Zóna zájmu

74%
Zóna zájmu
Rudolf a Hedwiga Hössovi mají pět dětí, krásný dům se zahradou a ke štěstí jim nic nechybí. Sluncem prozářené, letní dny, tráví u vody nebo procházkami s přáteli, každý večer zasednou ke společné večeři. Vysokým šedým zdem, které stojí v bezprostředním sousedství jejich sídla, nevěnují žádnou pozornost. Zvuky, které se za zdí neustále ozývají, už rodina ani nevnímá. Film Zóna zájmu, vyznamenaný Velkou cenou na MFF v Cannes, natočil Jonathan Glazer na motivy stejnojmenné literární předlohy Martina Amise.



Recenze: Zóna zájmu

Kinobox.cz
80%

Festivalová událost sezóny nedělá své pověsti ostudu. Nabízí náhled do perverzní každodennosti fašistického ráje, nad jehož nádhernými květinami se vznáší dým z osvětimských komínů. Z urputné odhodlanosti rodiny Hössových předstírat, že je vše v pořádku, běhá mráz po zádech. Stejně jako ze silného pocitu, který jen podtrhuje Glazerova veskrze současná režie, že sledované události nejsou jen ukončeným dějinným okamžikem, jakkoliv bychom si to přáli.


lamps
lamps
15 156 bodů
10
Z plakátu, řídkého propagačního materiálu a dostupných ohlasů o formálních dominantách by jeden řekl, že ho Zóna zájmu už nemůže tolik překvapit. Od prvních sekund jsem byl fascinovanej tím, jak moc to není pravda. Už bílé titulky hlásající název na černém pozadí, které se dobré dvě minuty rozplývají stejně, jako se lidská těla spalují v popel, jsou brutálně silné. A skvěle předjímají ty na papíře jednoduché dominanty kolem kontrastujícího prostoru a povýšení zvukové stránky na vlastní dějovou linii, která v nás až symbolicky probouzí tu nejhorší představivost. Jednoduché kompozice a kamerové švenky snímají jemnou interakci mezi těmito dvěma prostředími/liniemi, kdy krásně nastrojená zahrada vertikálně přetéká v ponuré záblesky pekla, z něhož stoupá dým, ozvěny střelby a mučivých výkřiků. Glazer tuhle hranu obrušuje až surreálnými okamžiky, jež minimálně ve dvou scénách imitují hororovou inscenaci (náhlé probliknutí spalovny v pozhasínané chodbě a maminčin noční pokoj v záři ohně z lidských těl). Nikdy ale nejde o vytržení z naprosto realistického kontextu (až na dvě výjimky, o tom trochu níže). Už pečlivě načančaná zahrada, jíž se Hossova manželka tak zaujatě chlubí, svědčí prostě o precizní organizovanosti těch lidí, kterou aplikují i na nepředstavitelně rozsáhlou genocidu. Paradoxně tady, v chladných kancelářích a u telefonního aparátu, na nás nejvíc dolehne, jak olbřímí akcí byl holocaust na pouhou organizaci a kam až sahá jeho strašidelnost – nejen objemem smrti, ale též odtažitým pracovním přístupem těch na správné (sorry, špatné) straně pušky. Snad v žádném filmu jsem dosud nezaznamenal tak moc realistické chování postav; od témat ženských rozhovorů, s ledovým klidem protkaných zdánlivými triviálnostmi, jež z pohledu zde zamlčované historie působí tak děsivě („ty závěsy se mi moc líbily; do těch šatů prostě zhubne“), až po neposedné harašení synka. Ty zrůdy se chovají tak normálně, až jste v napětí, jestli a kdy se konečně projeví. Otočí hlavu směrem za výstřelem nebo to nějak verbálně okomentují. Doufáte, že minimálně Hedwiga prostě potlačila zbytky empatie a schovává se za fasádu nutnou ke spokojenosti v honosném obydlí. Jenže ne, žádná fasáda tam není, koukáme na vysvlečené, naprosto lhostejné a odporné figury. Zóna zájmu mě nepřestala překvapovat a fascinovat (z pro mě zkrátka nesetřesitelného interpretačního hlediska) už jen tím, jak dokázala tuhle hrůznou fádnost stupňovat