?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

Maurice Tinchant: Filmy a seriály

  • Krásná hašteřilka
    Krásná hašteřilka (1991)
    Film
    Mladý malíř Nicolas se svou přítelkyní přicházejí na návštěvu ke stárnoucímu kolegovi Frenhoferovi (skvělý Michel Piccoli), kterého Nicolas obdivuje. Ten je se svojí ženou Liz přivítá a ukáže jim své práce. Během hovoru se zmíní o kdysi započatém obrazu Krásná hašteřilka, ke kterému ho inspiroval příběh o skutečné kurtizáně s touto přezdívkou. Ukáže se, že tento obraz maloval kdysi před lety podle své tehdejší modelky - nyní už manželky Liz...
    Žánry:DramaErotický
    75%
    Mladý malíř Nicolas se svou přítelkyní přicházejí na návštěvu ke stárnoucímu kolegovi Frenhoferovi (skvělý Michel Piccoli), kterého Nicolas obdivuje. Ten je se svojí ženou Liz přivítá a ukáže jim své práce. Během hovoru se zmíní o kdysi započatém obrazu Krásná hašteřilka, ke kterému ho inspiroval příběh o skutečné kurtizáně s touto přezdívkou. Ukáže se, že tento obraz maloval kdysi před lety podle své tehdejší modelky - nyní už manželky Liz...
    Žánry:DramaErotický
    1
  • Jeanne la Pucelle II - Les prisons
    Jeanne la Pucelle II - Les prisons (1994)
    Film
    75%
    2
  • Jeanne la Pucelle I - Les batailles
    Jeanne la Pucelle I - Les batailles (1994)
    Film
    71%
    3
  • Tajemství obrany
    Tajemství obrany (1998)
    Film
    71%
    4
  • Sbohem, můj sladký domove
    Sbohem, můj sladký domove (1999)
    Film
    Nicholas je nejstarší syn zámožné rodiny z předměstí. Jeho matka, podnikatelka, uzavírá obchody z helikoptéry a má poměr se svým obchodním partnerem. Jeho veselý otec, alkoholik, je naopak uvězněn ve svém pokoji se svým oddaným psem a elektrickou vláčkodráhou. Aniž by to jeho rodiče tušili, Nicholas pracuje jako umývač oken a nádobí v pařížské kavárně. Je také zamilovaný do dcery majitele jiné kavárny, která má ale násilnického přítele. Jedné noci Nicholas propašuje do rodinného vinného sklípku pár opilých povalečů a jeho otec si nečekaně oblíbí jednoho z nich.
    Žánry:DramaKomedie
    70%
    Nicholas je nejstarší syn zámožné rodiny z předměstí. Jeho matka, podnikatelka, uzavírá obchody z helikoptéry a má poměr se svým obchodním partnerem. Jeho veselý otec, alkoholik, je naopak uvězněn ve svém pokoji se svým oddaným psem a elektrickou vláčkodráhou. Aniž by to jeho rodiče tušili, Nicholas pracuje jako umývač oken a nádobí v pařížské kavárně. Je také zamilovaný do dcery majitele jiné kavárny, která má ale násilnického přítele. Jedné noci Nicholas propašuje do rodinného vinného sklípku pár opilých povalečů a jeho otec si nečekaně oblíbí jednoho z nich.
