Karl Michael Vogler

Karl Michael Vogler (28. srpna 1928 – 9. června 2009) byl německý herec, narozený v Remscheidu v Německu. Vyrůstal v rakouském Bregenzu jako syn kováře. Po studiích psychologie a dějin umění ve Vídni, kde zároveň navštěvoval herecké kurzy, zahájil svou kariéru jako divadelní herec. Divadelní začátky Svůj divadelní debut zažil v roce 1950 v Innsbrucku, kdy mu bylo pouhých 22 let. Následně se prosadil v klasických divadelních rolích na německých jevištích. Mezi jeho nejvýznamnější divadelní role patřil Horatio v Shakespearově Hamletovi po boku Maximiliana Schella na Mnichovském srpnovém festivalu v roce 1960 a následné televizní adaptaci. Ztvárnil také markýze Posu v inscenaci Don Karlos. Mezinárodní filmová kariéra Před kamerou se poprvé objevil v roce 1958 v německém televizním filmu, adaptaci hry Jeana Anouilha "Romeo a Jeanette". V 60. letech začal pronikat do mezinárodních produkcí a získal si uznání především svým ztvárněním pruských důstojníků ve velkorozpočtových filmech. V roce 1965 se objevil ve filmu Those Magnificent Men in Their Flying Machines, kde ztvárnil postavu kapitána Rumpelstrosse. Významným milníkem v jeho kariéře byl film The Blue Max (1966), kde hrál velitele letky po boku George Pepparda a Ursuly Andress. O čtyři roky později ztvárnil jednu ze svých nejznámějších rolí – polního maršála Erwina Rommela ve válečném filmu Patton (1970). Mezitím se objevil v Redfordově filmu Downhill Racer (1969), kde hrál majitele lyžařské společnosti. K jeho dalším významným mezinárodním filmům patří Shout at the Devil (1976). Německá televizní kariéra Vogler byl obdařen příjemným a uklidňujícím vystupováním na obrazovce a měl dobře posazený, rezonující hlas, díky čemuž se od poloviny 70. let stal nesmírně populárním v německé televizi. Nejvíce se proslavil jako titulní hrdina seriálu Kara Ben Nemsi Effendi (1973), založeného na dobrodružných příbězích Karla Maye, odehrávajících se v Osmanské říši 19. století. Mezi 70. lety a rokem 2005 se objevoval v německých televizních pořadech a evropských filmech. Ve své domovské kinematografii byl často obsazován do rolí autorit. Pozdější kariéra V 80. a 90. letech se Vogler objevoval v opakujících se rolích v různých žánrech, od lékařských soap oper až po sitcomy a satiru. Hostoval také v kriminálních seriálech jako Derrick (1974) a Tatort (1970). Po odchodu z obrazovky se věnoval nahrávání audioknih a veřejným recitacím německých literárních klasiků (často za doprovodu jazzu), od básní po pohádky a povídky autorů jako Johann Wolfgang von Goethe, Theodor Storm a Joseph Freiherr von Eichendorff. Herecký styl a odkaz Karl Michael Vogler byl vysoký, tmavovlasý herec s výraznou přítomností na plátně. Vzdělání získal v Innsbrucku a Vídni, kde studoval psychologii a dějiny umění, přičemž zároveň navštěvoval herecké kurzy. Jeho filmová kariéra začala koncem 50. let a v následujících desetiletích pracoval stabilně v domácích televizních a filmových produkcích. Byl známou tváří v několika významných hollywoodských filmech pozdního 20. století, kde často hrál role vyžadující německou národnost. Karl Michael Vogler zemřel 9. června 2009 ve věku 80 let v bavorském Seehausen am Staffelsee v Německu, zanechávaje za sebou bohaté herecké dědictví jak v německé, tak v mezinárodní kinematografii.