?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

Paolo Pietrangeli: Filmy a seriály

  • Řím
    Řím (1972)
    Film
    Po filmu Klauni (1970) na jedno z Felliniho oblíbených témat, prostředí cirkusů, vznikly krátce po sobě dva snímky věnované místům, která Fellini miloval. Amarcord (1973), ve kterém vytvořil obraz malého přímořského městečka, kde se narodil a prožil dětství, a rok předtím film Roma - s městem Římem v hlavní roli. Po pohledu zúženém na svět římské smetánky v dřívějším Sladkém životě se tentokrát Fellini vyznal ze své lásky ke krásnému i rozporuplnému velkoměstu a svým jedinečným Římanům, a z obdivu k jeho historii. Mozaiku obrazů, faktů i fantazie skládá z opět nezakrytě autobiografického pohledu: chlapec z Rimini, pro kterého je Řím téměř legendárním městem z vyprávění, se s ním setkává jako mladý muž a je pohlcen jeho pulzujícím životem, doslova vtažen do víru velkoměsta. Ve třetí části filmu se už jako zralý muž - filmař - snaží postihnout obraz města mnohem plastičtěji a hlouběji, s důrazem na jeho historii a její propojení se současností. Ve své široké fresce kombinuje Fellini téměř dokumentární pasáže se snovými vizemi. Sám o filmu Roma řekl, že je jakousi kompilací filmů, které dosud natočil, i těch, které ještě nenatočil.
    Žánry:DramaSatira
    Hrají:Peter Gonzales FalconFiona FlorencePia De DosesMarne MaitlandRenato GiovannoliElisa Mainardi
    Režie:Federico Fellini
    73%
    Po filmu Klauni (1970) na jedno z Felliniho oblíbených témat, prostředí cirkusů, vznikly krátce po sobě dva snímky věnované místům, která Fellini miloval. Amarcord (1973), ve kterém vytvořil obraz malého přímořského městečka, kde se narodil a prožil dětství, a rok předtím film Roma - s městem Římem v hlavní roli. Po pohledu zúženém na svět římské smetánky v dřívějším Sladkém životě se tentokrát Fellini vyznal ze své lásky ke krásnému i rozporuplnému velkoměstu a svým jedinečným Římanům, a z obdivu k jeho historii. Mozaiku obrazů, faktů i fantazie skládá z opět nezakrytě autobiografického pohledu: chlapec z Rimini, pro kterého je Řím téměř legendárním městem z vyprávění, se s ním setkává jako mladý muž a je pohlcen jeho pulzujícím životem, doslova vtažen do víru velkoměsta. Ve třetí části filmu se už jako zralý muž - filmař - snaží postihnout obraz města mnohem plastičtěji a hlouběji, s důrazem na jeho historii a její propojení se současností. Ve své široké fresce kombinuje Fellini téměř dokumentární pasáže se snovými vizemi. Sám o filmu Roma řekl, že je jakousi kompilací filmů, které dosud natočil, i těch, které ještě nenatočil.
    Žánry:DramaSatira
    Hrají:Peter Gonzales FalconFiona FlorencePia De DosesMarne MaitlandRenato GiovannoliElisa Mainardi
    Režie:Federico Fellini
    1
  • Adua a její družky
    Adua a její družky (1960)
    Film
    73%
    2
  • Znal jsem ji dobře
    Znal jsem ji dobře (1965)
    FilmRole: Guest at Paganelli's (uncredited)
    • Netflix
    72%
    3
  • Smrt v Benátkách
    Smrt v Benátkách (1971)
    Film
    Hudební skladatel Gustav von Aschenbach, zotavující se po srdečním záchvatu v Benátkách, se již nikdy zdraví ani uspokojení nedočká, stihne se jen platonicky zamilovat do andělsky půvabného polského chlapce Tadzia (s nímž nikdy nepromluví, ani se jej nedotkne). Ale více než o znenadání probuzenou erotickou vášeň, i když je ta přítomna též, jde o uchvácení krásou, která si člověka podmaní a ovládne - ostatně v retrospektivách podloženou bouřlivou diskusí Gustava s přítelem o kráse (zda krásu lze umělecky stvořit či zda ji jen můžeme našimi smysly vnímat, skladatel odmítá přijmout názor, že morálka nemá s tvorbou nic společného). Vizuální ztvárnění filmu, zasazeného do období odeznívající secese, koresponduje s emotivním laděním filmu, do ještě starosvětského hotelu ještě nepronikly znepokojivé zprávy, k nimž se dostane hrdina vyprávění - hrozí epidemie cholery. Vzhled dezinfikovaného města, v jehož šedých, nehostinných uličkách se povalují haldy odpadků, tak dotváří apokalyptické zarámování melancholického