    Žánry:DramaKomedie
    5
  • Chasse aux papillons, La
    Chasse aux papillons, La (1992)
    Film
    70%
    6
  • Holy Motors
    Holy Motors (2012)
    Film
    Leos Carax, nevyzpytatelný enfant terrible francouzského filmu, se po třináctileté pauze vrátil triumfálním způsobem. Ve filmu, který měl podle mnohých letos v Cannes získat Zlatou palmu, ztvárnil režisérův věrný druh Denis Lavant tajuplného pana Oscara, beroucího na sebe v průběhu jednoho dne nejrůznější identity ve zneklidňující show snímané neviditelnými kamerami. „Kvůli čemu to ještě děláte?“ ptá se Oscara jeho šéf, ztvárněný Michelem Piccolim. „Pro krásu samotného gesta,“ odpovídá Lavantův chameleonský hrdina a charakterizuje tak režisérovo krédo „rozprostřené“ do pěti filmů v průběhu téměř třiceti let. Pro Caraxe typické, bolestně romantické vidění světa se snoubí s hravou provokativností a nezměrnou láskou k bizarním milníkům v dějinách filmu (mezi mnoha jinými Oči bez tváře Georgese Franjua). Jeho uhrančivý spektákl je prostoupen obdivem k Paříži, která bezmocně přihlíží pomalému zániku legendárního obchodního domu Samaritaine v sousedství Pont Neuf, ale třeba i k mizejícímu světu limuzín či zpěvu Kylie Minogue. (MFF Karlovy Vary)
    Režie:Leos Carax
    67%
    Leos Carax, nevyzpytatelný enfant terrible francouzského filmu, se po třináctileté pauze vrátil triumfálním způsobem. Ve filmu, který měl podle mnohých letos v Cannes získat Zlatou palmu, ztvárnil režisérův věrný druh Denis Lavant tajuplného pana Oscara, beroucího na sebe v průběhu jednoho dne nejrůznější identity ve zneklidňující show snímané neviditelnými kamerami. „Kvůli čemu to ještě děláte?“ ptá se Oscara jeho šéf, ztvárněný Michelem Piccolim. „Pro krásu samotného gesta,“ odpovídá Lavantův chameleonský hrdina a charakterizuje tak režisérovo krédo „rozprostřené“ do pěti filmů v průběhu téměř třiceti let. Pro Caraxe typické, bolestně romantické vidění světa se snoubí s hravou provokativností a nezměrnou láskou k bizarním milníkům v dějinách filmu (mezi mnoha jinými Oči bez tváře Georgese Franjua). Jeho uhrančivý spektákl je prostoupen obdivem k Paříži, která bezmocně přihlíží pomalému zániku legendárního obchodního domu Samaritaine v sousedství Pont Neuf, ale třeba i k mizejícímu světu limuzín či zpěvu Kylie Minogue. (MFF Karlovy Vary)
    Režie:Leos Carax
    7
  • Příběh Marie a Juliena
    Příběh Marie a Juliena (2003)
    Film
    Osamělý Julien Müller vyhlíží zcela obyčejně, podobně jako jeho poloprázdný dům s hodinářskou dílnou. Posléze však začneme jeho profesi vnímat symbolicky, ani ne tak kvůli záhadným obchodně-vyděračským vztahům s démonickou madame, ale kvůli jeho poutům k tajemné Marii. Před rokem se zdálo, že se osudově setkali, jenže Marie pak beze stopy zmizela a teď se stejně nevysvětlitelně opět vynořila. Začnou spolu žít a Marie střídá chvíle oddané lásky a vášně s odtažitostí a mrazivou zmrtvělostí, jako by přicházela ze světa, kde čas nemá žádnou váhu a s ním nic, co je na něm budováno a co se v něm rozprostírá. A Julien, zvyklý vše odměřovat tikotem hodin, stojí zcela bezmocně před odhalovaným tajemstvím. Zvláštního napětí je ve filmu dosahováno tím, že všední prostředí se před našima očima proměňuje v mámivé labyrinty, jež obsahují magické předměty a směrem k postavám vysílají sotva zachytitelné signály.
    67%
    Osamělý Julien Müller vyhlíží zcela obyčejně, podobně jako jeho poloprázdný dům s hodinářskou dílnou. Posléze však začneme jeho profesi vnímat symbolicky, ani ne tak kvůli záhadným obchodně-vyděračským vztahům s démonickou madame, ale kvůli jeho poutům k tajemné Marii. Před rokem se zdálo, že se osudově setkali, jenže Marie pak beze stopy zmizela a teď se stejně nevysvětlitelně opět vynořila. Začnou spolu žít a Marie střídá chvíle oddané lásky a vášně s odtažitostí a mrazivou zmrtvělostí, jako by přicházela ze světa, kde čas nemá žádnou váhu a s ním nic, co je na něm budováno a co se v něm rozprostírá. A Julien, zvyklý vše odměřovat tikotem hodin, stojí zcela bezmocně před odhalovaným tajemstvím. Zvláštního napětí je ve filmu dosahováno tím, že všední prostředí se před našima očima proměňuje v mámivé labyrinty, jež obsahují magické předměty a směrem k postavám vysílají sotva zachytitelné signály.
