Leonardo DiCaprio

81 let. To bývá věk, kdy si většina lidí užívá důchodu, svých koníčků, procházek a času s bližními. U hollywoodských legend typu Ridley Scott, Francis Ford Coppola či Martin Scorsese je překročení osmdesátky spojené spíše se snahou věnovat se řemeslu naplno a plnit si na stará kolena největší filmové tužby. Posledně jmenovaná ikona totiž evidentně nehodlá zvolnit ani na vteřinu a po ambiciózních a obsáhlých Zabijácích rozkvetlého měsíce (Killers of the Flower Moon) by chtěla natočit hned dva filmy najednou.

Francis Ford Coppola oslavil před pár dny 85. narozeniny. Tuto fázi života velkých umělců často trávíme vzpomínáním a jmenováním jejich největších úspěchů. Americká generace spratků ale nemá na odpočinek ani pomyšlení, jak ostatně vidíme u Scorseseho a Spielberga, kteří by furt něco dělali. Zdálky se přesto poslední roky mohlo zdát, že se Coppola na kinematografii vykašlal a vydělává miliony svým vinařským impériem. To byl ale jen kalkulovaný dlouhý nádech před poslední velkou písní. Dost možná jeho největší. Vysněné Megalopolis nakonec natočil prakticky výhradně z vlastní kapsy, což je u projektu za víc než 100 milionů dolarů bezprecedentní. Čeká nás ale jistě film jako žádný jiný.

Sní, či bdí? Dvojznačný závěr Počátku (Inception), kvůli němuž si nemůžeme být jistí, v jaké realitě se postava Leonarda DiCapria opravdu nachází, je jistě velmi provokativní, tvoří však jen jeden dílek skládačky, proč se tohle mysteriózní sci-fi řadí k nejpopulárnějším filmům Christophera Nolana. Od vizuálně dechberoucích momentů přes strhující a originální bitky až po myšlenky o povaze našeho vědomí. To vše baví diváky i divačky bezmála dekádu a půl po premiéře, na kterou jsme si ale museli hodně počkat.

Nazývat se žijící legendou může málokdo a vedle Chucka Norrise na to má nezpochybnitelný nárok herec, režisér, scenárista a hudební skladatel Clint Eastwood. Možná nejslavnější kovboj stříbrného plátna z filmů Sergia Leoneho přesedlal před víc jak půlstoletím také k režii a tehdy započal svou ještě úspěšnější tvůrčí epochu. Držitel čtyř Oscarů za dramata Nesmiřitelní (Unforgiven) a Million Dollar Baby má na kontě přes čtyřicet režijních zářezů, v nichž se často zařezával pohledem do svých soků také před kamerami. Ve třiadevadesáti letech Eastwood dotočil soudní drama Juror #2 s Nicholasem Houltem (Menu) a Toni Collette (Děsivé dědictví) a na zákulisní fotografii má z velitelské sesle stále přehled, i když podle všeho už píše svou labutí píseň.

O pracovitosti a neúnavnosti Ridleyho Scotta nemůže být pochyb. Každou chvíli se objeví zpráva o dalším projektu, k němuž se upsal. Momentálně se zdá, že po dokončení druhého Gladiátora natočí biografii disco kapely Bee Gees a i když bychom ho nejspíš radši viděli u nějakého nápaditějšího námětu, není pochyb o tom, že jeden z největších hollywoodských dříčů odvede svou práci.

Některé nezodpovězené otázky kinematografie pálí publikum dnes stejně jako v době premiéry. Zastaví se káča na konci Počátku (Inception)? Co je v kufříku v Pulp Fiction? A v neposlední řadě: Mohl se Jack zachránit na těch pitomých dveřích, kdyby se s Rose jen trochu snažili? Odpověď různými více či méně důvěryhodnými experimenty hledal sám režisér Titaniku James Cameron, ale i řada jiných vědátorů s příliš velkým množstvím volného času. A nyní se k nim bude moct připojit kdokoliv, kdo si ikonickou rekvizitu za enormní částku koupil.

Když koncem 90. let dával George Lucas dohromady střípky prequelové trilogie, z role Anakina Skywalkera pro druhou a třetí epizodu se stala jedna z nejžádanějších prací v Hollywoodu. O úlohu se ucházelo zhruba 1500 herců, nakonec se však Lucas rozhodl pro nepříliš známého Haydena Christensena. Tato volba leckoho překvapila, nejvíce však samotného rodáka z kanadského Vancouveru.

