti hygienických návyků hlavy rodiny Hössových nebo symboliku vepře na silnici viděti). Herecké výkony Sandry Hüller (Hedwig Höss) a Christiana Friedela (Rudolf Höss) však byly excelentní.
Železní bratři (2023)6Wrestlingu nerozumím co do pravidel i co do zábavnosti. A po zhlédnutí Železných bratrů se to nezměnilo. Tragický osud rodiny Von Erichovy mi nebyl předem známý. Nicméně děj filmu byl vcelku předvídatelný. Jen počkat, kdy to přijde. Jedna za závěrečných scén, kdy se bratři opět "sejdou", byla děsivě laciná. Jinak vcelku koukatelný emocemi nabitý příběh. Hodnotím bez superlativů. S překladem názvu filmu si chtělo víc pohrát - s ohledem na osud bratrů vyznívá jako ironie. P.S. Nemůžu si odpustit srovnání Aronovskeho Wrestlera, který by ač proti značné přesile a v mnohem vyšším věku o všechny bratry najednou přerazil stůl a jednoho po druhé prohodil mezi provazy. All hail to Mickey Rourke!
Ferrari (2023)6Nádherné záběry dobové Itálie. Efektní bouračky. Podmanivá hudba. Příběh má sice Drivera, ale schází mu drive. Ferrari je zvučné jméno. A motory dle toho řvou. Ale vyprávět životní příběh na ploše jednoho roku, je přinejmenším zploštění. Nebo až velké sousto při kombinaci rodinného dramatu, sportovní reportáže a životopisu. Nadšení podobné tomu z Le Mans '66 se nekoná.
Jeden život (2023)7Příběh sira Nicholase Wintona je sám o sobě neuvěřitelně nosný materiál. Lze jen žasnout, čeho jsou někteří odhodlaní a lidumilní jedinci schopní dosáhnout pro druhé. Píší dějiny a jejich životní příběh by rozhodně neměl zapadnout. Ale někdy to nestačí. Byl Jeden život dojemný? Ano! Šlo o důstojnou poctu? Jistě. Ale byl to film epický, hodný takového příběhu? Spíš ne. Byl prostě odvyprávěný. Až příliš nenápadně.
Skleněný strop (2022)5Název je všeříkající, nicméně skleněný strop = neviditelná bariéra, kterou před sebou někteří a některé máme z důvodu genderu, věku nebo rasy např. při kariérním nebo třídním růstu. Jo, tenhle strop tu je stále s námi. Někdy to stojí hodně energie ho probourat, někdy se to nepodaří vůbec. Tohle je sonda primárně do evropského kontextu. Naštěstí je kde se učit - Finsko, Island, Estonsko. Viděno v rámci festivalu Jeden svět 2023.
Mizogynie v digitálním věku (2022)7Nepříjemná sonda do světa veřejně činných žen. Kyberšikana podmíněná genderem aneb Co si ženy, které jsou na veřejnosti vidět a slyšet, musí online vytrpět (výhružky znásilněním, smrtí a výzvy k sebevraždě included). A to je jedna z protagonistek učitelka na základní škole. Je to odporný, děsivý, děje se to po celém světě a ničí to životy. A legislativa je pomalejší než nenávistná realita... Viděno v rámci festivalu Jeden svět 2023.
99 Homes (2014)8Tohle mě rozbilo. Návrat do období krize v Americe. Obludně vystavěný systém hypotečních úvěrů. Prasknutí realitní bubliny. Ekonomická krize. Vystěhovávání. 99 homes bolí a děsí. Nejen faktem, že je film inspirovaný úsekem (nedávných) dějin. Ale také jednotlivými lidskými příběhy a mírou ochoty se umazat pro zabezpečení rodiny. Protože když nepatříš mezi vítěze, skončíš bez domova. Vlastně to není moc výchovné, protož zrovna tady tak nějak vítězí ty bezpáteřní. Andrew Garfield až neuvěřitelně uvěřitelný. Michael Shannon bezskrupulózní hlavní badass zanechává dojem až fyzického odporu. A Laura Dern svým civilním výkonem je prostě esencí matky na straně "dobra". Co bych vytknula je ne úplně dobře vysvětlené ekonomické/hypoteční pozadí celé krize. Musela jsem dostudovávat.
Mrs. America (2020)9Naštěstí na světě existují osobnosti, které bojovaly a bojují za to, aby být ženou znamenalo možnost výběru, stejné možnosti a stejná práva. Třeba jako v 70. letech v USA při prosazování ratifikace Dodatku o rovnoprávnosti (Equal Rights Amendment, ERA) feministky druhé vlny jako Gloria Steinem (novinářka), Betty Friedan (spisovatelka, autorka knihy The Feminine Mystique), Shirley Chisholm (první Afroameričanka ve Sněmovně reprezentantů a první nebílá kandidátka na prezidentku), Bella Abzug (politička, právnička), Florynce Kennedy (právnička) a tisíce dalších. Tohle období mapuje minisérie Mrs. America. Doporučuju nejen kvůli women's empowerment, ale taky kvůli Cate Blanchett v roli antihrdinky Phyllis Schlafly (politička, právnička) a bohužel také jako memento, že některé boje za rovnoprávnost stále nejsou dobojované.
Když nás vidí (2019)9Osobně bych minisérii zařadila do kolonky true crime. Až na to, že na vyšetřování samotného zločinu byly aplikované zejména předsudky, rasismus, osobní ambice. Děj se točí kolem skutečné události z roku 1989, tzv. The Central Park Five případu. Ale doporučuji si předem nic nezjišťovat, o to drtivější je vyústění. U podobných snímků si říkám, jak to v justičním systému máme my s přihlédnutím na rasové předsudky, které v ČR také panují. Myslím, že materiálu na seriál by se nejspíš nasbíralo dost...