Gunnar Olsson

Gunnar Olsson (10. července 1904, Oxelösund, Södermanlands län, Švédsko – 16. září 1983, Stockholm, Švédsko) byl švédský herec, režisér a scenárista, který se významně zapsal do historie švédské kinematografie. Počátky kariéry Svou hereckou dráhu zahájil v roce 1933 ve filmu Lorense Marmstedta "Kanske en diktare" (Maybe a Poet). Jako režisér debutoval v roce 1935 snímkem "Järnets män" (Men of Iron), čímž položil základy své všestranné filmové kariéry. Olsson se postupně vypracoval na respektovaného tvůrce, který se pohyboval jak před kamerou, tak i za ní. Režijní tvorba Mezi jeho významné režijní počiny patří film "Bergslagsfolk" (People of Bergslagen) z roku 1937, který se odehrává v prostředí švédského venkova a sleduje příběh důlního inženýra, jenž přichází do klidné vesnice Nimansberg a snaží se přesvědčit místní farmáře, aby investovali do těžby. V roce 1938 režíroval komedii "Du gamla du fria" (Thou Old, Thou Free), která humorně vypráví o návratu úspěšného Švéda Charlieho Johnsona do rodné země po mnoha letech strávených v Americe. Film zachycuje, jak on a jeho americká dcera přijímají a jsou přijímáni příbuznými a místními obyvateli. Herecká kariéra Jako herec se Gunnar Olsson objevil v řadě významných švédských filmů. V roce 1940 režíroval a pravděpodobně si i zahrál v komedii "Hanna in Society", která vypráví příběh služebné Hanny, jež zdědí majetek a jmění po zesnulém plukovníkovi Hummerborgovi, zatímco jeho příbuzní se snaží závěť zrušit. V roce 1939 pracoval na romantické komedii "Frun tillhanda" (To Help the Lady of the House), která sleduje sociální pracovnici Ingrid Eriksson, jež se nechá zaměstnat jako služebná, aby zjistila více o problémech služebných. Spolupráce s Ingmarem Bergmanem Nejvýznamnější hereckou příležitostí v Olssonově kariéře byla role malíře Albertuse Pictora v legendárním filmu Ingmara Bergmana The Seventh Seal (1957). V tomto filozofickém díle, které se odehrává ve středověkém Švédsku během morové epidemie, ztvárnil Olsson církevního malíře, jehož fresky inspirovaly samotného Bergmana při tvorbě filmu. V jedné scéně Olssonova postava hovoří s postavou zbrojnoše Jönse o svých freskách, které zobrazují scény z morové epidemie, včetně flagelantů, upalování čarodějnic a rytíře hrajícího šachy se smrtí. Další filmografie Olsson se objevil také v dalším Bergmanově filmu Summer Interlude (1951), kde ztvárnil menší, ale důležitou roli kněze. Tento film, který Bergman považoval za svůj první nezávislý a stylově vyhraněný počin, vypráví příběh baletky, která vzpomíná na svou tragickou první lásku. Mezi další filmy, ve kterých Gunnar Olsson účinkoval, patří The Girl from the Third Row (1949), režírovaný Hassem Ekmanem, kde hrál po boku Hildy Borgström a Sigge Fürsta. Tento film, který byl odpovědí na Bergmanův snímek Prison, zkoumá otázku, zda je lidská existence skutečně smysluplná a nadějná. Odkaz Gunnar Olsson zemřel 16. září 1983 ve Stockholmu ve věku 79 let. Během své dlouhé kariéry, která trvala několik desetiletí, se zapsal do historie švédské kinematografie jako všestranný umělec, který přispěl k rozvoji filmového umění jak svými hereckými výkony, tak režijní prací. Jeho spolupráce s Ingmarem Bergmanem na filmu The Seventh Seal mu zajistila místo v dějinách světového filmu, neboť tento snímek je dodnes považován za jedno z nejvýznamnějších děl filmové historie.