    8
  • Ráno v Benátkách
    Ráno v Benátkách (2002)
    Film
    Pondělí ráno. Vincent vstává v pět hodin, nasedá do svého opotřebovaného auta a hodinu a půl jede do továrny, kde se celý den věnuje tupé a monotónní práci, při které si nesmí ani zakouřit. Po návratu domů by nejraději maloval, samotu jeho ateliéru však permanentně narušují rodinné povinnosti. Práce, žena i děti mu ze života dělají peklo, a tak si jednoho dne koupí lístek do Benátek a bez varování odjíždí. Po dlouhé době se dokáže radovat z obyčejného dne, prochází se městem a potkává jistého Carla, který mu nabídne nocleh. Ráno je oba nezvykle brzo probouzí budík. Je pondělí a Carlo musí do továrny, kde se nesmí kouřit a kde se hodně a jednotvárně pracuje. Vincent raději cestuje dál, neznámo kam, a když se po zhruba osmi měsících jednoho večera opět ukáže ve svém stavení kdesi na francouzském venkově, zjišťuje, že rodina si jeho nepřítomnosti málem ani nevšimla. Ráno tedy v pět hodin vstane, nasedne do svého opotřebovaného auta a hodinu a půl jede do továrny, kde se celý den věnuje tupé a monotónní práci, při které si nesmí ani zakouřit. Snímek byl na Berlinale 2002 oceněn Stříbrným medvědem za nejlepší režii.
    63%
    Pondělí ráno. Vincent vstává v pět hodin, nasedá do svého opotřebovaného auta a hodinu a půl jede do továrny, kde se celý den věnuje tupé a monotónní práci, při které si nesmí ani zakouřit. Po návratu domů by nejraději maloval, samotu jeho ateliéru však permanentně narušují rodinné povinnosti. Práce, žena i děti mu ze života dělají peklo, a tak si jednoho dne koupí lístek do Benátek a bez varování odjíždí. Po dlouhé době se dokáže radovat z obyčejného dne, prochází se městem a potkává jistého Carla, který mu nabídne nocleh. Ráno je oba nezvykle brzo probouzí budík. Je pondělí a Carlo musí do továrny, kde se nesmí kouřit a kde se hodně a jednotvárně pracuje. Vincent raději cestuje dál, neznámo kam, a když se po zhruba osmi měsících jednoho večera opět ukáže ve svém stavení kdesi na francouzském venkově, zjišťuje, že rodina si jeho nepřítomnosti málem ani nevšimla. Ráno tedy v pět hodin vstane, nasedne do svého opotřebovaného auta a hodinu a půl jede do továrny, kde se celý den věnuje tupé a monotónní práci, při které si nesmí ani zakouřit. Snímek byl na Berlinale 2002 oceněn Stříbrným medvědem za nejlepší režii.
    9
  • Nuit et jour
    Nuit et jour (1991)
    Film
    63%
    10
  • Nesahejte na sekeru
    Nesahejte na sekeru (2007)
    Film
    62%
    11
  • Chantrapas
    Chantrapas (2011)
    Film
    Mladý gruzínský filmař Nicolas nechce nic víc než točit své filmy. Po ideologických půtkách utíká z domoviny do Francie, nicméně země umění zaslíbená mu brzy začne házet klacky pod nohy. Poslední snímek ve Francii žijícího gruzínského režiséra Otara Iosselianiho nepochybně nese autobiografické rysy. Spíše než o jednoznačnou osobní výpověď tu ovšem jde – stejně jako v jeho starších snímcích – o univerzální, meditativní, lyrické podobenství. Iosseliani se vyhýbá vysvětlování či ponoru do psychiky postav. Subtilní etudy se odehrávají v dlouhých záběrech, zakončených často nenápadnými pointami a vše směřuje k hádankovitému zamyšlení nad krajinou a lidmi, kteří v ní žijí. Jemná ironie dotváří jedinečnou náladu, obrazy tady hovoří samy za sebe.
    Žánry:Drama
    60%
    Mladý gruzínský filmař Nicolas nechce nic víc než točit své filmy. Po ideologických půtkách utíká z domoviny do Francie, nicméně země umění zaslíbená mu brzy začne házet klacky pod nohy. Poslední snímek ve Francii žijícího gruzínského režiséra Otara Iosselianiho nepochybně nese autobiografické rysy. Spíše než o jednoznačnou osobní výpověď tu ovšem jde – stejně jako v jeho starších snímcích – o univerzální, meditativní, lyrické podobenství. Iosseliani se vyhýbá vysvětlování či ponoru do psychiky postav. Subtilní etudy se odehrávají v dlouhých záběrech, zakončených často nenápadnými pointami a vše směřuje k hádankovitému zamyšlení nad krajinou a lidmi, kteří v ní žijí. Jemná ironie dotváří jedinečnou náladu, obrazy tady hovoří samy za sebe.
