Victor Spinetti

Victor Spinetti (2. září 1929 – 19. června 2012) byl velšský herec, autor, básník a vypravěč italského původu. Narodil se jako Vittorio Giorgio Andre Spinetti v městečku Cwm v Ebbw Vale ve Walesu do rodiny Giuseppe a Lily (rozené Watson) Spinettiových, kteří vlastnili místní prodejnu s rybami a hranolky. Vzdělání a začátky kariéry Spinetti studoval na Monmouth School a později na Royal Welsh College of Music & Drama v Cardiffu, kde získal herecké vzdělání. Před zahájením herecké kariéry pracoval jako číšník, tovární dělník a dokonce i jako pianista. Jeho divadelní kariéra začala v 50. letech, kdy vystupoval v menších divadelních společnostech. Zlomovým okamžikem bylo jeho angažmá v Joan Littlewood's Theatre Workshop v roce 1959, kde účinkoval v několika významných produkcích. Divadelní úspěchy Spinetti se proslavil především díky svému účinkování v muzikálu Oh, What a Lovely War! v roce 1963, který byl později přenesen na Broadway, kde za svůj výkon získal prestižní cenu Tony Award. Mezi jeho další významné divadelní role patřilo účinkování v hrách Fings Ain't Wot They Used T'Be, The Hostage, The Odd Couple (kde hrál po boku Jacka Klugmana) a mnoha dalších. Během své kariéry spolupracoval také s Royal Shakespeare Company, kde ztvárnil role jako Lord Foppington v The Relapse a arcibiskupa v Richardu III. Spinetti byl také uznávaným divadelním režisérem – režíroval například muzikály Hair a Jesus Christ Superstar. Filmová kariéra a spolupráce s Beatles Spinetti získal mezinárodní věhlas díky své spolupráci s legendární skupinou The Beatles. Jako jediný herec kromě členů kapely se objevil ve všech třech jejich filmech: A Hard Day's Night (1964), kde ztvárnil nervózního televizního režiséra, Help! (1965) v roli profesora Foota a Magical Mystery Tour (1967) jako armádní seržant. George Harrison mu údajně řekl: "Musíš být ve všech našich filmech... jinak se na ně moje máma nepřijde podívat – protože se jí líbíš." Paul McCartney ho dokonce označil za "muže, který dokáže rozehnat mraky". Další filmové role Během své padesátileté kariéry se Spinetti objevil v přibližně třiceti filmech. K jeho nejvýznamnějším patří Zeffireliho The Taming of the Shrew (1967), kde hrál po boku Elizabeth Taylor a Richarda Burtona, Under Milk Wood (1972) opět s Taylor a Burtonem, The Return of the Pink Panther (1975), kde bohužel většina jeho scén byla vystřižena Peterem Sellersem, Under the Cherry Moon (1986) a The Krays (1990). Mezi jeho další filmy patří Becket (1964), Start the Revolution Without Me (1970), Digby, the Biggest Dog in the World (1973), The Little Prince (1974) a Voyage of the Damned (1976). Televizní tvorba V televizi Spinetti účinkoval v několika seriálech, včetně Two in Clover (1969) po boku Sidneyho Jamese, Take My Wife (1979) a An Actor's Life for Me (1991), kde hrál neschopného agenta začínajícího herce. Byl také součástí obsazení skečové show Martyho Feldmana It's Marty v letech 1968-1969, na které se podíleli i budoucí členové Monty Python. Spolupráce s Johnem Lennonem Spinetti měl zvláště blízký vztah s Johnem Lennonem. V roce 1968 společně adaptovali Lennonovu knihu In His Own Write pro divadelní představení, které Spinetti režíroval v National Theatre v Old Vic v Londýně. Tato spolupráce dále prohloubila jeho vazby s Beatles a upevnila jeho pozici v kulturním prostředí 60. let. Pozdější kariéra a odkaz I ve vyšším věku zůstal Spinetti aktivním hercem. V roce 2003 ztvárnil barona Bombursta v muzikálové verzi Chitty Chitty Bang Bang a v roce 2004 barona Zetu v operetě The Merry Widow. V roce 2008 vystupoval ve svém one-man show A Very Private Diary, které cestovalo po Velké Británii a vyprávělo příběh jeho života. V roce 2006 vydal autobiografii Victor Spinetti Up Front, kde popisuje svůj život a přátelství s mnoha slavnými osobnostmi. Victor Spinetti zemřel 19. června 2012 po boji s rakovinou prostaty. Zanechal po sobě bohaté umělecké dědictví a vzpomínky na výjimečného herce, který dokázal propojit klasické divadlo s popkulturou 60. let.