Batalives: Baťovské životy
- Dokumentární
- +1
ZTRATILI JSME STALINA (režie: Armando Ianucci)
Ještě před uvedením téhle koprodukční fiktivní komedie o smrti diktátora a mocenském boji provázela snímek Ztratili jsme Stalina solidní mediální bublina a zákaz promítat film v Rusku. A je to logické. Když se v závěsu známých herců a po vzoru anarchistických šprýmařů Monthy Python pustíte do komediální taškařice, která si bere na paškál "tatíčka Stalina", můžete si být jisti, že to na východě nezůstane bez povšimnutí. Ale abychom se vrátili k filmu; dle dostupných recenzí není vůbec špatný, blíží se divadelní inscenaci a užijí si ho vyznavači britského humoru. Procentuelní hodnocení prozatím 76 procent.
GRINGO: ZELENÁ PILULE (režie: Nash Edgerton)
Již název akční komedie napoví, oč v režijní novince Nashe Edgertona půjde. Ano, v hledáčku jsou Mexiko a marihuana. Hrdinským smolařem filmu je korporátní podpantoflák Harold (David Oyelowo), který se po sérii nešťastných událostí zaplete s narkobarony, mezinárodními žoldáky a americkým úřadem pro boj s narkotiky. Bude to film k pokukání? Dostupné recenze to zrovna nepotvrzují; prozatím vychází průměrná známka 52 procent.
Retro táhne. A když se navíc vztahu k aktuálnímu tématu, to si pište, že ho někdo opráší. Na Souboji pohlaví se podílela hned dvojice režisérů a ve sportovním příběhu inspirovaném skutečnou událostí ze 70. let se můžete těšit na herecké hvězdy Emmu Stone (La La Land) a Stevea Carella (Hon na lišku). Carell ztvárnil šovinistu, komika a někdejšího tenistu Bobbyho Riggse, který vyzval na souboj šampionku Billie Kingová. A ta mu to jak se patří natřela. Kingová v 70. letech lobbovala za rovné příležitosti (a platy) mužů a žen, Riggs byl nechvalně známý svými vulgarismy a nemístnými narážkami.
To je ovšem minulost. Stane se Souboj pohlaví nezapomenutelným filmem? Těžko. Recenzenti prozatím dávají 61 procent, přičemž často kritizují hru na příliš vážnou strunu, kde chybí nadhled a poukaz na historické paradoxy. Fanoušky retra, sportu a výše zmiňovaných herců si nicméně přijdou na své.
Seveřan Jo Nesbø není jen autorem ceněných detektivek, které se staly předlohou pro celou řadu filmů. Druhým filmem to dokládá rodinná podívaná Jo Nesbø: Doktor Proktor a vana času, v níž se dětští hrdinové a roztržitý génius podívají do minulosti. Důvod? Doktor Proktor chce zabránit své dávné francouzské lásce Julietě ve svatbě s padouchem. Jenže se to poněkud zvrtne.
DO VĚTRU (režie: Sofie Šustková)
Do českých kin míří hned tři novinky tuzemských tvůrců. První je komorní drama od prosluněných pláží debutantky Sofie Šustkové Do větru, které se odehrává na plachetnici během plavby tříčlenné posádky kolem řeckých ostrovů. Jak naruší mladý dokumentarista dvojici sourozenců? Na to odpoví generační výpověď mladé filmařky, která rozhodně neřekla poslední slovo. Recenzenti prozatím dávají 59 procent.
BUFO ALVARIUS (režie: Filip Záruba)
Debutantem na poli celovečerní tvorby je též Filip Záruba, který se v dokumentu Bufo Alvarius pustil po stopách halucinogenní žáby z Ekvádoru. Výsledný film je spojením jedné mystické seance s magickou látkou, která lidem dokáže rozšířit duchovní obzory, a komentářem nestora ve výzkumu LSD a objevitele metody holotropního dýchání Stanislava Grofa. Jako osvěta podnětné, jako zážitek nicméně těžko přenositelné. Pochopitelně.
Obuvnická firma Baťa se během 20. století rozlétla doslova na všechny světové kontinenty. A založila tam hned několik měst. Jak se v nich v současnosti žije? Co si se jménem Baťa a při vyslovení slov jako Česká republika nebo Zlín mnozí vybaví? Na to hledá odpověď dokument dvojice režisérů. Idyla zde naráží na nesmlouvavou realitu, snímku vévodí osobnosti respondentů, mnohdy velmi "nakažlivé".
DEN CO DEN (režie: Michael Sucsy)
V kinech si na své přijdou též vyznavači romantiky. Novinka Michaela Sucsyho (Navždy spolu) vypráví příběh člověka, který se každý den probudí do jiného těla, zůstává nicméně věrný své lásce, dívce Rhiannon (Angourie Rice). Ať už jako černoch, hezoun, tlouštík nebo mladá žena...
NICO, 1988 (režie: Susanna Nicchiarelli)
A na závěr něco pro milovníky rockové hudby. Snímek Nico, 1988 se věnuje posledním rokům života známé zpěvačky a modelky Christy Päffgenové, která se do historie zapsala pod přezdívkou Nico. Talentovaná modelka, která si zahrála ve Felliniho Sladkém životě (1960), se proslavila jako zpěvačka skupiny Velvet Underground. A celý život pak probíhal ve stínu tohoto krátkého, nicméně intenzivního angažmá.
Režisérka Susanna Nicchiarelli se ale zcela logicky ve svém snímku zaměřuje na poslední roky života zpěvačky, která spadla do drogové závislosti, vyrážela na světová turné v doprovodu indického harmonia a málokdo mohl nahlédnout do její komplikované duše. Ve filmu najdete též rekonstrukci legendárního vystoupení zpěvačky Nico v pražském klubu Opatov, které v půlce 80. let minulého století rozehnala komunistická policie. Recenzenti dávají snímku Nico, 1988 prozatím 73 procent.
Seznam všech dubnových premiér najdete ZDE.
Seznam všech filmů v kinech podle % hodnocení uživatelů Kinobox.cz najdete ZDE.