    Žánry:Drama
    12
  • Gentille
    Gentille (2005)
    Film
    Když film Gentille začíná, Fontaine Leglou kráčí po pařížské ulici a zastaví se, aby konfrontovala muže, kterého podezřívá ze sledování. Řekne mu, že vypadá normálně, ale omlouvá se, nemá čas s ním jít na kávu. Když přesvědčivě protestuje, že ji nesledoval, omluví se a pozve ho na kávu. Zdá se, že Fontaine má relativně dobrý život. Pracuje jako anestezioložka v luxusní psychiatrické léčebně a má doma přítele, nositele Nobelovy ceny za výzkum Arktidy, Michela, který ji zřejmě miluje. Ale evidentně ji něco trápí. Chodí neustále roztržitá a často si plete totožnost a úmysly jiných lidí. Když ji Michel požádá o ruku, potřebuje nějaký čas, aby to strávila, než odpoví.
    Žánry:Drama
    59%
    Když film Gentille začíná, Fontaine Leglou kráčí po pařížské ulici a zastaví se, aby konfrontovala muže, kterého podezřívá ze sledování. Řekne mu, že vypadá normálně, ale omlouvá se, nemá čas s ním jít na kávu. Když přesvědčivě protestuje, že ji nesledoval, omluví se a pozve ho na kávu. Zdá se, že Fontaine má relativně dobrý život. Pracuje jako anestezioložka v luxusní psychiatrické léčebně a má doma přítele, nositele Nobelovy ceny za výzkum Arktidy, Michela, který ji zřejmě miluje. Ale evidentně ji něco trápí. Chodí neustále roztržitá a často si plete totožnost a úmysly jiných lidí. Když ji Michel požádá o ruku, potřebuje nějaký čas, aby to strávila, než odpoví.
    Žánry:Drama
    13
  • Podzimní zahrady
    Podzimní zahrady (2006)
    Film
    Vincent je ministrem, ale šlapou mu na paty. Nikoho tedy příliš nepřekvapí, když musí z úřadu odejít a ponořit se zpátky do obyčejného života. Tam se na něj sesypou staré známosti a matka. Přesto Vincent pomalu začíná zjišťovat, že život „tam dole“ je vlastně krásný. Ioseliani natočil břitkou politickou satiru, kdy se mu výborně daří dramatizovat takové věci jako korupci, touhu po penězích a maloměšťáctví, a to prostřednictvím situačních gagů. Mezi ty nejdůslednější pak patří obsazení Michela Piccoliho do role Vincentovy matky. S takovou chutí zahranou stařenku v současném filmu tak snadno nenalezneme. Za kameru se postavil spolupracovník slavných (J. Rivette, A. Varda, F. Truffaut) William Lubtchansky. (FEBIOFEST 2007)
    Žánry:Komedie
    59%
    Vincent je ministrem, ale šlapou mu na paty. Nikoho tedy příliš nepřekvapí, když musí z úřadu odejít a ponořit se zpátky do obyčejného života. Tam se na něj sesypou staré známosti a matka. Přesto Vincent pomalu začíná zjišťovat, že život „tam dole“ je vlastně krásný. Ioseliani natočil břitkou politickou satiru, kdy se mu výborně daří dramatizovat takové věci jako korupci, touhu po penězích a maloměšťáctví, a to prostřednictvím situačních gagů. Mezi ty nejdůslednější pak patří obsazení Michela Piccoliho do role Vincentovy matky. S takovou chutí zahranou stařenku v současném filmu tak snadno nenalezneme. Za kameru se postavil spolupracovník slavných (J. Rivette, A. Varda, F. Truffaut) William Lubtchansky. (FEBIOFEST 2007)
    Žánry:Komedie
    14
  • Aïe
    Aïe (2000)
    Film
    56%
    15
  • 36 pohledů z vrcholu Saint-Loup
    36 pohledů z vrcholu Saint-Loup (2009)
    Film
    56%
    16
  • Un chat un chat
    Un chat un chat (2009)
    Film
    55%
    17
  • Arrête ou je continue
    Arrête ou je continue (2014)
    Film
    52%
    18

Našli jste chybu nebo něco chybí? Napište nám.