příběhu, který jen předznamenává konečný zánik starého světa a jeho jistot. Roku 1911 přichází do Benátek vyčerpaný hudební skladatel Gustav von Aschenbach. V prostředí honosného italského letoviska se chce zotavit, načerpat novou životní sílu i inspiraci. Ta přichází v nečekané formě a bere na sebe podobu efébsky krásného polského mladíka Tadzia. Aschenbach postupně přichází na to, že jeho fascinace chlapcem se mění na platonickou lásku k ideálu krásy, který se celý život snažil hledat v hudbě. Situace v Benátkách však přestává být bezpečná nejen pro Aschenbachovy city, ale i pro jeho zdraví. Zákeřné scirocco přiválo do stojatých vod benátských kanálů choleru. Benátčané žijící z turistů se snaží informace o epidemii za každou cenu co nejdéle udržet v tajnosti. Smrt v Benátkách, která patří k vrcholům tvorby režiséra Luchina Viscontiho, je druhým dílem tzv. německé trilogie. Film je dokonalou evokací atmosféry pozdní secese, belle époque i starého světa, který po 1. světové válce zanikl. Předobrazem postavy Gustava von Aschenbacha byl hudební skladatel Gustav Mahler. Proto ve své adaptaci Visconti změnil Aschenbachovu profesi ze spisovatele na hudebního skladatele. S pomocí dokonalé scénografie a hudby Mahlera, Lehára a Musorgského vytvořil z předlohy, která bývala považována za nesfilmovatelnou, reflexi o podstatě umělecké tvorby, krásy a o dvou silách řídících život člověka: síle lásky a síle smrti.
    Žánry:DramaAdaptace knižníLGBTQ+
    Hrají:Dirk BogardeBjörn AndrésenRomolo ValliMark BurnsNora RicciSilvana Mangano
    Režie:Luchino Visconti
    70%
    Hudební skladatel Gustav von Aschenbach, zotavující se po srdečním záchvatu v Benátkách, se již nikdy zdraví ani uspokojení nedočká, stihne se jen platonicky zamilovat do andělsky půvabného polského chlapce Tadzia (s nímž nikdy nepromluví, ani se jej nedotkne). Ale více než o znenadání probuzenou erotickou vášeň, i když je ta přítomna též, jde o uchvácení krásou, která si člověka podmaní a ovládne - ostatně v retrospektivách podloženou bouřlivou diskusí Gustava s přítelem o kráse (zda krásu lze umělecky stvořit či zda ji jen můžeme našimi smysly vnímat, skladatel odmítá přijmout názor, že morálka nemá s tvorbou nic společného). Vizuální ztvárnění filmu, zasazeného do období odeznívající secese, koresponduje s emotivním laděním filmu, do ještě starosvětského hotelu ještě nepronikly znepokojivé zprávy, k nimž se dostane hrdina vyprávění - hrozí epidemie cholery. Vzhled dezinfikovaného města, v jehož šedých, nehostinných uličkách se povalují haldy odpadků, tak dotváří apokalyptické zarámování melancholického příběhu, který jen předznamenává konečný zánik starého světa a jeho jistot. Roku 1911 přichází do Benátek vyčerpaný hudební skladatel Gustav von Aschenbach. V prostředí honosného italského letoviska se chce zotavit, načerpat novou životní sílu i inspiraci. Ta přichází v nečekané formě a bere na sebe podobu efébsky krásného polského mladíka Tadzia. Aschenbach postupně přichází na to, že jeho fascinace chlapcem se mění na platonickou lásku k ideálu krásy, který se celý život snažil hledat v hudbě. Situace v Benátkách však přestává být bezpečná nejen pro Aschenbachovy city, ale i pro jeho zdraví. Zákeřné scirocco přiválo do stojatých vod benátských kanálů choleru. Benátčané žijící z turistů se snaží informace o epidemii za každou cenu co nejdéle udržet v tajnosti. Smrt v Benátkách, která patří k vrcholům tvorby režiséra Luchina Viscontiho, je druhým dílem tzv. německé trilogie. Film je dokonalou evokací atmosféry pozdní secese, belle époque i starého světa, který po 1. světové válce zanikl. Předobrazem postavy Gustava von Aschenbacha byl hudební skladatel Gustav Mahler. Proto ve své adaptaci Visconti změnil Aschenbachovu profesi ze spisovatele na hudebního skladatele. S pomocí dokonalé scénografie a hudby Mahlera, Lehára a Musorgského vytvořil z předlohy, která bývala považována za nesfilmovatelnou, reflexi o podstatě umělecké tvorby, krásy a o dvou silách řídících život člověka: síle lásky a síle smrti.