natolik... přirozeně. Jde to proti běžnému diváckému komfortu třeba i v tom, jak místy falešně předznamenává nějaké dění (postava vejde do místnosti v záběru zdůrazňujícím telefon v popředí, ale aparát nakonec nesehraje žádnou roli). Momentálně i tak prostě nedokážu racionálně přijmout člověka, který nechá odpad s tím, že se nudil. Vždyť je to významově snad nejhutnější a nejdůležitější film o holocaustu, který dělá dokonalý protipól k Schindlerovu seznamu – ten nám brutálně působivě vnutil správné morální východisko (to jediné možné a nezpochybnitelné). Zóna zájmu připomíná absolutně chladnokrevné opomenutí zla, z čehož je nám až nevolno (kdo si stěžuje na absenci emočního napojení na postavy.. tak já nevím, trošku víc nad tím přemýšlejte, tak moc nepochopit to snad nejde), přičemž si vypomáhá dvěma skvostnými symbolickými sekvencemi. Snová se dovolává přehlíženého a zamlčovaného hrdinství, které bylo pro jeho aktéry noční můrou, ta závěrečná hovoří ani ne o nezbytném oprašování tragické události, jako spíš o děsivém výsledku a udržovaném odkazu precizně organizované „práce“ – a je to skoro čtverácky formou takového Jacquese Tatito... jenže v obráceném a kompletně hororovém významu. Možná se toho tentokrát zastávám moc útočně, ale to proto, že tenhle film si podle mě prostě zaslouží porozumění jako málokterý. Zatím tak na 95 %, zbytek si nechám napříště.
avenis
avenis
8 151 bodů
6
Otřesné v tom pravém slova smyslu. Pohled na Osvětim z jiné strany, očima rodiny vrchního likvidátora lidí. Totální odlidštění, otupení, lhostejnost. Dokonce i k pláči vlastního dítěte. Měla bych ocenit uměleckost a hloubku, ale na mě to moc dojem neudělalo. Ano, ten přistup je novátorský, to dramatično tu je a vzniká postupně, tajemně, jako kdybychom je šmírovali skrytou kamerou... ale prostě se mi to nelíbí.
marie-kolarova
marie-kolarova
2 829 bodů
8
Ne, toto jsou děvčata z vesnice, židi jsou za zdí. Věta, která skvěle vystihuje atmosféru filmu. Tady před zdí si madam Hedwiga opečovává svůj ráj na zemi. Na pozadí je slyšet ozvěna pekla a vidět temný kouř. A pořád dokola si divák může pokládat otázku, jak mohli spokojeně žít vedle vražedného kolosu smrti. Jeden z nejpozoruhodnějších okamžiků filmu je noční scéna, ve které Hedwičina matka pozoruje tábor. Kdysi sloužila v židovské domácnosti. Je nadšená, jak se dceři daří dobře. Pak se v noci probudí, zadívá se směrem za zeď a uvědomí si svoji hranici akceptovatelného. Tu, kterou její dcera už dávno ztratila. Ráno zmizí a nechá jen psaný vzkaz. Příjemný nebyl, protože Hedwiga ho okamžitě vhodí do kamen. Škoda nepropracované postavy Hösse. Druhá polovina filmu ztrácí předchozí naléhavost s vypointovanými dialogy ilustrujícími chladnou bezcitnost vykonavatelů zrůdnosti vyhlazovacích táborů.


Dodatečné informace

Původní název:
The Zone of Interest (více)
  • Zóna zájmu
  • Velká Británie The Zone of Interest
  • Velká Británie A Zona de Interesse
  • Velká Británie Érdekvédelmi terület
  • Velká Británie La zona de interés
  • Velká Británie La zona d'interesse
  • Velká Británie La zone d'intérêt
  • Velká Británie Strefa interesów
  • Velká Británie Zona de interés
  • Velká Británie Zona De Interés
  • Velká Británie Zona de Interesse
  • Velká Británie Zona interesa
  • Velká Británie Ζώνη ενδιαφέροντος
  • Velká Británie Зона интересов
  • Velká Británie 夢想集中營
Premiéra v ČR:
15. 2. 2024
Distributor:
Aerofilms
Země původu:
Velká Británie, Polsko, USA
Rozpočet:
15 mil. USD
Tržby:
37,74 mil. USD (celosvětově)

Podobné