Isela Vega Durazo, narozená 5. listopadu 1939 v Hermosillo, Sonora, Mexiko, zemřela 9. března 2021, byla významnou mexickou herečkou, zpěvačkou, scenáristkou, producentkou a režisérkou. Patřila mezi nejvýznamnější osobnosti mexické kinematografie a zanechala za sebou bohaté umělecké dědictví.
Počátky kariéry
Její cesta k filmovému plátnu začala v roce 1957, kdy byla zvolena "Princeznou karnevalu" v rodném Hermosillo. Tento úspěch jí otevřel dveře do světa modelingu. Hereckou kariéru zahájila v roce 1960 ve filmu Verano Violento režiséra Alfonsa Corony Blakea, kde se objevila po boku Pedra Armendárize. V 60. letech začínala menšími rolemi v mexických filmech, ale postupně si budovala silnou pozici v domácí kinematografii. Kromě herectví se věnovala také zpěvu a v roce 1969 vydala své první hudební album.
Mezinárodní průlom
Skutečný mezinárodní průlom přišel v roce 1974, kdy ztvárnila postavu Elity v kultovním filmu Sama Peckinpaha Bring Me the Head of Alfredo Garcia. Pro tento film také napsala píseň "Bennie's Song", kterou ve snímku sama interpretovala. Za svůj výkon v tomto filmu byla nominována na mexickou filmovou cenu Ariel. Ve stejném roce se stala první latinskoamerickou ženou, která se objevila na stránkách americké edice časopisu Playboy, což upevnilo její status sexuálního symbolu mexické kinematografie.
Vrchol kariéry v 70. a 80. letech
V 70. letech Isela Vega zářila v řadě významných filmů. V roce 1971 získala svou první nominaci na cenu Ariel za roli Verónici ve filmu Las Reglas del Juego režiséra Mauricia Walersteina. Jedním z jejích nejvýznamnějších filmů byl La Viuda Negra (Černá vdova) z roku 1977, režírovaný Arturem Ripsteinem. V tomto snímku ztvárnila Mateu, sirotka, která pomáhá knězi v jeho farnosti. Za tuto roli získala cenu Ariel, ačkoliv kvůli cenzuře jí byla udělena až v roce 1984. Film se stal jedním z emblematických případů cenzury v mexické kinematografii.
Její filmografie z tohoto období zahrnuje také snímky jako Joshua (1976), El Hombre de los Hongos (1976), Drum (1976), Las Aparencias Enganan (1978) a Oro Rojo (1978). V roce 1979 se objevila ve westernovém dobrodružství Bordello po boku Chucka Connorse a v roce 1982 ve westernu Barbarosa s Williem Nelsonem.
Režisérská a producentská činnost
V 80. letech Isela Vega rozšířila své působení v kinematografii o režii, produkci a scenáristickou tvorbu. V roce 1986 napsala, produkovala a režírovala film Las Amantes del Señor de la Noche (Milenky pána noci), ve kterém také hrála spolu s Irmou Serrano a Emiliem Fernándezem. Ve stejném roce byla přizvána, aby nazpívala písně "Amanecí en tus brazos" a "El Siete Mares" pro film Gringo Mojado.
Pozdější kariéra a ocenění
Po období sporadických rolí v 90. letech zažila Isela Vega výrazný comeback v roce 1999 díky kontroverzní politické satiře La Ley de Herodes (Herodův zákon) režiséra Luise Estrady. Za roli Doñi Lupe, majitelky nevěstince v malém mexickém městečku, získala cenu Ariel za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli. Film je satirou o politické korupci v Mexiku během dlouhé vlády Institucionální revoluční strany.
V novém tisíciletí pokračovala v herecké kariéře a objevila se v několika významných mexických filmech. V roce 2008 účinkovala v melodramatu Arráncame la Vida po boku Any Claudie Talancón a Daniela Giméneze Cacha. V roce 2010 se znovu setkala s režisérem Luisem Estradou ve filmu El Infierno, kde hrála spolu s Damiánem Alcázarem a Joaquínem Cosíem. Jedním z jejích posledních filmů byl Saving Private Perez (2011) s Miguelem Rodartem.
Odkaz a uznání
Během své dlouhé a plodné kariéry se Isela Vega objevila ve více než 90 produkcích, včetně mexických, amerických, brazilských, argentinských, australských a anglických filmů. Získala celkem pět cen Ariel, což je nejvyšší mexické filmové ocenění, včetně cen za filmy La Viuda Negra (1977), La Ley de Herodes (1999) a posmrtně za Bring Me the Head of Alfredo Garcia (2017).
Isela Vega je považována za jednu z nejvýznamnějších mexických hereček všech dob a průkopnici, která otevřeně zobrazovala ženskou sexualitu ve svých filmových rolích. Její odvážný přístup k herectví a ochota překračovat hranice ji učinily ikonickou postavou mexické kinematografie. Zemřela 9. března 2021 ve věku 81 let, zanechávajíc za sebou bohaté umělecké dědictví, které významně ovlivnilo mexickou filmovou tvorbu.