České romantické komedie stále vládnou tuzemským kinům a jestli se někdo dá označit za vrchního guru žánru, je to to Tomáš Hoffman. Ten nejen, že zrežíroval příjemnou Bezva ženskou na krku, ale zejména má producentské prsty v Ženách v běhu a Ženách v pokušení, jež obě viděl v kinech přes milion diváků. A tím výčet jeho slaďáckých dojáků nekončí. Jedná se zkrátka o člověka, který ví, jak vytvořit divácký hit. Na cílovku pak nejspíš zafunguje i jeho druhý režijní počin Sladký život.

The Batman z roku 2022 byl jednoznačným úspěchem, jenž spravil chuť veřejnosti po krachujícím snyderversu. Tržby dosahující 800 milionů dolarů i přes probíhající pandemii značí nezpochybnitelný komerční úspěch. A mnohým tahle nová inkarnace sedla přímo královsky. Dvojka (a nejen ona) byla tedy oznámena prakticky okamžitě, nicméně jsme se jí stále nedočkali. A ještě chvíli nedočkáme.

Březen je v plném proudu a jednotlivé streamovací služby chtějí i tento měsíc přilákat diváky řadou velkých a lákavých titulů. Patří mezi ně samozřejmě i Voyo, které má i po konci výtečné kriminálky Metoda Markovič: Hojer rozhodně co nabídnout.

Osmdesátiletý Christopher Walken podle vlastních slov nikdy nemusel utíkat před zástupy bulvárních novinářů, přestože mnoho osobitějších a legendárnějších celebrit v Hollywoodu nenajdete. Herec, jenž si v pubertě vytvaroval účes podle Elvise Presleyho a svou ikonickou nesouvislou mluvu přisuzuje vlivu mezinárodní hatmatilky v rodné chudinské čtvrti New Yorku, přerušil čtyřletý filmový půst účastí v jednom z největších filmů posledních let. V Duně 2 (Dune: Part Two) i na menším prostoru zazářil jako císař Shaddam IV a s vidinou spolupráce s oblíbeným režisérem Denisem Villeneuvem porušil také své cestovatelské zábrany, tudíž mohl navštívit krásnou Budapešť a svou přirozenou autoritou zneklidňovat mladší hvězdné kolegy.

Timothée Chalamet patří už skoro dekádu k největším hvězdám své generace. Jeho o tři roky staršího vrstevníka Austina Butlera oproti němu bereme jako nováčka, protože se opravdu zapsal do povědomí až vloni díky Luhrmannově opulentním Elvisovi, za nějž byl nominován na Oscara. Pánové se nyní setkali na natáčení druhé Duny (Dune: Part Two) a nejspíš si padli do noty, protože nyní Timothée vymýšlí, jak Austina dostat do svého dalšího filmu. A to rovnou v jeho doposud nejikoničtější inkarnaci.

Když se někdo zmíní o sci-fi filmech, většina fanoušků má po ruce alespoň obecný kanonický přehled. Nejdůležitější je pravděpodobně Vesmírná odysea (2001: A Space Odyssey), nejslavnější Star Wars, nejfilosofičtější na západě Blade Runner a na východě Stalker. Ke sci-fi se minimálně jednou přikloní snad každá velká režisérská osobnost, neboť v nesnadné charakterizaci a ohraničení tohoto žánru spatřují možnosti pro nekonečně kreativní vyjadřování, ať už vizuální nebo příběhové. Ve většině případů sci-fi filmy vychází z jiných kulturních zdrojů včetně literatury a komiksu, v dnešní době často rozvíjí či remakují klasická díla a série. V tomto článku se ovšem zaměříme na osm finančně nejúspěšnějších sci-fi historie, jejichž námět pramení přímo z myslí filmařů a neopírá se o žádné přidružené médium nebo značku.

Magazín Forbes i letos zveřejnil pravidelný žebříček nejlépe vydělávajících herců a hereček Hollywoodu. Některá jména vzhledem ke své vytíženosti a dlouhodobé popularitě nepřekvapí, u jiných však není na první pohled zřejmé, jak se do elitní desítky dostaly. Ve hře je však složitá hollywoodská matematika, u níž nejde jen o kasovní úspěšnost jednotlivých titulů, nýbrž i to, jaké podmínky si daná osobnost dokáže vyhádat do smlouvy.

Málokterý film byl vyhlížen s takovým napětím jako Star Wars: Epizoda I - Skrytá hrozba (Star Wars: Episode I - The Phantom Menace). A málokteré zklamání bylo tak bolestné. Jak pro publikum, tak pro samotný štáb, který nesl neblahé následky. První epizodu prequelové trilogie dnes považujeme za vzorový příklad toho, jak daleko může zajít fanouškovská toxicita a posedlost. A nikdo to neměl horší než tehdy desetiletý Jake Lloyd, jenž bláhově myslel, že se mu v malém věku splnil sen a má před sebou velkou budoucnost. Dnes slaví 35. narozeniny a další filmovou roli si od té doby nepřipsal.