    Žánry:DramaAdaptace knižníLGBTQ+
    Hrají:Dirk BogardeBjörn AndrésenRomolo ValliMark BurnsNora RicciSilvana Mangano
    Režie:Luchino Visconti
    4
  • Blood for Dracula
    Blood for Dracula (1974)
    Film
    „Krev z těch děvek mě zabíjí,“ zuřivě vykřikne hrabě Dracula v jednom momentě této asi nejvtipnější adaptace Stokerova románu, když se ukáže, že najít panny, jejichž krev nutně potřebuje k životu, není zas tak snadné. Poté, co tento vzácný sortiment vyčerpal v Rumunsku, vydává se Dracula do katolické Itálie a doufá, že zde nalezne dostatek potravy. Seznámí se s aristokratickou rodinou Di Fioriových, kteří mají čtyři neprovdané dcery a spoustu dluhů. Netuší však, že některé z nich už měly pletky s marxistickým podomkem... Film natočil stejný štáb jako Tělo pro Frankensteina. „Prostě jsme dopoledne dotočili Frankensteina, dali si oběd, a pak se pár lidí dalo přečesat a odpoledne jsme začali točit Draculu,“ vzpomíná Morrissey. (FebioFest 2006)
    Žánry:HororGotickýKultovníLGBTQ+SatiraDrama
    Hrají:Udo KierJoe DallesandroVittorio De SicaMaxime McKendryArno JuergingMilena Vukotič
    Režie:Paul Morrissey
    61%
    „Krev z těch děvek mě zabíjí,“ zuřivě vykřikne hrabě Dracula v jednom momentě této asi nejvtipnější adaptace Stokerova románu, když se ukáže, že najít panny, jejichž krev nutně potřebuje k životu, není zas tak snadné. Poté, co tento vzácný sortiment vyčerpal v Rumunsku, vydává se Dracula do katolické Itálie a doufá, že zde nalezne dostatek potravy. Seznámí se s aristokratickou rodinou Di Fioriových, kteří mají čtyři neprovdané dcery a spoustu dluhů. Netuší však, že některé z nich už měly pletky s marxistickým podomkem... Film natočil stejný štáb jako Tělo pro Frankensteina. „Prostě jsme dopoledne dotočili Frankensteina, dali si oběd, a pak se pár lidí dalo přečesat a odpoledne jsme začali točit Draculu,“ vzpomíná Morrissey. (FebioFest 2006)
    Žánry:HororGotickýKultovníLGBTQ+SatiraDrama
    Hrají:Udo KierJoe DallesandroVittorio De SicaMaxime McKendryArno JuergingMilena Vukotič
    Režie:Paul Morrissey
    5
  • Flesh for Frankenstein
    Flesh for Frankenstein (1973)
    Film
    Film napsaný, snímaný a režírovaný Paulem Morrisseyem. Baron Frankenstein žije v incestním manželství se svou sestrou. Jejich děti s láskou stínají hlavy panenkám s pomocí miniaturní gilotiny. Nikoho pak již nepřekvapí, že se hlava této povedené rodinky pokouší syntetizovat dvojici, ve které by byly uchovány ideály starověkého Řecka, přetrvávající částečně pouze u srbské rasy. Jeho touha je stejně tak germánská jako šílená. V tomto filmu se také staneme svědky realizace erotických možností nezhojeného masa, a to když se Frankenstein uspokojí se svým oblíbeným monstrem. Později tohoto „neosexuálního“ prvku využije i David Cronenberg ve svém legendárním filmu Crash. (Febiofest 2006)
    Žánry:DramaHororSci-fiAdaptace knižníGotickýKultovníSatira
    Hrají:Joe DallesandroUdo KierMonique van VoorenArno JuergingNicoletta ElmiMarco Liofredi
    Režie:Paul Morrissey
    60%
    Film napsaný, snímaný a režírovaný Paulem Morrisseyem. Baron Frankenstein žije v incestním manželství se svou sestrou. Jejich děti s láskou stínají hlavy panenkám s pomocí miniaturní gilotiny. Nikoho pak již nepřekvapí, že se hlava této povedené rodinky pokouší syntetizovat dvojici, ve které by byly uchovány ideály starověkého Řecka, přetrvávající částečně pouze u srbské rasy. Jeho touha je stejně tak germánská jako šílená. V tomto filmu se také staneme svědky realizace erotických možností nezhojeného masa, a to když se Frankenstein uspokojí se svým oblíbeným monstrem. Později tohoto „neosexuálního“ prvku využije i David Cronenberg ve svém legendárním filmu Crash. (Febiofest 2006)
    Žánry:DramaHororSci-fiAdaptace knižníGotickýKultovníSatira
    Hrají:Joe DallesandroUdo KierMonique van VoorenArno JuergingNicoletta ElmiMarco Liofredi
    Režie:Paul Morrissey
    6

Našli jste chybu nebo něco chybí? Napište nám.